Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Štěstí je opravdu důležitá věc na tomhle zkaženém světě.
Říká se, s úsměvem jde všechno lépe, ale opravdu to tak je? Opravdu je tato věta pravdivá? Možná že na tom něco pravdivého a reálného i bude, ale jak to udělat, aby každý den byl jako z marcipánu?
Denně se člověk setkává s různými překážkami, které pro něj připravil život. Ale tak to je a bohužel s tím musíme žít a přetrpět to. Každý den člověk řeší mnoho problémů, menších či větších, ale jsou to problémy, nad kterými se musí člověk pozastavit a pokusit se je nějak vyřešit. Když se mu to vše podaří, nastává ta chvíle konečně si pořádně oddychnout a trošku se na ten svět pousmát. Ale nic netrvá věčně a vše nastává znovu a opakuje se, jako předtím. Vždy každý problém má své kladné i záporné stránky a někdy je to tak i lepší.
Samozřejmě, když je člověk šťastný, vypadá mnohem lépe než někdo zamračený a trápící se. Je přeci krásné, jakmile někdo vykouzlí úsměv. Každý den nás potká mnoho veselých tváří a my si toho ani nevšimneme a hlavně si toho vůbec nevážíme. Za každý úsměv, jenž nám někdo daruje, bychom měli poděkovat. Protože bez kousku štěstí a veselé nálady by nebyl život životem. Život se také neobejde bez nějakého toho zklamání a smutku. Každý si tím projde a za nějaký čas si na to ani nevzpomeneme. Protože život jde dál. Nikdo si toho štěstí naváží. Představme si, že jdete po ulici a potkáváte jen zamračené a zamyšlené obličeje. Co bychom pak dali za jeden obyčejný úsměv?
Teď v tomto dnešním uspěchaném životě se nikdo nepozastaví a nevšimne si, co vše hezkého potkal nebo prožil. Všichni pořád někam chvátají, nemají čas na své blízké a myslí jen na sebe. Pak jsou na své problémy sami a neví, co mají dělat. Proto z toho vznikají různé deprese, špatné nálady a na své tváři nevykouzlí úsměv, aniž by o to moc stáli. Ale kdo se na to má pořád koukat!? Ono bez problémů bychom si vůbec té radosti ani trochu nevážili.
Říká se také, že smích prodlužuje život. Ani se nedivím, protože radost je velmi důležitou součástí našeho života. Ano, jsou mezi námi lidé, kteří mají smíchu na rozdávání, ale jsou i tací, co si svou radost a smích šetří na vhodný okamžik, neboť se jim ho moc nedostává. A pořád čekají... A od toho jsou zde právě ti, co mají stále dobrou náladu a tohle se snadno přenese na smutného člověka. Sice jen málo, ale i to někdy stačí.
Proto bych chtěla mít kolem sebe co nejvíce radosti a co nejméně smutku. Sice je velmi důležité být v dobré náladě a usmívat se, ovšem mnohem důležitější je mít kolem sebe ty usměvavé tváře a vědět, že moji nejbližší jsou šťastní. Myslím, že jejich radost je to nejkrásnější na světě.