Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Juliusz Słowacki, narozen 4. září 1809 v Kremenci, byl polský dramatik, básník a filozof; vedle Adama Mickiewicze zřejmě nejznámější autor doby romantismu.

Juliusz ukončil gymnázium v Kremenci a poté šel studovat práva na Wilenskou Univerzitu. Na jeho pozdější život měla velký vliv především nešťastná láska k Ludwice Śniadeckiej a sebevražda jeho přítele Ludwika Spitznagla. Druhá jeho etapa se odehrává ve Varšavě. Po studiích tam začal pracovat jako úředník. Po vypuknutí listopadového povstání odjel do Anglie. Dalších pár let strávil jako emigrant a cestoval po celé Evropě. Řím, Neapol, Řecko, Egypt i Palestina. Na rok se zastavil ve Florencii, a to v letech 1837-1838. V roce 1838 se přestěhoval do Paříže, kde se jeho hlavním vzorem stal Adam Mickiewicz. Słowacki je stvořitel takzvané filozofie geneze, která se značně vyvinula právě v Paříži. Tato filozofie spočívá v tom, že všechno, co existuje, má existenci duševní, zatímco hmota je pouhý výtvor aktivity tohoto ducha. Je to výtvor nestálý a rozmanitý oproti neměnnému duchu. Hlavním cílem ducha/duše je pouť za dokonalostí. Tuto filozofii můžeme najít v mystických dílech Słowackiho jako Genese z Ducha či Král Duch.

Nakonec se ještě jednou vrátil do Polska, kde se setkal se svou matkou a následně se opět vrátil do Paříže, kde 3. dubna 1849 umřel na tuberkulózu.

Svým dílem soupeřil umělecky i názorově právě s Adamem Mickiewiczem. Měl neobyčejně bohatou fantazii a schopnost virtuózního ovládání verše. Zajímal se o polské dějiny, používal mýtických pověstí. Po prvních lyricko-epických básních se stal básníkem revolučního hnutí za národní osvobození Polska. Roku 1830 se Słowacki zúčastnil protiruského povstání a od té doby žil v emigraci a cestoval po západní Evropě. Toto utrpení polských emigrantů, mezi které tedy sám patřil, věnoval biblicky laděnou básnickou prózu.

Z DÍLA:

drama Balladyna - pojednává o dívce jménem Balladyna, jejíž sestra se má vdávat za prince Kirkora. Balladyna však svou sestru zavraždí a vdá se za Kirkora sama. Její touha po moci ji donutí spáchat další zločiny v rodině. Když Balladyna konečně dosáhne svého, tíží ji pocit viny a špatné svědomí. V závěru je Balladyna sražena bleskem z Boží vůle. Inspirace k tomuto dílu byla zřejmě čerpána z shakespearovského díla Macbeth. Je to drama složené z mnoha historických faktů, které by se nemohly nikdy stát v té samé době.
biblická legenda Anhelli - vypráví o utrpení polské emigrace
epos Beniowski - líčí dobrodružné životní osudy uherského zemana
Básně I-III - soubor krátkých básní. Témata k těmto básním sbíral částečně i ze svého vlastního života. Napsal báseň o své nemoci, když umíral na tuberkulózu v Paříži. Napsal báseň, jež popisovala Paříž jako honosně vyhlížející město, které je ale plné zločinu, utrpení a smrti. A nezapomněl i na Švýcarsko, kde se setkal se slávou umělců jako Rousseau nebo Byron.