Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Spisovatel patřící do generace májovců a jejich následovníků.

Narodil se 12. srpna 1854 v Horním Mlýně u Chotěboře, kde byl jeho otec mlynářem. Rodina byla velmi chudá a Herrmann na své dětství nikdy v dobrém nevzpomínal. Brzy se rodina odstěhovala do Hradce Králové, kde navštěvoval první třídu místní reálky, ale studia nedokončil a odešel do Prahy do učení.

V roce 1871 se vyučil kupcem, ale svoje řemeslo nikdy neprovozoval. Po vzoru svého dědečka, který byl známým nakladatelem (Hostivít Pospíšil, 1785-1868) se snažil prosadit v literatuře. Nejprve pracoval v nakladatelství Otto, v té době také redigoval časopis Paleček. V roce 1878 nastoupil do advokátní kanceláře a v letech 1881-84 pracoval v administrativě Národních listů. Od roku 1885 tam byl redaktorem, nejprve psal soudničky.

Od roku 1882 již byl na poli literárním velmi činný: založil a vedl časopis Švanda dudák, a to až do roku 1930, sám pod různými pseudonymy do něj přispíval, otiskl například prvotinu Petra Bezruče. Zase pod jiným pseudonymem přispíval do nedělní přílohy Národních listů. Redigoval čítárnu Švandy dudáka, dále Černou kroniku - kam vzpomínali májovci, dále sborník Sirotám příbramským a Vilímkův humoristický kalendář a jiné časopisy a sborníky.

Také přispíval do mnoha novin a časopisů, např. Humoristických listů, Palečka, Lumíra, Světozoru, Květů, Koledy, Zlaté Prahy, Zvonu a Obrazů života. S Teigem a Z.Wintrem uspořádal Pražské ghetto (1902) a s Kutinou uspořádal povídky Z brku sokolského (1886). Sestavil básnickou sbírku Humor z Parnasu českého (1881).

Jeho dílo je velmi rozsáhlé, bohužel jako dobré víno nezrál, jeho talent se brzy rozmělnil a dá se říci, že čím mladší dílo, tím je menší kvality. Podlehl líbivosti a sentimentalitě a jeho dílo se stalo nenáročnou zábavou. Z jeho tvorby je významný pouze román U snědeného krámu a zfilmovaný román Otec Kondelík a ženich Vejvara s pokračováním Tchán Kondelík a zeť Vejvara.

Ignát Herrmann zemřel v Řevnicích u Prahy 8. července 1935.

DÍLO:

Z jeho souborů povídek
1880 - Ze zchudlého kalamáře - mají sentimentální romantický ráz
1884 - Pražské figurky - v námětu ovlivněn Janem Nerudou
1886 - Pan Melichar
1887 - Drobní lidé
1889 - Z pražských zákoutí
1893 - Bodří Pražané
1893 - Domácí štěstí
1895 - Páté přes deváté
1896 - Dvě pražské idyly
1902 - Ztřeštěné povídky
1902 - Na různé adresy
1904 - Mezi dětmi
1909 - Muž bez třináctky a dvanáct jich povídek nedělních
1909 - Tobiášův Štědrý den a jiné povídky
1913 - Tři povídky kratochvilné
1919 - Vánoční koledy
1920 - Z povídek nedělního kronikáře
1925 - O třech nebožtících
1926 - Lidičky a zvířátka
1930 - Tré kapitol z maloměstské kroniky

Z jeho povídek
1884 - Historie o doktoru Faustovi
1890 - Gonduktér čili kapesní průvodce výstavou pařížskou od Vavřince Lebedy
1918 - Příběh jednoho dne
1921 - Jan Vilém
1925 - Jíra Zbojník
1925 - Salakušky
1926 - Vendelín Břitva a Bartoloměj Tlustofous
1930 - Mají knížky své osudy

Z jeho románů
1890 - U snědeného krámu - autobiografické rysy v postavě Martina Žemli, příběh je o zkrachovalém obchodníkovi, který jeho existenční problémy a nešťastné manželství dožene k sebevraždě.
1898 - Otec Kondelík a ženich Vejvara - v otci Kondelíkovi Herrmann ukázal typického českého maloměšťáka
1918 - Vdavky Nanynky Kulichovy a co se kolem nich zběhlo
1921 - Artur a Leontýna
1924-25 - dvoudílný Felíčkův román
1930 - Švec a knejp

Z jeho divadelních her
1891 - Manželova přítelkyně

Také napsal životopisný román, fejetony a mnoho dalších děl.