ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground­

Slovotvorba (derivologie)

• nauka o tvoření slov, jeden ze způsobů obohacování slovní zásoby
• popisuje způsoby tvoření slov, slovotvornou stavbu slova a slovotvorné vztahy k jiným slovům
• nová jednoslovná pojmenování vznikají na základě už existujících slov:
  • odvozováním ⇒ derivace
  • skládáním ⇒ kompozice
  • zkracováním ⇒ abreviace
  • přejímáním (z cizích slov)

Odvozování (derivace)

• tvoření slov s novým věcným významem pomocí předpon, přípon i předpon a přípon zároveň
• vznikají slova odvozená – deriváty
• rozlišujeme odvozování:
  • příponové (např. ryb-a ⇒ ryb-ář)
  • předponové (např. les ⇒ pra-les)
  • koncovkové (např. trn ⇒ trn-í)
  • předponové příponové (např. pat-a ⇒ pod-pat-ek)
  • předponově koncovkové (např. město ⇒ ná-měst-í)
• při odvozování dochází v kmeni základového slova k obměně (alternaci) hlásek:
  • změny u samohlásek
    • krácení (např. práce ⇒ pracovat)
    • dloužení (např. list ⇒ lístek)
    • střídání (např. řídit ⇒ ředitel)
    • vznik nové samohlásky (např. zamknout ⇒ zamykat)
    • zánik samohlásky (např. lev ⇒ lvi)
  • změny souhlásek – měkčení, střídání, tvrdnutí

Skládání (kompozice)

• spojování dvou i více slovních základů
• vznikají slova složená (složeniny) – kompozita
• obě části bývají spojeny pomocí takzvaného kompozičního vokálu (konektu): např. velk-o-město, vod-o-těsný ( ⇒ složeniny pravé – vlastní)
• méně často bývá první člen beze změny – např. okamžik, zeměkoule ( ⇒ složeniny nepravé – nevlastní, tzv. spřežky)

Zkracování (abreviace)

• spojením dvou i více zkrácených slovních základů vznikají:
  • iniciálové zkratky – z počátečních písmen (ČR)
  • zkratková slova – z počátečních slabik nebo hlásek (Čedok)
  • zkratky frekventovaných slov i slovních spojení (např.)
  • oficiální zkratky vědeckých a akademických titulů (MUDr.)
  • neoficiální zkratky titulů (dr.)

Přejímání slov

• slova cizího původu:
  • zdomácnělá – cizí původ si už neuvědomujeme – např. škola, víno
  • cizí – zachovávají si původní ráz
  • méně běžná (ale častá) – např. extrémní, externí
  • omezená na okruh odborníků – např. anoda, neutron
  • mezinárodní (internacionální) – společná většině národů – např. bible, ropa, doktor
• slova se přejímají:
  • z němčiny – barva, rychtář
  • z francouzštiny – páže, markýz, žampión, parfém, fejeton
  • z italštiny – konto, banka
  • z angličtiny – šek, fotbal, jazz
  • z ruštiny – čaj, bohatýr
  • z polštiny – svěží, chmura
  • z maďarštiny – guláš, čardáš
  • z řecko-latinské slovní zásoby – kostel, literatura, filozofie
  • z jiných jazyků – otoman (arab.), pyžamo (pers.), rýže (indic.)