Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

ŽIVOTOPIS č.1 - beloma, beloma[zavinac]seznam.cz

Narodil se 4. října 1895 ve vsi Konstantinovo v Rjazaňské gubernii. Verše začal psát v devíti letech, jako sedmnáctiletý se v Petrohradě seznámil s Blokem, Kljujevem, Goroděckým.
V roce 1918 se podílel na manifestu imažinistů (společně s Mariengofem, Šeršeněvičem a Ivněvem), ale brzo se se skupinou rozešel.
Roku 1921 se oženil s Isadorou Duncanovou a procestoval s ní celou Evropu, nějaký čas žil v Americe. Po rozchodu s Duncanovou se vrátil do Ruska, už nadobro propadlý alkoholu a bohémskému způsobu života.
V noci na 28. prosince 1925 se oběsil v pokoji hotelu Angleterre.

Nejvýznamnější sbírky
Slavnost za mrtvé (1916), Modř (1918), Selský kalendář (1918), Třířadá harmonika (1920), Zpověď chuligána (1921), Pugačov (1922), Verše skandalistovy (1923), Krčemná Moskva (1924), Sovětská Rus (1925)

ŽIVOTOPIS č.2 - daemonka, n.o.v.o.t.n.a.b[zavinac]seznam.cz

Vynikající ruský básník, lyrik Sergej Alexandrovič Jesenin pocházel z rolnické rodiny. Narodil se 4. října 1895 ve vesnici Konstantinovo (dnešní Jesenino).
Publikovat začal v roce 1914. Jeho první sbírka básní Slavnost za mrtvé vyšla roku 1916. Jeseninova raná lyrika je proniknutá láskou k lidovým písním a ruské přírodě.

Říjnovou revoluci přijal Jesenin radostně. V jeho tvorbě je však cítit rozpor mezi snahou pomáhat revoluci a nepochopením jejích zákonitostí a zároveň strachem před sílou techniky, jež zničí nádhernou vesnickou přírodu. Pesimistické nálady básníka se odrazily v jeho sborníku veršů Krčemná Moskva (Moskva Kabackaja).

Nejplodnějším Jeseninovým obdobím byly poslední roky jeho krátkého života. V této době vychází epická báseň Píseň o velikém pochodu (Pesň o velikom pochodě), Balada o dvaceti šesti - věnovaná památce 26 bakinských komisařů zavražděných anglickými interventy, sbírka básní Perské lásky (Persidskije motivy) - překrásná sbírka milostné lyriky, další sbírka básní Sovětská Rus (Rus sovětskaja) - oslavující přítomnost i budoucnost sovětské země, a zvláště poéma Anna Sněgina - ve které se osud básníkovy lásky proplétá s osudy jeho rodné vesnice v předvečer Říjnové revoluce.

V poémě Černý člověk (Čornyj čelovek; někdy též Černý muž) vrcholí básníkův tragický vnitřní konflikt. Ve stavu duševní deprese ukončil Jesenin svůj život s největší pravděpodobností sebevraždou v Leningradě (dnes Sankt-Petěrburg) 28. prosince roku 1925.
O jeho příčině smrti se ale vedou polemiky, není vyloučené, že mohl být odstraněn tehdejším sovětským režimem. Lékař po jeho smrti konstatoval, že smrt nastala nikoliv udušením (jak je u oběšenců obvyklé), ale přetržením krčních obratlů. Rovněž zmínil nápadnou modřinu pod jeho okem. Navíc v hotelovém pokoji byly údajně nalezeny stopy po zápase a na podlaze se válelo spousta nádobí, rozbitého skla i útržků rukopisů se stopami krve...

Sergej Alexandrovič Jesenin byl jedním z nejoblíbenějších a nejčtenějších básníků nejen v Rusku a můžeme ho zařadit mezi největší lyriky 20. století.