ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­­­­
Hodnocení práce slohovky

Aktuální známka: 3.00
Hodnoceno: 9x Prosím, ohodnoť práci

Podíval se na hodinky a pomyslel, že už to nestihne. Co teď?

OSNOVA:

1. Osudová změna
2. Můj problém
3. Pozdní večer
4. Má odměna


Nemám rád změny. Vždycky mi dlouho trvá, než si na nějakou zvyknu. Každé ráno vstávám v 7 hodin. Umyji se, obléknu, nasnídám a vezmu si svačinu připravenou mojí milovanou maminkou, a vyrazím do školy.
Z bytu odcházím přesně v půl osmé, abych to stihl. Dříve, když jsem ještě navštěvoval základní školu, mi stačilo vyjít klidně až v osm a za minutu jsem tam byl, nyní, když již studuji prvním rokem gymnázium, to mám bohužel o něco dál...

Mám problémy se vstáváním (asi jako každý puberťák) a nerad bych chodil hned na začátku roku na hodiny pozdě. A tak jsem měl s maminkou domluveno ještě jedno "extra" buzení přes telefon, abych do nové školy přicházel opravdu včas.
A fungovalo to. Maminka to se mnou zkoušela 14 dní a pak mi řekla: "Tak to by stačilo, synku. Jsi velký, jsi středoškolák, máš nějakou zodpovědnost, tak se snaž sám."
Zvykl jsem si, vstávání mi nedělalo potíže, zvlášť, když jsem věděl, že je doma taťka. Ale na toho není vždy 100% spolehnutí. Hlavně když má po noční, to pak zalehne a neví o světě.

Jednou v neděli jsme hráli hokej v Berouně a přijeli zpátky dost pozdě. Když jsem se vrátil domů, stihl jsem se akorát vykoupat, něco málo sníst a už jsem šel na kutě. Ani jsem neměl myšlenky na počítač, a to je co říct! Mamka se mě ještě ptala: "Nemám tě ráno probudit?" A já v polospánku odvětil, že ne, že vstanu...a také jsem si ještě vzpomněl na taťku, který měl přijít z noční, takže by mě případně ráno určitě vzbudil...

Bohužel jsem se však přepočítal. Táta se zdržel, já zaklapl budík přesně v sedm ráno a převrátil se na druhý bok. A maminka, moje pojistka, nezavolala...
Najednou ve mně hrklo, já otevřel oči, podíval se na budík a s hrůzou zjistil, že už to nestihnu. Volám mamce: "Ahoj mami, je to v 'čudu', zaspal jsem!" Čekal jsem, že bude mít nějaké řeči, ale překvapila mě. Jen mi pověděla: "Rychle se oblékni a udělej, co je třeba, za chvilku jsem tam a hodím tě do školy." Jak řekla, tak udělala...
Ale nebylo to zadarmo. Musím teď měsíc vytírat chodbu. A už taky vím, že na mém budíku lze nastavit opakované zvonění a jako pojistka funguje i můj telefon.

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Zdroj: ,

   
­­­­

Diskuse ke slohové práci
Podíval se na hodinky a pomyslel, že už to nestihne. Co teď?







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)