Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Války. Z jakého důvodu vlastně jsou? Tohle já asi nepochopím, na smysl válek nikdy nepřijdu. Ale vím o jedné, která smysl má. Život.

Život je jedna neustálá válka, neustálý boj, který jednou pro všechny skončí úplně stejně. Myslím si však, že u každé války musí existovat nějaký cíl, za který má cenu bojovat. A stejně tak tomu je i u života.

Naše válka začíná už při narození. Je to boj o to být vůbec na světě. Na světě, kde na nás ovšem čeká spousta nástrah, pokušení, nebezpečí, ale i radosti a štěstí.

Naše první zoubky, první krůčky a taky slůvka. První úrazy a náznaky sportu. Pereme se s tím, jak to jen jde. Když trošku povyrosteme, čeká na nás školka se spoustou nových kamarádů, ale i překážek. Základy společnosti, malování, zpívání a básničky. Spory o hračky a první lásky. Naučení se samostatného myšlení. A odtud je to již jen kousek ke škole.

V té už nebojujeme jenom proti přátelům či nepřátelům, ale hlavně sami se sebou. Musíme za sebe nést jakousi zodpovědnost. Zodpovědnost za to, jak se přichystat na svoji budoucnost, a dobré známky jsou tomu základem. Naším úkolem je také dobře se uvést a získat si kamarády, protože si musíme najít kolektiv, s nímž budeme trávit kus života, kus naší války.

Bojujeme s pubertou, která nám život komplikuje, a děláme chyby, jež bychom nejradši smazali. Občas si říkáme, že tohle pro nás není a že by bylo lepší všechno vzdát, ale vždycky si nakonec uvědomíme, že to udělat nemůžeme, protože ti, které máme rádi a kteří mají rádi nás, za ten boj stojí.

Později přijde střední škola a tam se začneme vzdělávat ještě více. Potkávají nás tu ovšem i další lásky, radosti a zklamání. Zanedlouho nás čeká maturita, a to už je opravdu zkouška dospělosti. Zkouška, ve které se ukáže všechna píle a snaha za roky strávené ve škole. Naše vzdělání, myšlenky a vědomosti.

Pokud tohle dopadne dobře, půjdeme dál. Vysoká škola je branou ke spokojenému životu a pokud si ho budeme chtít udělat co nejlepší, tahle škola nás nemine. Po jejím absolvování už přijde samostatný život.

Rodina, práce, rodina a zase práce... Nejtěžší rozhodování v životě nás totiž čeká asi právě tehdy. Najít si správného partnera pro život, s nímž budeme šťastní, a práci, jež nás bude bavit, je to nejzávažnější rozhodnutí, co může být. Pokud se nám tohle povede, tu nejdůležitější válku vyhrajeme!

Potom však nastane další úkol, a to výchova svých dětí. Vychovat je a připravit na jejich další život. Naučit je všemu, čemu nás naučili naši rodiče, učitelé i blízké okolí, neboť tohle je také těžký úkol, ke kterému je zapotřebí velká zodpovědnost. Až po tomhle kroku si můžeme říct, že své poslání jsme zdárně ukončili a můžeme si užívat poslední etapu života.

Může nás ale samozřejmě potkat i nečekaná událost či nehoda a naši válku tak ukončíme dříve, než bychom chtěli. Ale jak řekl jeden známý klasik: "Život je jako hra, nezáleží na tom, jak je dlouhý, nýbrž na tom, jak se hraje."