ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­­­­
Hodnocení práce slohovky

Aktuální známka: 2.45
Hodnoceno: 212x Prosím, ohodnoť práci

Byl to takový normální den...

Tento den byl téměř stejný jako všechny ostatní až do určité doby, kdy se stalo něco nepěkného, co ovlivnilo život celé naší rodiny. Jako každý jiný den jsem ráno vstala a šla do školy. Tehdy bylo pěkně a já jsem se těšila do školy, pak jsem se těšila domů, ale vlastně nebylo ani na co. Jakmile jsem tam dorazila hned jsem se rozhodla, že půjdu na zahradu. Přece nebudu v tak pěkný podzimní den sedět u televize. Když přišli moji rodiče domů, rozhodli jsme se, že půjdeme pracovat na stavbu, v té době jsme zrovna dělali střechu, proto mě taťka poslal raději umýt jeho služební auto. Nic mě nemohlo vytrhnout z pohody, která vládla v mém těle, ale to jsem se mýlila! Najednou za mnou přiběhla sestra a brečela. Byla jsem v šoku, protože jsem nevěděla, co se děje. Ona mi mezi vzlyky řekla, že mamka spadla ze střechy. V tu chvíli jakoby do mě vletěl blesk, běžela jsem ke stavbě. Mamka ležela na zemi celá od zelené barvy, kterou zrovna podávala na střechu a všichni nad ní stáli. Až po deseti minutách se mamka postavila a řekla, že je všechno v pořádku, jenom ji trochu bolí záda. Chtěli jsme zavolat sanitku, ale mamča je tvrdohlavá a pořád opakovala, že nikam nejede! Nakonec jsme ji přemluvili alespoň k tomu, že ji do nemocnice zavezeme sami. Chvíli protestovala, ale nakonec se nechala přemluvit. Já i sestra jsme brečely, ale snažily jsem se to nedávat najevo, ať se mamce ještě nepřihorší. Maminka se klepala jako osika a zapomněla na všechno, co se před chvíli stalo, proto ji taťka, co nejrychleji to šlo, naložil do auta a jel do nemocnice. My dvě jsme zůstaly doma. Musela jsem domýt to taťkovo služební auto, i když jsem na to neměla ani pomyšlení. Ten večer jsem se nehla od mobilu a čekala jsem, až mi taťka zavolá, co s mamkou je. Volal až čtyři hodiny po nehodě a řekl, že má otřes mozku a dva zlomené obratle. Vyhrkly mi slzy do očí, ale musela jsem to zadržovat hlavně kvůli mladší sestře, která stála vedle mě a taky proto, že mamka si potom vzala mobil od taťky a chtěla semnou mluvit. Večer jsem neměla náladu už na nic ani se učit. Tímto dnem nám začaly šestitýdenní galeje. Mamčinou práci jsme si museli rozdělit a utvořit harmonogram dne, abychom to všechno zvládali. I tentokrát se potvrdilo, že všechno zlé je k něčemu dobré, neboť jsme se všichni od života poučili a i něčemu novému naučili.

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Zdroj: ,

   
­­­­

Diskuse ke slohové práci
Byl to takový normální den...







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)