Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Na tuto otázku není lehká odpověď, protože každý si může typicky českou povahu představovat odlišně.
První co se mi vybaví, když uslyším typický Čech, je představa obtloustlého, připlešatělého muže ve středních letech, který se dívá v televizi na fotbal a popíjí plzeňské pivo. V hospodě pak nadává na politiku, do nekonečna mluví o tom, že vydělává málo peněz a ti co je mají je museli nakrást. Nikde nebyl, nic si neužil a už to nedožene. Je sžírán každodenním stereotypem všedního života. Tato zahořklá povaha mu brání k dalšímu rozvoji osobnosti, objevování svých předností a užití života naplno.
Ale proč zůstávat u takto zažité představy? Co člověk, to jiná povaha. Myslím si, že se na Čechy nemusíme dívat jen takto negativním pohledem. Ani na ostatní země nepůsobíme takovým dojmem. Český národ má velké množství úspěchů na poli vědy a techniky, které mnohdy nejsou veřejným povědomím vůbec zaznamenány. Tyto objevy by se neuskutečnily bez klasických českých vlastností, jako je zvědavost, snaha si všechno zjednodušit a v nejlepším případě to mít ještě levně nebo úplně zadarmo. Mezi české vlastnosti patří bezpochyby i statečnost. Sice v menší míře, ale patří. Pravidelně se ve zprávách nebo novinách dozvídám o lidech, kteří pomohli druhým s nasazením vlastního zdraví. Dalším příkladem statečnosti jsou lidé, kteří bojovali proti útlakům režimu, ať už fašistického nebo komunistického. Množství lidí za druhé světové války odešlo do Anglie, aby mohli bránit svou vlast ve službách Královského letectva. Vlastností českého národa je i touha po svobodě. Což se prokázalo, když byl český národ utlačován komunistickým režimem, kdy se jednotliví lidé, převážně kulturně působící, snažili rozšiřovat obzory českého lidu mnohdy za cenu velkých osobních obětí.
Českou povahu bych nijak konkrétně netypizoval, jelikož je velmi rozmanitá a má své kladné i záporné stránky - tak jako povahy ostatních národů...