ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­­­­
Hodnocení práce slohovky

Aktuální známka: 2.30
Hodnoceno: 67x Prosím, ohodnoť práci

Josef Kajetán Tyl

Život a dílo Josefa Kajetána Tyla

OSNOVA:

I. Úvod:a) Předmluva o životě a vzdělání autora
II. Stať:a) Redaktorská činnost
b) Prózy
c) Novely
d) Divadelní hry
e) Činohry
III. Závěr:a) Životní styl Tyla


Josef Kajetán Tyl se narodil 4. února 1808 v Kutné Hoře jako syn krejčího a vojenského hudebníka. Zde absolvoval základní školu a poté odešel studovat do Prahy akademické gymnázium. Tato studia dokončil v Hradci Králové, kde bydlel u V.K.Klicpery, který výrazně ovlivnil jeho zájem o divadlo. O prázdninách hrával se spolužáky v Kutné Hoře divadlo.
Vrátil se do Prahy na studia filozofie. Zde se opět zajímal o divadlo a stal se zde členem Hikmerovy kočovné divadelní společnosti. Hráli především na venkově české hry. Po rozpadu společnosti hrál u cizích společností v Bavorsku, Itálii a Sasku. Později z finančních důvodů přijal místo účetního v kasárnách v Praze. Tento stálý a jistý příjem mu umožňoval se dále věnovat svým dalším aktivitám jako překladatelské činnosti, tvorbě svých vlastních dramat a také redaktorské činnosti.
Později přijal místo jako ředitel českého Kajetánského divadla, následně opustil svoji práci účetního v kasárnách a působil jako režisér českého divadla v Růžové ulici, dramaturg Stavovského divadla. Jako již známá osobnost se stal v revolučních letech po r. 1848 poslancem říšského sněmu. Sílící tlak konkurentů a reakce postihla Stavovské divadlo a Tyl byl nucen opustit Prahu po rozpuštění českého souboru a po útocích na svoji osobu i některým z jeho kolegů. Živil se proto jako kočovný herec. Zemřel předčasně v hmotné bídě, uštván v Plzni 11. července 1856 ve svých 48 letech. Je pochován zde na Mikulášském hřbitově.
Redaktorská činnost J.K.Tyla velmi významně ovlivnila české časopisectví. Od roku 1833 jako redaktor v časopise Jindy a nyní, později pod názvem Květy. Vytvořil z tohoto časopisu jeden z nejlepších a nejslavnějších své doby. Později byl redaktorem časopisu Vlastimil. Vydával slovníky Pomněnky, České besedy, sbírku Českých divadelních her Thalia. V době jeho činnosti při vydávání slavného dvouměsíčníku Pražský posel, který plnil politické úkoly. V r. 1849 vyšlo s jeho přičiněním několik desítek čísel Sedlských novin pro venkov, než byly zastaveny. Politická situace jej donutila psát pod pseudonymy - Horký, Horník, Kutnohorský, Vítek atd.
V novelách ze současného života Tyl věnuje pozornost zvláště romanticky pojatým hrdinům ze světa herců a bludných umělců. Patří sem např. povídky Hudební dobrodruzi, Pouť českých umělců, Pomněnky z Roztěže a Divadelní ředitel. Mnohde jsou vidět vzpomínky na dětství a domov.
Těžiště Tylovy literární tvorby je v divadelních hrách, které lze podle námětů rozdělit do tří skupin. Jsou to dramatické báchorky, historické hry a konečně drama se současnou tématikou. Báchorky Strakonický dudák, Jiříkovo vidění, Tvrdohlavá žena, Lesní panna aj. Historické tématiky využil pro své národně výchovné cíle, zvláště v hrách Kutnohorští havíři, Jan Hus, Krvavé křtiny čili Drahomíra a její synové a Žižka z Trocnova.
Činohry ze současného života se dotýkají konfliktů v měšťanském a řemeslnickém rodinném prostředí i těžkého hereckého života, avšak nikdy nepostrádají národně výchovnou tendenci. Do této skupiny patří Marjánka, matka pluku, Pražský flamendr, Paličova dcera, Bankrotář, Chudý kejklíř aj. Samostatné místo v Tylově divadelní tvorbě má pražská lokální fraška Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka, hra se zpěvy, k nimž nápěvy složil František Skřoup. Jedna z písní, Kde domov můj, jejíž text skládal Tyl pravděpodobně ve svém rodišti, zlidověla a stala se později národní hymnou.
Svůj životní program i program národního obrození vyjádřil zkratkou ve svém hesle: "Všechny naše kroky musí vést láska k národu a jeho štěstí."

Tisk (Ctrl+P) Uložit jako PDF

Vloženo: 11.04.2006

­­­­

Diskuse ke slohové práci
Josef Kajetán Tyl

Buďte první, kdo přidá komentář.

   





MAPY WEBU Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé DŮLEŽITÉ INFORMACE Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti OPTIME - prodej reklamy - marketingové zastoupení pro Český-jazyk.cz
- web: www.optime.cz
- kontaktní osoba: Mgr. Marek Sochor
- více informací o možnostech reklamy na Český-jazyk.cz


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)

Upozornění

 

Stop blokování reklam

Milý návštěvníku serveru Český-jazyk.cz,

omlouváme se, že Ti musíme zobrazovat toto hloupé vyskakovací okno, ale zjistili jsme, že je ve Tvém internetovém prohlížeči aktivní blokátor reklam, díky kterým mohou dnes tyto stránky bezplatně fungovat.

Pokud nechceš být tímto oknem neustále rušen, prosíme Tě, aby sis blokování reklam vypnul či si alespoň přidal výjimku pro náš web.

Jedině peníze z reklamy nám pomáhají tyto stránky udržovat v provozu a neustále je obsahově i rozvíjet.

Děkujeme Ti mnohokrát za pochopení.

tým Český-jazyk.cz

 

Toto sdělení zavřeš klávesou Esc nebo kliknutím na křížek v pravém horním rohu.
Po zavření okna nedojde k žádnému omezení funkčnosti serveru Český-jazyk.cz, nicméně, každé další načtení stránky může být doprovázeno otevřením tohoto upozornění, nedojde-li k odstranění či úpravě blokování reklamních ploch.

­