ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Boček Evžen (*06.10.1966)

­­­­

Poslední aristokratka (Příhody aristokratky)

  • díl v sérii: 1 (následuje: Aristokratka ve varu)

Fiktivní deník Marie III., posledního potomka rodu Kostků, v němž s humorem, místy i s jemnou ironií, popisuje nelehkou cestu své rodiny, která se na sklonku roku 1996 z USA vrací domů, aby se znovu ujala vráceného majetku.
Frank Kostka je potomek českého šlechtického rodu, žijící v New Yorku. Po pádu komunistického režimu se v doprovodu manželky Vivien a dcery Marie vrací do Čech, aby převzal rodové sídlo. Kromě zámku získává hraběcí rodina i personál: konzervativního kastelána, hypochondrického zahradníka a prostou ženu z lidu, jež vaří, uklízí a ráda si cvakne. Společně pak prožívají spoustu veselých příhod.
Kniha neobsahuje sex, násilí, vraždy, úchylky ani hluboké myšlenky a její jedinou ambicí je pobavit čtenáře.

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Druhé město v Brně roku 2012 (1. vydání). Počet stran: 243. ISBN: 978-80-7227-320-1.

O AUTOROVI:

Ještě před pěti lety byl Evžen Boček relativně neznámým kastelánem milotického zámku, ale to jen do doby, než vydal sérii knih o aristokratce Marii (Poslední Aristokratka, Aristokratka ve varu a Aristokratka na koni), která se rychlým tempem dostala mezi nejprodávanější knihy u nás.

Evžen Boček se narodil roku 1966 v Kyjově, vystudoval Masarykovu univerzitu v Brně a pracoval jako učitel na základní škole v Hodoníně. Nyní je kastelánem na zámku Milotice a ve volném čase se věnuje psaní. Jeho prvotinou byl Deník kastelána (1999), který vydal pod pseudonymem Jan Bittner. Obě díla jsou psána formou deníku a je v nich použit motiv života na zámku.

OBSAH:

Kniha je deníkem Marie Kostkové z Kostky, která se narodila v USA. Její matka Vivien je rodilá Američanka, ale otec František je český imigrant a potomek aristokratického rodu Kostků z Kostky. Jeho rodina emigrovala kvůli nenávisti komunistů právě vůči aristokratickým rodům, ale teď - v roce 1996 - se s pomocí právníka Bendy podařilo rodině Kostků získat ztracený majetek.

Marie se tedy se svými rodiči stěhuje na zámek Kostka kdesi mezi Prahou a Brnem. Na zámku žijí tři zaměstnanci: kuchařka paní Tichá, kastelán Josef a zahradník, který Marii připomíná Spocka z filmového Star Treku. Ti se na nové majitele těší, protože doufají, že zámek převezmou bohatí Američané, ale nemohou se víc mýlit...

Kvůli převozu popela svých zesnulých předků přijela rodina Kostků do Prahy prakticky bez peněz a musel je založit pan Benda. Tady ale příběh teprve začíná. Kostkovi se totiž musí postarat o zámek a vydělat si nějaké peníze, aby vůbec mohli přežít!

Marie se v Čechách seznámí s Maxem Launem, jenž podobně jako ona pochází z aristokratické rodiny, která restituovala svůj zámek. Na Hvězdu, jak se onen zámek jmenuje, však dorazilo nespočet příbuzných ze všech koutů světa, aby se poprali o své dědictví. Z Hvězdy se na Kostku přestěhuje Milada, která začne řídit chod celého zámku tak, aby nebyl prodělečný, což se jí navzdory reptání ostatních celkem daří. Není ale jediná, kdo se na zámek přistěhuje. Další obyvatelkou se stává Deniska, dcera pana Bendy, který ji už nemůže vystát, a proto ji za slušné výpalné ubytuje na Kostce.

O KNIZE A HLAVNÍCH POSTAVÁCH:

Poslední Aristokratka je humoristickým románem podobným například Jirotkovu Saturninovi - o příběh v něm tolik nejde a hlavním posláním knihy je bavit čtenáře, což zvládá velmi dobře.

Poslední aristokratka je stejně jako Saturnin vyprávěná v první osobě, rozdílem ale je, že je psána formou deníku.
Pisatelkou deníku (vypravěčkou) je aristokratka Marie, která se zdá býti celkem rozumnou devatenáctiletou dívkou, tedy až na nějaké výstřelky a záchvaty zuřivosti. Přestože se narodila v Americe, umí dobře česky.
Zato její matka Vivien se nenaučila česky nic ani po půlroce stráveném na Kostce. Je to typická Američanka, jež se za každou cenu chce cítit (a chovat) jako hraběnka, takže když může, rozhazuje peníze a volá svým kamarádkám do Ameriky, jaké je to žít na zámku. Samozřejmě pracovat se jí nechce ani zanic a raději po zámku honí strašidla a zazděné rytíře.
Z Mariina otce Františka se po nešťastném příjezdu, kdy rodina neměla ani korunu, stal strašný skrblík, a to i když už s financemi neměli takový problém. Třeba se snažil oškubat návštěvníky (kterým kastelán Josef "láskyplně" říká mufloni) poplatkem i za autogram a vstup na nádvoří. I přes tyto incidenty, kdy František s Miladou v rámci zvýšení zisků zkoušeli vše možné, většina plánů fungovala dobře a zámek každý den vítal spoustu muflonů.
Za tyto plány je zodpovědná hlavně Milada, která jediná totiž svou panovačností a cílevědomostí dokáže všechny obyvatele zámku donutit do práce.
Například kastelán Josef je neskutečně líný, navíc nesnáší hluk, lidi, Helenku Vondráčkovou, vlastně skoro všechno a nejraději by zamkl zámeckou bránu, aby měl pro sebe klid.
Ani "pana Spocka" není lehké donutit k práci, trpí totiž paranoií z různých nemocí, které na sobě pozoruje, a jediná věc, jež ho dokáže přivést na jiné myšlenky, je skládání prapodivných skladeb na jeho pianu, v opačném případě se ponoří do hluboké deprese.
Snad jediná paní Tichá nemá tak velký problém s prací, ráda se stará o plná břicha obyvatelů Kostky svou tradiční českou kuchyní. Její neřestí ale je, že si ráda "cvakne" své výborné ořechovky.
Jako třešnička na dortu se pak jeví Deniska, která svým EMO vzhledem, puberťáckým chováním a neustálým žvaněním dokáže vytočit každého v okolí doběla.
Tato směsice lidí už sama o sobě zní jako recept na průšvih, ale většina z nich se ještě dopuje antidepresivními pilulkami (Prozacem) a zároveň i ořechovkou paní Tiché, což obyvatelům zámku ještě přidává na komičnosti.

