ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground­

Nikdy od doby, co se plně rozvinulo moje logické myšlení, jsem neměl žádný přehnaný sen. Ale věděl jsem o lepší věci, než byla jen pouhá víra v něco. Dával jsem si krátkodobé cíle, které vedly k postupnému splnění mého snu.

Před pár měsíci jsem se dozvěděl o stránce Český-jazyk.cz, a hned jak to šlo, začal jsem na ni přidávat své slohové práce a tajně věřil v to, že jednou vyhraji měsíční soutěž. Měl jsem tu čest soupeřit s lidmi, jako jsou Malenicka, Pavel Dovhanič a další, kterým určitě nebude 14 let jako mně. Když jsem četl jejich díla, chtěl jsem jednou umět psát stejně jako oni.

A pak to přišlo, v listopadu jsem skončil druhý. Měl jsem obrovskou radost, ale něco mi tam chybělo - první místo.
Můj smutek však vystřídala radost z toho, že po prvním měsíci jsem se objevil v žebříčku TOP 10 v počtu nejvíce přidaných slohových prací. I zde bych však byl jednou rád první. K tomu mi ale pořád chybí spousta slohovek.

Další měsíc jsem celý propsal, zvládl jsem vytvořit až tři slohové práce za den. Byl jsem rád a těšil se, až je budu moci na konci měsíce vložit na server.
Uvidím, o kolik míst se posunu dopředu. Jednou budu v počtu napsaných slohových prací nejlepší, to vím. A ačkoliv mým cílem, který chci splnit, je vložení 100 textů, mým snem je 1000, abych se stal prvním člověkem na teto stránce, kterému se to povede.