ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­­­­
Hodnocení práce slohovky

Aktuální známka: 2.24
Hodnoceno: 72x Prosím, ohodnoť práci

Jak příroda zkrotila lidskou domýšlivost

Začalo to v pravěku. Nebo tehdy, když začal po Zemi chodit první člověk. Už v těch dávných dobách si začínal podmaňovat přírodu. Nejprve sice jen jedl volně spadané plody, vyhrabával kořínky a sbíral bobule. Na tom by nebylo nic divného, protože úplně stejně si hledala potravu i ostatní zvířata. Jenže po nějakém tom milionu let nastala změna. Člověk, tentokráte se už blížící aspoň trochu tomu tak jak ho známe, začal "vrtat" do přírody. Naučil se používat oheň, naučil se, jak to udělat, aby nevyhasl. A také se začal učit, jak obdělávat půdu a jak z ní získat maximální možnou úrodu. Snad už někdy v té době začal také lovit. A ochočovat. A zabíjet... Pravda, nejdřív jen proto, že by jinak nepřežil v už tak krutých podmínkách, ale postupem času se tato "idea" - zabiji jen když musím - zvrhla v "zabiji, protože mě to baví". Ale to už jsem asi tak zase o několik milion let dál.
Ale proč ne? Pojďme se podívat: začneme třebas v Egyptě. Tam se lidé báli záplav. A tady už vidíme první příklad toho, jak příroda "školila" domýšlivou lidskou rasu. Co nebylo dobře přivázané jste mohli najít v deltě Nilu. Kdo před vodou neutekl, se utopil. A takhle se příroda snažila bránit vždy. Možná, že bych mohl uvést i jeden příklad ze Starověkého Řecka. Co třeba takový Ikaros? Otec mu říkal: "Nelítej vysoko, rozteče se ti vosk na křídlech a spadneš." Můžeme třikrát hádat, co Ikaros udělal. Letěl samozřejmě vysoko, křídla se mu rozpadla a on se zabil. Jenže tento příběh je pouze bájí, nicméně jako příklad posloužil velkolepě.
Když si vezmeme třeba takové Japonsko. To je velmi lidnatá země. A ti lidé musí také někde bydlet. Proto se v Japonku budují mrakodrapy. Jenže příroda byla a stále kolikrát je proti tomuto trendu. Příroda se brání. Jak? Zemětřesením. A pak přežijí jen ty nejlépe postavené domy. Opět je to trest za lidskou domýšlivost. Ale pojďme se ze Země zapadajícího slunce vrátit k nám domů – do České republiky. V dřívějších dobách se u nás dělaly takzvané přeložky vodních toků. O co šlo? Když někomu nevyhovovala poloha řeky nebo potoka, tak se prostě pro potok udělalo nové koryto a bylo hotovo. Pak ale přišel rok 1997 a všichni jsme viděli, jak se nám příroda pomstila tentokrát. Z vesnice jménem Troubky toho moc nezůstalo. Lépe řečeno, téměř nic, kromě zbořeniště a lidí, kteří nemají kam jít. To se Bečva rozzlobila, vylila se z břehů a spláchla vše, co jí stálo v cestě. A o několik let později jsme něco podobného zažili v Čechách.
Můj názor tedy je, že příroda bude vždy ta silnější. Ať se jí už budeme snažit ublížit jakkoli, vždy poslední slovo bude na ní. Vždy to bude ona, kdo se bude smát naposledy. A já myslím, že tak to musí zůstat, protože kdyby příroda neodpověděla a někdy nezkrotila tu "naši" domýšlivost, tak bychom za chvíli z naší Modré planety měli leda měsíční krajinu, jak ji známe z míst, kde jsou hnědouhelné doly. A to přece nikdo z nás nechce, nebo se pletu!?

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Zdroj: ,

   
­­­­

Diskuse ke slohové práci
Jak příroda zkrotila lidskou domýšlivost







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)