ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Wells Herbert George (*21.09.1866 - †13.08.1946)

   
­­­­
H.G. Wells by Beresford
  • narodil se 21. září 1866 v Bromley v blízkosti Londýna
  • jako dítě si při nešťastné nehodě zlomil nohu; při léčení hodně četl, což mu pomohlo v jeho budoucí kariéře
  • vystudoval Normal School of Science v Londýně, kde se také setkal se slavným biologem Thomasem H. Huxleyem a byl ovlivněn jeho etickým výkladem lidského vývoje; byl stoupencem myšlenek fabiánského socialismu, stal se členem londýnské Fabian Society; po studiu pracoval jako příručí v obchodě s textilem, v knihkupectví, později jako novinář a v roce 1895 se začal živit pouze psaním
  • během padesáti let své spisovatelské kariéry napsal přes 80 knih; do dějin literatury se zapsal už svým prvním a dodnes asi nejslavnějším dílem - novelou Stroj času (The Time Machine, 1895) - ta obsahovala prvky science fiction, dobrodružných knih i sociální kritiky; díky tomuto a dalším podobným dílům - Neviditelný muž (Invisible Man), Válka světů (The War of the Worlds), První muži na měsíci (The First Men in the Moon), Ostrov doktora Moreaua (The Island of Dr. Moreau) - je pokládán za zakladatele žánru science fiction
  • Wells varuje před potenciálním nebezpečím vědy a zdůrazňuje morální zodpovědnost vědců; věřil v evoluční vývoj a v několika románech vyjádřil své utopistické vize - Moderní utopie (Modern Utopia, 1905), Lidé jako bozi (Men Like Gods, 1923)
  • celý život se zabýval projekty racionální kolektivistické společnosti; budoucnost lidstva spatřoval v jeho sjednocení, technickém pokroku, pohybu obyvatelstva a převýchově
  • kromě science fiction psal také realistickou společenskou kritiku, která navazuje na díla Charlese Dickense; realistická díla mají i autobiografické rysy - Kipps (1925), Příběh pana Pollyho (The History of Mr. Polly, 1910); jeden z nejzdařilejších realistických románu H.G.Wellse je TonoBungay (1909), který vypráví o pomíjivosti podnikatelského štěstí a hledání životních hodnot
  • Wells napsal také několik populárně vědeckých knih, především z oblasti historie - Dějiny světa (The Outline of History, 1919-20), Stručné dějiny světa (A Short History of the World, 1922); po celý život komentoval aktuální společenskou situaci v esejích nebo reportážích - Angličan se dívá na svět (An Englishman Looks at the World, 1914), Rusko v mlze (Russia in the Shadows, 1921)
  • po vypuknutí války roku 1914 se Wells zapletl s mladou žurnalistkou Rebeccou West, o 26 let mladší - říkali si "panter" a "jaguár"; jejich syn Anthony West později tento složitý vztah popsal v jednom ze svých děl; je nutné podotknout, že Rebecca nebyla jeho poslední milenkou...
  • ačkoli se Wells hodně rezervoval od sovětského systému, rozuměl velkorysým cílům ruské revoluce a roku 1920 se přátelsky setkal s Leninem; na začátku dvacátých let pak byl vážným kandidátem do parlamentu; roku 1934 se setkal jak se Stalinem, který mu učaroval, tak s Rooseveltem, snažícím se ho neúspěšně naverbovat pro své plány na záchranu světa
  • během druhé světové války žil Wells ve svém domě v Regent's Park odmítajíc vystěhovat se z Londýna
  • Wells zemřel v Londýně 13. srpna 1946

DÍLO:

Stroj času (1895); Neviditelný (1897); Válka světů (1898); První lidé na Měsíci (1901); Válka ve vzduchu (1908); Láska a pan Lewisham (1900); Očekávání (1901); Kipps (1905); Moderní utopie (1905); Příběh pana Pollyho (1909); Nový Machiavelli (1911); Svatý teror (1939)

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Zdroj: Marcela Brabencová (vampee), 16.04.2003

­­­­

Diskuse k životopisu
Herbert George Wells







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)