Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Když se zamyslím nad těmito dvěma slovy, jsou pro mě více než reálné, týkají se každého z nás, a to hned v několika směrech.

Prvním bych nazvala směr, kterým se vydali lidé-nelidé, tedy ti, jež se postavili proti všemu, co je dobré - zvolili si stranu teroru. Zabíjejí nevinné lidi, rozpoutávají konflikty po celém světě, popravují novináře a křesťany, střílejí v restauracích, koncertních síních a ve městech nechávají vybuchovat bomby... To je jen nemalý výčet toho, čeho jsou schopni. Islámský stát a s ním související uprchlická krize jsou dnes a denně skloňovány napříč všemi médii.

Uprchlík se ale přeci jen ojediněle může srovnávat s těmito "nelidmi". Je to směr úplně opačný, nejenže uprchlíci směřují odněkud někam, ale hlavně pryč od teroru. Musí utíkat ze svých domovů, jsou jakýmisi štvanci-poutníky. Putují cizími krajinami a doufají v lepší život, jdou většinou pěšky a nejčastěji jde o rodiny. Jsou plni strachu, jsou zoufalí, zmatení a vystresovaní. Utíkají a přitom očekávají lepší život, pracovní uplatnění a kousek místa, kterému by znovu mohli říkat domov. Tito lidé zažili v několika chvílích tolik strachu jako my za celý život.

Mnozí z nás jsou plni soucitu, jiní naopak nenávisti. Kde jsme se to ocitli? Naše planeta se otřásá a pláče nad zmařenými životy, které si konflikty na východě vynutily. Nenechme se zastrašit. Buďme silní. To nejsou budovatelská hesla, ale boj o život, o lidství... Ano, jsme přeci lidé, a proto se jako lidé chovejme - tedy lidsky. Každý z nás je povolán být dobrým člověkem. Nestačí jen přihlížet, je třeba něco dělat!

Nepromarněte svou šanci změnit alespoň trochu svět, v němž žijete a začněte s tím třeba hned, protože tu nejste sami. Jak? Například tím, že budete rozdávat - a nemusí to být zrovna peníze či nějaké drahé předměty - přebytečné věci, které už nepoužíváte: potraviny, oblečení, boty, knihy nebo jen úsměv a dobré slovo.