Zámek Kostku na mapě sice nenajdete, ale i když hned první věta v knize upozorňuje, že všechny reálie jsou vymyšlené, v historii se jeden významný rod Kostků vyskytoval. Zda se však autor tímto rodem inspiroval, není jasné.
Jasnou inspiraci nebo spíše vystupování reálných postav lze v knize najít snadno. Srandu si autor dělá hlavně ze dvou osobností. První je Helenka Vondráčková, která je prezentována jako nejslavnější česká zpěvačka, jejíž svatba na Kostce (i když už před pěknou řádkou let) je prakticky největším lákadlem zámku. Další je hrabě Schwarzenberg, na kterého mají naopak všichni spadeno kvůli jeho obrovskému majetku, a neustále mu proto nadávají různými šťavnatými přívlastky.
Právě sprostá slova nejsou v knize nic výjimečného. Však hned po úvodu začíná příběh větou: "Dnes jsem uslyšela další české sprosté slovo. Je to 'kurva'."

Všechny postavy v knize nadávají a některé vtipné momenty jsou navozeny jen díky tomu. Posledním průnikem reality do knihy je deník Blesk, zmiňovaný jako jakási úchylka Čechů, kteří tento bulvární plátek jen hltají. Vlastně celá kniha svým způsobem vtipně ukazuje stereotypy českého národa - alkohol, nadávky, tučná jídla, drby (Blesk), lenost a zase alkohol... Z toho pak vzniká spousta vtipných momentů, na kterých si kniha zakládá.

MOJE HODNOCENÍ:

Celkově se jedná o velmi jednoduchý, prvoplánový humor založený na naprosto absurdních situacích, jejichž průběh se ani trochu nepodobá reálnému světu. Z počátku to velmi dobře funguje a knihu lze přirovnat ke kvalitnímu sitcomu, bohužel na konci knihy (a ještě více v pokračováních) už vtipy postrádají svůj prvotní ráz. Styl se stále opakuje, ale některé momenty jsou ke konci spíše trapné. Je škoda, že autor nevyužil celkový potenciál americké rodinky v Čechách. Humor na úrovni jazyka by se do této knihy nesmírně hodil a různá přeřeknutí nebo špatné pochopení významu vět by zajisté zpestřila čtení. Bohužel z tohoto hlediska si Marie jen hledá neznámé výrazy ve slovníku. Stejně tak se Kostkovi mohli více konfrontovat s neznámými věcmi typickými pro Českou republiku nebo pro Evropu, nejenom třeba s problémem s manuální převodovkou v autě.

I přesto mohu Poslední aristokratku doporučit jako pohodovou četbu pro zlepšení nálady, protože není moc knih, u kterých se čtenář tolik nasměje.

Tisk (Ctrl+P) Uložit jako PDF

Zdroj: Dandy, 27.11.2017

    Brigda
­­­­

Související odkazy

Čtenářský deník-Poslední aristokratka (Příhody aristokratky), Poslední aristokratka (Příhody aristokratky) (2)
Čítanka - nenalezen žádný úryvek z autorovy tvorby
Životopisy - autorův životopis nenalezen
­­­­

Diskuse k výpisku
Evžen Boček - Poslední aristokratka (Příhody aristokratky)

Buďte první, kdo přidá komentář.







MAPY WEBU Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé DŮLEŽITÉ INFORMACE Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti OPTIME - prodej reklamy - marketingové zastoupení pro Český-jazyk.cz
- web: www.optime.cz
- kontaktní osoba: Mgr. Marek Sochor
- více informací o možnostech reklamy na Český-jazyk.cz


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)

Upozornění

 

Stop blokování reklam

Milý návštěvníku serveru Český-jazyk.cz,

omlouváme se, že Ti musíme zobrazovat toto hloupé vyskakovací okno, ale zjistili jsme, že je ve Tvém internetovém prohlížeči aktivní blokátor reklam, díky kterým mohou dnes tyto stránky bezplatně fungovat.

Pokud nechceš být tímto oknem neustále rušen, prosíme Tě, aby sis blokování reklam vypnul či si alespoň přidal výjimku pro náš web.

Jedině peníze z reklamy nám pomáhají tyto stránky udržovat v provozu a neustále je obsahově i rozvíjet.

Děkujeme Ti mnohokrát za pochopení.

tým Český-jazyk.cz

 

Toto sdělení zavřeš klávesou Esc nebo kliknutím na křížek v pravém horním rohu.
Po zavření okna nedojde k žádnému omezení funkčnosti serveru Český-jazyk.cz, nicméně, každé další načtení stránky může být doprovázeno otevřením tohoto upozornění, nedojde-li k odstranění či úpravě blokování reklamních ploch.

­