Smrt je mým řemeslem - úvaha nad knihou
Kniha, která mě přesvědčila a získala.
Když se mi dostala do rukou kniha Smrt je mým řemeslem od Roberta Merleho, žasla jsem. Zpočátku se soucitem, ale ten brzy vystřídala hrůza. Začal se přede mnou odvíjet životní příběh Rudolfa Langa, skutečným jménem Rudolf Hoess, velitele koncentračního tábora v Osvětimi. Během svého působení v Polsku dohlížel na smrt milionů lidí v plynových komorách.
Před nedávnem se mi naskytla příležitost stát se průvodkyní na výstavě o 2. světové válce. Dost podrobně jsem byla proto seznámena s hrůzami, které se tehdy odehrávaly. Stále mi vrtalo hlavou, jací lidé tomu celému veleli. Jak se dokázali srovnat se svým svědomím? Co na to jejich rodina? Podporovala je? Nebo vůbec nic netušila? Nedokázala jsem pochopit, kde nastane ten zlom. Kdy se z lidské bytosti stává bezcitné monstrum? Je to vinou rodiny, společnosti či jedincem samým? Tato kniha mi na mnohé otázky odpověděla.
Zodpovědnost za činy jedince nenese jen jeho rodina. Formování osobnosti ovlivňuje podle mne více faktorů: výchova v rodině, situace ve společnosti, ovlivnitelnost a svědomí jedince. Každý z těchto faktorů působí na člověka kladně i záporně, a tak záleží právě jen na něm, kterým směrem se vydá.
Pochopila jsem to právě na případu Langa. Jeho otec, tyran a fanatický katolík, vypěstoval v mladém Rudolfovi poslušnost, pracovitost a poctivost, což jsou vlastnosti společensky prospěšné. Zlom podle mne však zapříčinil špatný cíl, který mu nabízela tehdejší fašistická společnost – krvavou válku. Využila Langovy přehnané poslušnosti a touhy stát se vojákem, který brání svou vlast. Rozkázala mu zabíjet. Uposlechl a jelikož plnil všechny rozkazy precizně a bez zaváhání, pro miliony lidí se stal symbolem největšího zla a smrti. Zdá se mi velice zajímavé, že tento, z mého pohledu bezcharakterní a bezcitný člověk, dokázal vytvořit rodinu a stát se milujícím otcem i manželem. Trochu podivné mi přišlo i to, že i když bydleli v areálu KT, manželka ani děti netušily, co se zde odehrává. Lang si totiž zakládal na přísném utajení.
Ptám se, co svědomí? Podle mého názoru nás právě to odlišuje od zvířat, které se řídí základními instinkty. Rudolf Lang se až do poslední chvíle u soudu odvolával slovy: "Za to, co jsem vykonal, nenesu odpovědnost. Plnil jsem rozkazy. Voják nesmí odporovat nadřízenému. Žádné výčitky tedy nemám."
Jak snadné se zdá, schovat se do stínu někoho jiného, a myslet si, že já vlastně nedělám nic špatného. Ale tak to nejde. Každý nese odpovědnost sám za sebe. Společenský řád, jiná osoba ani státní forma nemohou člověka zbavit morální odpovědnosti za to, co udělal.
Rudolf Hoess byl oběšen ve svém vlastním táboře v Osvětimi 16. května 1947.
Zdroj: Lucik, 30. 05. 2004
Možnosti:  ,
|
