Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Alkohol je v každé době velkým lákadlem pro nezletilé. Zejména pro starší 15 let, kteří si již chtějí vyzkoušet být dospělými. Možná je to pouze zvědavost, možná prostředek, kterým si něco dokázat. Myslím si ale, že by nezletilí rozhodně pít neměli. A to nejen proto, že je to zákonem zakázané. Odborné studie tvrdí, že alkohol ničí šedou mozkovou kůru, kde máme uloženy všechny informace a vědomosti. Pravděpodobně to tak skutečně bude.

I když jsem pro to, aby se děti s alkoholem setkaly až v dospělosti, sama jsem měla čest se s touto drogou seznámit, a to hned několikrát. Poprvé to bylo, když jsem byla ještě malá a tatínek nabízel k ochutnání pivo. Tehdy se mi zdálo hořké a nedobré. Nechápala jsem, proč ho dospělí pijí, když vůbec není dobré. V dnešní době tomu už rozumím. Jsem přesně v tom věku, kdy si chci vyzkoušet spoustu věcí, a taky jsem je vyzkoušela.

S alkoholem jsem se aktivně potkala o těchto prázdninách. Ve vesnici, kde bydlí moje babička, se slavily obecní hody v rámci sjezdu rodáků. Pochopitelně jsme si to jako akční rodina nenechali ujít a měli jsme u babičky domluvené, že u ní přespíme. S mou kamarádkou jsme se vydaly do nočních ulic, že zhlédneme dvě předhodové zábavy, které se tam konaly. Já jsem si naivně myslela, že budu tak silná, že se vrátím domů ve stejném stavu, ve kterém jsem vyšla. Přišly jsme na první zábavu. Naštěstí tam nebyli mí rodiče, ale já věděla, že se potulují někde kolem. Když jsme tam s kamarádkou dorazily, potkaly jsme kluky z naší školy, takže přisednutí k nim bylo téměř povinností. Po chvilce nezávazného klábosení jeden z kluků navrhl, že nám přinese něco k pití. Netušila jsem, že přinese pro mě tolik obávané (a z mého mládí odporné) pivo. Asi jsem měla odmítnout, ale já nemohla, přišlo mi to z jeho strany galantní, že mi něco koupil, takže jsem na to neměla sílu. Půllitr jsem do sebe obrátila skoro na tři hlty a porovnala jsem chuť z dětství. Můj šálek kávy to tedy rozhodně nebyl, ale zase tak hrozné to taky nebylo. Protože jsem ale ještě nikdy zkušenost s alkoholem neměla, pomalu mi začal stoupat do hlavy. Ten večer jsem nic jiného nepila a druhý den mi kamarádka řekla, že jsem prý byla strašně srandovní. To byla pro mě úplně nová zkušenost s alkoholem, ale zatím mě to od něho neodradilo.

Můj druhý a zatím poslední zážitek s pitím se konal v době, kdy moje maminka slavila ve velkém stylu své kulaté narozeniny. Pronajali jsme si obecní střelnici, kde se nakonec sešlo asi 70 lidí. Já stála u pípy a točila pivo. Kolem mě stály litry a litry alkoholu, a protože mi nikdo nevěnoval pozornost, celkem pomalu a potichu jsem ochutnávala, co jak "šmakuje". Z oslavy jsem odešla kolem půlnoci. Myslím, že to byla jediná rozumná věc toho dne. Taky si pamatuji, že jsem si přišla opuštěná, vzala jsem tedy mobil a volala mým nejbližším přátelům. Někteří si se mnou povídali a byli rádi, že volám, ale někteří (nedivím se) chtěli spát, protože bylo celkem dost hodin na telefonování. Když jsem se se spolužáky postiženými mými telefonáty po prázdninách setkala, měla jsem opravdu zvláštní pocit, když mi pověděli, co jsem tenkrát dělala a říkala, protože jsem si ani třetinu z toho nepamatovala.

Vím, že jsem se nechovala podle mravních, občanských, společenských a dalších zákonů, ale chtěla jsem poznat, proč to lidé dělají a pochopila jsem, že když se to s alkoholem trošičku přežene, člověk neřeší starosti, neřeší minulost ani budoucnost, je mu jedno, co dělá a co to bude mít za následky. Zapomene na všechno, co se mu v životě děje a žije pouze přítomností. Někdy je možná dobré se tímto způsobem zbavit stresu každodenního života, ale opravdu jen ve výjimečných případech, neboť člověk, který tyto stavy podstupuje často, se stává závislým a poddá se droze natolik, že ztratí třeba i práci, rodinu či peníze.
Domnívám se, že uvědomělý člověk by si to mohl určitě někdy zkusit, aby poznal, že odevzdat se alkoholu opravdu nestojí za to. Možná že při smutku občas pomáhá (tenkrát jsem byla nešťastně zamilovaná a bláhově jsem si myslela, že tímto způsobem se dá nějak zapomenout), ale já se utvrdila v tom, že "smutek se jen stěží utopí v alkoholu. Bývá totiž zatraceně dobrým plavcem."