ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

   
­­­­
Hodnocení práce slohovky

Aktuální známka: 2.34
Hodnoceno: 174x Prosím, ohodnoť práci

Cesta do pohádky


OSNOVA:

1. Deštivý den
2. Nad pohádkovou knížkou
3. U perníkové chaloupky
4. Pád do potoka
5. Svatba
6. Přestalo pršet

Bylo léto. Sourozenci Kristýnka a Honzík jsou na prázdninách u babičky. Kristýnce je 12 let a Honzíkovi 5. Venku pršelo a Kristýnka se nudila. Pořád říkala, že je škoda, že nemůže jít ven. Honzík ji neustále otravoval, že si s ní chce hrát. Jenže Kristýnka ho vždycky jenom odbyla, že je moc malý na to, aby si s ním hrála. Babička si obě děti zavolala a z krásně zdobené truhly vyndala starou a zaprášenou pohádkovou knížku. Děti knížka tak zaujala, že si zalezly na půdu do sena a začaly se dohadovat, co si přečtou za pohádku.
Honzík chtěl, aby Kristýnka přečetla perníkovou chaloupku, ale Kristýnka řekla, že tu nemá ráda. Raději přečte Sněhurku, v ní není žádná ježibaba, co ráda jí děti. A jak se dohadovaly a dohadovaly, tak nakonec oba dva usnuly.
Zdálo se jim, jak jdou kouzelným lesem, až se najednou dostaly k perníkové chaloupce. Právě viděly, jak ježibaba dělá něco na zahrádce a z dálky přichází Jeníček s Mařenkou. Rychle zalezly hlouběji do lesa, aby mohly ježibabu a děti pozorovat. Ježibaba zašla do chaloupky a hned na to přišel Jeníček s Mařenkou. Jeníček vylezl na střechu. Trhal perníček a házel Mařence perníkové tašky. Najednou vyšla ježibaba a ptala se: "Kdo mi to tu loupe perníček?" Mařenka jí slabým hláskem odpověděla: "To jenom větříček." Baba Jaga se uklidnila a vrátila se zpět do domku. Jeníček stále trhal perník. To ježibabu rozčililo, vyběhla ven a našla děti. Odvedla si je k sobě domů. Kristýnka s Honzíkem se polekaly a daly se na útěk. Běžely a běžely, až spadly do potoka.
Potok je doplavil k domečku sedmi trpaslíků, kde je objevila Sněhurka. Pomohla jim z vody ven a pozvala je k sobě domů. Doma je svlékla z mokrého oblečení a zabalila do deky. Uvařila jim teplý čaj a dala je spát. Zatím, co děti spaly, přišla k Sněhurce hodná stařenka a darovala jí košík plný jablek. Stařenka však nemohla být nikdo jiný než zlá královna. Sněhurka si je od stařenky vzala, že z nich udělá trpaslíkům a dětem jablečný závin. Stařenka si chtěla se Sněhurkou povídat, ale ta jí řekla, že už nemá čas, a že musí připravit dětem svačinu. Stařenka spokojeně odešla. Sněhurka upekla z jablek závin a uvařila kakao. Probudila děti, aby šly na svačinu. Dětem závin moc chutnal. Najednou, z ničeho nic, se Kristýnka začala dusit a po chvíli i Honzík. Sněhuka nevěděla, co má s dětmi dělat, a proto poslala po jelínkovi dopis trpaslíkům, aby se hned vrátili domů. Než se trpaslíci vrátili, dávala Sněhurka dětem studené obklady na krk. Jakmile obdrželi trpaslíci vzkaz, hned se vrátili domů. Ale ani oni nevěděli, co mají s dětmi dělat. Rychle stloukli z pár prkýnek nosítka, položili na ně obě děti, a rychle s nimi utíkali do nejblizšího královského města k doktorovi. Doktor obě děti prohlédl a vyndal jim kousky jablíček z krku. Nakonec se rozhodl, že si děti nechá na pozorování v nemocnici. Sněhurka za nimi chodila každý den na návštěvu. Jednou se ve městě potkala s princem. Na první pohled se do něj zamilovala. Když přišla za dětmi, povídala jim o krásném princi. Děti její povídání s napětím poslouchaly. Večer o princi vypravovala i sedmi trpaslíkům.
Jakmile se Kristýnka a Honzík uzdravili, konala se velkolepá svatba, na kterou přišlo celé království. Trpaslíci, Kristýnka a Honzík byli taky pozváni na svatbu Sněhurky s princem. Tím, jak se děti v pohádce objevily, tak celou ale úplně celičkou pohádku obrátily na ruby. Ta však stejně skončila dobře, tak jak měla. Sněhurka s princem jsou šťastni a pokud neumřeli, tak tam žijou dodnes.
Kristýnka s Honzíkem se probudili a s údivem zjistili, že venku už vůbec neprší, ale svítí sluníčko. Rychle seběhli z půdy dolů a utíkali ven si hrát na zahradu.

Tisk (Ctrl+P) Uložit jako PDF

Vloženo: 11.01.2005

­­­­

Diskuse ke slohové práci
Cesta do pohádky

Buďte první, kdo přidá komentář.







MAPY WEBU Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé DŮLEŽITÉ INFORMACE Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti OPTIME - prodej reklamy - marketingové zastoupení pro Český-jazyk.cz
- web: www.optime.cz
- kontaktní osoba: Mgr. Marek Sochor
- více informací o možnostech reklamy na Český-jazyk.cz


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)

Upozornění

 

Stop blokování reklam

Milý návštěvníku serveru Český-jazyk.cz,

omlouváme se, že Ti musíme zobrazovat toto hloupé vyskakovací okno, ale zjistili jsme, že je ve Tvém internetovém prohlížeči aktivní blokátor reklam, díky kterým mohou dnes tyto stránky bezplatně fungovat.

Pokud nechceš být tímto oknem neustále rušen, prosíme Tě, aby sis blokování reklam vypnul či si alespoň přidal výjimku pro náš web.

Jedině peníze z reklamy nám pomáhají tyto stránky udržovat v provozu a neustále je obsahově i rozvíjet.

Děkujeme Ti mnohokrát za pochopení.

tým Český-jazyk.cz

 

Toto sdělení zavřeš klávesou Esc nebo kliknutím na křížek v pravém horním rohu.
Po zavření okna nedojde k žádnému omezení funkčnosti serveru Český-jazyk.cz, nicméně, každé další načtení stránky může být doprovázeno otevřením tohoto upozornění, nedojde-li k odstranění či úpravě blokování reklamních ploch.

­