ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Šotola Jiří (*28.05.1924 - †08.05.1989)

­­­­
ŽIVOTOPIS č.1 - Pherenikei, vi.tygrice[zavinac]seznam.cz

Autor historických románů, dramatik, básník a překladatel.
Maturoval na gymnáziu v Hradci Králové, krátce studoval na konzervatoři. Byl totálně nasazen ve slévárně. Po válce dokončil studium konzervatoře a vystudoval činohru na DAMU. Současně několik semestrů estetiky, filozofii na FF UK. Byl dramaturg a režisér v Hradci Králové, Trutnově a Šumperku. Redaktor Čs. vojáků, Květnu aj.
Řídil literární noviny. Za normalizace nesměl publikovat.

DÍLO:

román Tovaryšstvo Ježíšovo - o období rekatolizace ve východních Čechách
román Kuře na rožni - o loutkaři, který bloudí v období Napoleonských válek
drama Cesta Karla IV. do Francie a zpět

Jeho díla byla zdramatizována pro pražská divadla, některé náměty byly televizně zpracovány.


ŽIVOTOPIS č.2

Jiří Šotola byl český básník, prozaik, dramatik a překladatel. Narodil se ve Smiradech u Hradce Králové do rodiny středoškolského učitele češtiny. Po maturitě na gymnáziu v Hradci Králové v roce 1942 studoval obor divadelní režie na Akademii múzických umění, zároveň se vzdělával ve filozofii a estetice. V letech 1943-45 byl totálně nasazen na práci ve slévárně v Německu. Po válce dokončil studium na dramatickém oddělení Státní konzervatoře. Po 3 roky působil jako divadelní dramaturg a režisér (Hradec Králové, Trutnov, Šumperk), pak se uplatnil jako redaktor (Čs. voják, Květen, Kultura, Kulturní tvorba, Literární noviny). V letech 1964-67 pracoval jako první tajemník ve Svazu čs. spisovatelů, od roku 1967 se věnoval literatuře jako spisovatel z povolání.

DÍLO:

V prvním období své literární činnosti se věnoval poezii. Rané básnické sbírky Náhrobní kámen (1946) a Čas dovršený (1946) jsou ovlivněny prožitky války, sbírky Čarovný květ (1955) a Za život (1955) zkušeností z vojenské služby a z nového politického klimatu. Od poloviny padesátých let našel svůj osobitý styl. Ve snaze postihnout rozpor mezi fantazií a všedností, mezi ideálem a skutečností přechází od romantických prostředí kolotočů, střelnic, dancingů, hazardérských činů (Svět náš vezdejší - 1957, Venuše z Mélu - 1959) k epickým příběhům (Bylo to v Evropě - 1960), k filozofickému zamyšlení nad životem (Hvězda Ypsilon - 1962, Poste restante - 1963) až k aforistickému vyjádření zmoudřelé životní zkušenosti (Co a jak - 1964, Podzimníček - 1967). Jako prozaik vstoupil do literatury románem Tovaryšstvo Ježíšovo (1969), zpodobujícím proces rekatolizace na Litomyšlsku v poslední třetině 17. století. Na ústřední postavě, páteru Vojtěchu Hadovi (doložená historická osobnost), líčí vnitřní rozpory člena jezuitského řádu při plnění příkazů nadřízených. Neschopnost ztotožnit se s potlačovatelskými a úskočnými metodami provozovanými ve smyslu "vyššího cíle" ho přivede k odmítnutí dále sloužit. Děj byl chápán jako metafora poměrů současných, jako konflikt mezi ideologií a obyčejným člověkem. Na Tovaryšstvo Ježíšovo Šotola volně navázal románem Kuře na rožni (1974 samizdat, 1976) o bludném loutkoherci za napoleonských válek, jakousi paralelou k manipulování mocenských struktur lidmi a loutkami. Román Svatý na mostě (1978) bortí církevní legendu o Janu Nepomuckém, o zhoubnosti náboženského, ideologického fanatismu vypovídá próza Osmnáct Jeruzalémů (1986), inspirovaná dětskými křižáckými výpravami za osvobození "svatého města". Volná trilogie (Malovaný děti - 1983, Róza Rio - 1986, Podzim v zahradní restauraci - 1988) zahrnuje rozsáhlé období od první světové války do roku 1986. I zde malý člověk žije v područí mocenských struktur, jeho vzpoury jsou neadekvátně trestány (dobrovolník Flanderka popravou za facku vojenskému šikovateli), ale i bezmocný člověk může vynikat mravní odvahou (žena Flanderkova) a lidskou slušností (syn). V dramatu debutoval Šotola aktuální interpretací řeckého mýtu Antiorfeus (1965). Pocity skepse a marnosti jako životní pocity současné společnosti jsou motivy her ze současnosti, komedie Možná je na střeše kůň (1980) a dramatu Pěší ptáci (1981). Z českých dějin vycházejí hry Cesta Karla IV. do Francie a zpět (1978) a Bitva u Kresčaku (1982), obě však mají vypovídat o aktuálních konfliktech současného člověka. Nadměrnou rétoričností je poznamenána hra A jenom země bude má (1986), zpracovaná k 150. výročí vydání Máje a Máchovy smrti. Šotola tvořil také televizní scénáře, překládal z ruštiny a bulharštiny.

Tisk (Ctrl+P) Uložit jako PDF

Vloženo: 26.02.2009

   
­­­­

Diskuse k životopisu
Jiří Šotola

Buďte první, kdo přidá komentář.







MAPY WEBU Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé DŮLEŽITÉ INFORMACE Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti OPTIME - prodej reklamy - marketingové zastoupení pro Český-jazyk.cz
- web: www.optime.cz
- kontaktní osoba: Mgr. Marek Sochor
- více informací o možnostech reklamy na Český-jazyk.cz


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)

Upozornění

 

Stop blokování reklam

Milý návštěvníku serveru Český-jazyk.cz,

omlouváme se, že Ti musíme zobrazovat toto hloupé vyskakovací okno, ale zjistili jsme, že je ve Tvém internetovém prohlížeči aktivní blokátor reklam, díky kterým mohou dnes tyto stránky bezplatně fungovat.

Pokud nechceš být tímto oknem neustále rušen, prosíme Tě, aby sis blokování reklam vypnul či si alespoň přidal výjimku pro náš web.

Jedině peníze z reklamy nám pomáhají tyto stránky udržovat v provozu a neustále je obsahově i rozvíjet.

Děkujeme Ti mnohokrát za pochopení.

tým Český-jazyk.cz

 

Toto sdělení zavřeš klávesou Esc nebo kliknutím na křížek v pravém horním rohu.
Po zavření okna nedojde k žádnému omezení funkčnosti serveru Český-jazyk.cz, nicméně, každé další načtení stránky může být doprovázeno otevřením tohoto upozornění, nedojde-li k odstranění či úpravě blokování reklamních ploch.

­