Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• smyšlený příběh

Jednoho dne mi bratr Filip vyprávěl, že se stal supermanem. Ale já mu nevěřil. Teprve poté, co mi bratr vše názorně ukázal a předvedl, můj mozek pochopil. Nyní vám povím jeho příběh.

Jedné víkendové soboty šel Filip na nákup. Jako každý týden vždy vzal housky, džem, šunku a další pochutiny. Cestou zpět si však všiml, že se za prodejnou nachází nějaký otvor. Řekl si, že asi opravují potrubí nebo elektriku. Ale mýlil se. Byl to tajný vchod. Bratr, nic netuše, šel domů a zbytek týdne už se nic nenormálního nestalo.

V pondělí poněkud s nechutí vyrazil do školy. Než se nadál, skončilo vyučování a za chvíli končil i pátek.
V sobotu šel zase do krámu. Po nákupu si všiml, že díra je tam pořád. Přijde mi to divné, pomyslel si Filip a šel se kouknout blíže. Zjistil, že celou dobu neviděl malé maskované dveře. Řekl si, že příští týden hned v pátek po škole půjde prozkoumat, co je za nimi.

Blížil se konec druhého týdne po objevu tajemné díry. V pátek si ani nešel s kluky ze třídy zakopat fotbal a hned po škole šel tajný vchod prozkoumat.
Když otevřel dveře, spatřil jen prázdnou komoru. Ale jakmile do ní vstoupil, dveře se za ním zavřely a on jel výtahem dolů. Vtom se výtah zastavil a on z něj vystoupil. Byl v tajné základně supermanů.

Přišel k němu jejich vůdce jménem Michael. Řekl mu, že jej už dlouho sledují a že udělali díru a dveře, aby si jich všiml. Nyní že je díra zase zaházená hlínou. Poprosili ho o pomoc s dopadáním lupičů a hackerů.
Bratr nakonec souhlasil a stal se tedy supermanem. Tím ale jeho dobrodružství neskončilo. Slíbil, že jim pomůže, a tak se tedy domluvil, že každou noc ze soboty na neděli jim bude vypomáhat. Příští týden teprve začalo to pravé dobrodružství...

Do tajné základny přišel asi v 10 hodin, přivítal ho jenom velitel Michael. Ostatní tam totiž ještě nebyli. Šéf mu řekl, že bude mít na starosti velení skupiny proti hackerům, crackerům a podobně. Asi o 15 minut později přišli ostatní. Rozdělili si role a začala bitva. Tým proti lupičům se oblékl do obleků a odletěli. A nyní začal ten pravý boj. Filda zjistil, že jeden zločinec se snaží napadnout server banky a vybrat všechny peníze. Skupina si vzala notebooky a začala programovat.

Šlo to velice těžko. Tajemný porušitel zákona měl zřejmě silný firewall. Najednou se bratrovi vypnul počítač a nešel zapnout. Ostatní zjistili, že jak programoval, tak mu hacker poslal vir. Byl to trojský kůň v balení s dalšími asi třiceti škodlivými programy. Teď nastala panika. Druhá skupina ještě zavolala, že potřebují pomoc.
"Co teď?" vykřikl Filip, "jsme ztraceni." A aby toho nebylo málo, radši zločinec zaviroval i počítače ostatním.

Vtom volá vedoucí druhé čety a říká: "Filipe, potřebujeme rychle ty posily!"
Bratr nevěděl, co má odpovědět. Rychle ze sebe vyhrkl: "Hacker nám napadl všechny počítače."
Velitel řekl, že v tajné komoře je jeden nejlepší, že na něho nejde poslat vir. Ještě dodal: "Obával jsem se toho, že tento počítač budeme muset použít. Ale teď mi už prosím pošli posilu."
Filip tedy poslal čtyři muže do druhého týmu a zbytek s ním šel programovat. Přes velký počítač jednoduše ostatní odviroval a už jim nic nebránilo v záchraně několika miliard korun.

Vše se nakonec povedlo. Hacker šel do vězení a zločinci též. Velitel bratrovi poděkoval a všichni mohli jít domů. Byly asi čtyři hodiny ráno.
A tak končí příběh mého sourozence. Možná právě teď Filip zachraňuje svět, ale to nikdo neví.