ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­­­­
Hodnocení práce slohovky

Aktuální známka: 2.89
Hodnoceno: 372x Prosím, ohodnoť práci

Já a mé časté, trapné chvilky

Jó, trapné chvilky. Také jsou tyto chvilky obecně nazývané TRAPASY. Myslím, že takového člověka, který má na tyto "trapasy" smůlu jste ještě nepoznali.
Má to samozřejmě své výhody i nevýhody. Jedna z výhod je, že jsem v okolí brána za veselou osůbku, která nikdy neztratí svůj důvtip a smysl pro humor. A tak se beru i já. Jsem ráda, že se lidé a mí přátelé okolo mě baví. Jsem ráda, když někoho rozesměji. Avšak na druhé straně ty nevýhody. Po čase vás ten smích ostatních přestane bavit. Zdá se vám, že se smějí bezdůvodně. Tak je to i u mě. Je to však jen v některých výjímkách.
Pro mne jsou nejhorší trapasy hromadné. Mohu vám tedy jeden povyprávět:
Jsem taková divka, která se rychle pro něco nadchne. Nedávno jsem se nadchla pro kroužek mladých zdravotníků. Po čase jsme jeli tedy na okresní soutěž. Byla jsem tam poprvé. Po rozdělení pořadí družstev jsme se měli seřadit do řad. Vedoucí soutěže začali odříkavat přísahu. Byla to taková hesla jako například "Slibujeme, že budeme poctivě soutěžit" a další. Po tomto odříkaném sloganu jsme meli říci: "TAK PŘÍSAHÁME". Žádnému družstvu to bohůžel ale pořádně nedošlo. Museli nás tedy vedoucí pobídnout. Po krátkém tichu se hlasy družstev rozezněly. "TAK PŘÍSAHÁME", ozvalo se v Kutné Hoře.
Zanedlouho se rozřinčely hlasy vedoucích a znovu přeříkávaly stejnou přísahu. Říkala jsem si, proč to odříkávají znovu...? Posléze mě to ale přestalo zajímat a nějak jsem již neposlouchala a nesledovala, co se děje. Nakonec vím jen to, že jsem zaregistrovala, jak přestali pronášet přísahu. Z toho jsem usoudila, že máme znovu přísahat. V duchu si říkám, proč to tedy neřeknou? Proč znovu nepřísahají známým sloganem "TAK PŘÍSAHÁME"? Chtěla jsem je tedy pobídnout a nahlas jsem tu osudnou větu vyslovila. "TAK PŘÍSAHÁME", uslyšelo 200 lidí. Z ničeho nic se rozezněl ohromný smích. Pochopila jsem, že to nebylo pro nás ale pro vedoucí. Celá červená, také se smíchem na tváři, bych se nejraději propadla do země.
Tak tedy končí můj sloh. Samozřejmě by toho bylo více, ale myslím, že tohle pro dnešek stačí...

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Zdroj: ,

   
­­­­

Diskuse ke slohové práci
Já a mé časté, trapné chvilky







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)