ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Bulgakov Michail Afanasjevič (*15.05.1891 - †10.03.1940)

­­­­
Михаил-Булгаков

ŽIVOTOPIS č.1 - Maruš, Princessna.B[zavinac]seznam.cz

Byl to ruský spisovatel. V některých odborných knihách se uvádí, že se narodil 2. či 14. května roku 1981 v Kyjevu a v některých knihách se uvádí, že se narodil 15. či 3. května 1981. Všechny knihy se ale shodují na dni jeho smrti, která nastala dne 10. března roku 1940 v Moskvě. Byl významným ruským prozaikem a dramatikem 20. století.

Narodil se v rodině profesora teologie na Kyjevské duchovní akademii. Roku 1916 vystudoval Lékařskou fakultu Kyjevské univerzity. Roční lékařskou praxi vykonával ve vsi Nikolskoje ve Smolenské gubernii, poté se však vrátil do Kyjeva.

Počátek jeho literární činnosti se váže ke dni 19. listopadu roku 1919, kdy napsal "první malou povídku". Roku 1920 zanechal lékařské praxe a věnoval se už jen literatuře. Zároveň však i v tomto roce odjel na Kavkaz, žil v Tbilisi, Batumi a Vladikavkazu.

Roku 1921 přesídlil do Moskvy, kde pracoval jako novinář - fejetonista. Spolupracoval s novinami Gudok, kde se setkal s I.Babelem, I.Ilfem, V.Katajevem, K.Paustovským a s mnoha dalšími.
Od roku 1923 byl spisovatelem z povolání.

Jeho mnohostranný talent se úspěšně rozvinul zvláště ve 20. letech. Tehdy napsal knihu črt Zápisky na manžetách, tragikomické grotesky s fantastickými náměty Osudná vejce, Diaboliáda a další... Realistický román o osudech inteligence v době první světové a občanské války se jmenuje Bílá garda v původním ruském názvu Belaja guardia a tento román je z roku 1924.

Michail Bulgakov byl vystaven záměrnému a soustavnému umlčování. Za těchto okolností se obrátil skrz dopisy na M.Gorkého a J.V.Stalina se žádostí, aby mu byl povolen buď odjezd do zahraničí, nebo aby dostal možnost pracovat v divadle. Po proslulém telefonním rozhovoru Stalina s Bulgakovem dne 18. dubna roku 1930 byla spisovateli poskytnuta možnost pracovat v Moskevském uměleckém divadle. V letech 1930 až 1936 zde působil jako dramaturg, scenárista a asistent režie. Ze svého působení v divadle vytěžil pozoruhodnou prózu s autobiografickými motivy Těatralnyj roman - Divadelní román.

Nejvýznamnějšími dramatickými díly Bulgakova 30. let byly hry Moliére a Puškin. Poslednije dni - Poslední dny zachycují tragický konflikt umělce a moci. Daný konflikt byl osudovým konfliktem Bulgakova života a i jeho tvorby. Od roku 1928 do roku 1940 psal "do zásuvky" román Mistr a Markétka, který byl uveřejněn až roku 1966 a 67 spolu s Divadelním románem. Román byl úhrnem, sublimací Bulgakova života, neboť v nadčasové rovině řešil osudu umělce, tvůrčího ducha vyvrženého z bytí v totalitním systému. Problémovým i dějovým jádrem románu je pozemský příběh zneuznaného spisovatele, Mistra, který je vyobcován ze života kvůli svému románu o Ješuovi Ha-Nocri a Pontském Pilátovi. Na obou paralelně se vyvíjejících dějových vrstvách sepnutých se sférou iracionální, v níž vystupuje klíčová postava díla - "mág" Holand, reprezentující v duchu gnosticismu kosmickou sílu "světovou energii" -, ukazuje Bulgakov složitost pozemského bytí člověka i jeho cesty ke spáse, pojaté jako putování lidské duše, k poznání tajemství vesmíru, absolutna, Boha-Omegy. Gnostickou imaginaci a reflexi, ležící v ideografickém základu i dějovém půdorysu románu, Bulgakov integroval s křesťanskou antropologií, symbolickým antropomorfismem, v němž "svědomí a dobro" představují nejvyšší stupeň mravnosti. Archaický, gnostický mýtus se svou synkretičností, integrací světa sakrální a profánního nabyl v Mistru a Markétce moderní žánrové podoby tzv. iniciačního románu.

Pro Bulgakovu tvorbu, která představuje výrazný podnět ruskému slovesnému umění 20. století, je příznačná fabulační invence, poutavý děj s ostrým konfliktem, mistrný dialog, humorně satirické vidění života, uvolněná imaginace a filozofická obsažnost výpovědi o stavu světa.


ŽIVOTOPIS č.2 - daemonka, n.o.v.o.t.n.a.b[zavinac]seznam.cz

Ruský dramatik, beletrista a novinář Michail Afanasjevič Bulgakov se narodil roku 1891 v Kyjevě v rodině profesora teologie.

Po studiích krátce pracoval jako venkovský lékař.
Do literatury vstoupil jako autor povídek a novinových fejetonů. Větší část svého tvůrčího života věnoval divadlu. Zkušenosti a dojmy z lékařské praxe ztvárnil v povídkách vydaných posmrtně ve sborníku Zápisky mladého lékaře (Zapiski junogo vrača).

Bulgakov se tvůrčím způsobem účastnil nového kulturního života, podílel se na jeho vývoji. Publikoval své práce v různých novinách a časopisech. Psal satirická díla, povídky o občanské válce.

Napsal román Bílá garda (Bělaja gvardija), na jehož motivy později vznikla hra Dni Turbinových (Dni Turbinych). V ruské (sovětské) literatuře se tak prvně objevuje téma složité cesty staré ruské inteligence k revoluci, jež se stává základním tématem Bulgakovy tvorby a jež Bulgakov dále rozvíjí ve hře Útěk (Beg).

Ve 30. letech 20. století napsal román Život pana de Moliéra (Žizň gospodina de Moliera) a nedokončený zůstal Divadelní román (Těatralnyj roman), satirický obraz divadelní Moskvy.

Dvanáct let života věnoval Bulgakov vytvoření románu Mistr a Markétka (Mastěr i Margarita), jenž v sobě slučuje tragédii, fantazii i satiru a nastoluje etické problémy, jejichž řešením se bude zabývat budoucí pokolení lidí.

Bulgakova tvorba se stala nedílnou součástí ruské literatury a získala mnohá ocenění.

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Zdroj: daemonka, 28.11.2011

   
­­­­

Diskuse k životopisu
Michail Afanasjevič Bulgakov







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)