Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Jiří H. Krchovský (občanským jménem Jiří Hásek) se narodil 22. dubna roku 1960 v Praze. Od roku 1977 je bez povolání a žije částečně v Praze a částečně v Brně. Je jedním z nejmladších samizdatových básníků a mimořádně výraznou literární postavou pražského undergroundu. Jeho básně jsou překládány do angličtiny, dánštiny, holandštiny, polštiny a němčiny. Po roce 1989 publikoval šířeji v Tvorbě, ROKu, Voknu, Iniciálech, Souvislostech, Literárních novinách, Hostu, Revolver Revue, bratislavských Dotycích a Fragmentu. Za výbor Noci, po nichž nepřichází ráno obdržel v roce 1992 prestižní Cenu Revolver Revue.

Poetika J.H.Krchovského od doby, kdy se na konci sedmdesátých let začal prosazovat v literárním světě, neprošla nijakým zvláštním vývojem. Jeho dekadentní životní postoj má za následek, že verše jsou plné nihilismu, sebezatracování a zatracování celého světa, popírání smyslu života, erotiky morbidních výjevů, atd... Co je tedy dělá pro čtenáře tolik atraktivní? Zaprvé Krchovského básně mají jakýsi tajemný, až mysteriózní podtón. Sám básník mnohdy působí dojmem, že není z masa a kostí, ale je postavou spíše nadpřirozenou. A zadruhé, a to je zřejmě hlavní důvod Krchovského popularity, jsou zdrojem zdrcujícího sarkasmu. Jejich shazovačným pointám se nelze jinak nežli smát.

Básně jsou pro čtenáře většinou lehko srozumitelné a pochopitelné, k čemuž dopomáhá i jejich pravidelný rytmus (trochej, nebo daktyl) a to, že se zpravidla rýmují. Interpunkci dodržuje Krchovský pouze v rámci jednotlivých veršů. Žádný řádek neukončuje čárkou, byť by tam normálně třeba měla být. Velkým písmenem zahajuje první verš ve sloce, ostatní verše pouze v případě, jsou-li přímým oslovením druhé osoby.

DÍLO:

Básnické sbírky
Procházka urnovým hájem (1978-1979)
Neklid (1980)
Bestiální něha (1981-1982)
Jarní elegie (1982)
Epos Mumie na cestách (1982)
Valčík s mým stínem (1982)
Poslední jaro (1983-1984)
Zamilovaný dement (1984-1985)
Nové valčíky (1984-1985)
Mé lebky stín (1989-1991)
Chci ještě chvíli (1992-1994)
Všechno je jako dřív (1995-1996)

Čtenářský deník

-

Nové valčíky (rozbor básně)

Čítanka	-	Jak bude po smrti? (Všechno je jako dřív)
	-	Naposled zamávám na cestu vlaštovkám (Nad jedním světem)
	-	Narážeje do lidí (Bestiální něha)
	-	Nechtě jsem si polil kafem (Bestiální něha)
	-	Někdy na tebe myslím (Procházka urnovým hájem)
	-	V nádražní hospodě léčím se z opice