 |
Být nebo žít?
Svět je tvořen z vody, rostlin, zvířat, lidí, věcí... Přesněji je tvořen vztahy mezi těmito sférami existence. Jak by mohl existovat strom bez půdy, ve které se uchytilo semínko? Jak by mohla existovat jakákoli věc bez člověka, jenž by ji vytvořil? Svět tedy není rozdělen na části, je to celek tvořen vztahy. Každý jeden vztah je jeho nepostradatelnou součástí, bez něhož by se změnila celá podstata světa.
Je to jako v potravních řetězcích. Když vymře jeden článek, jsou ohroženy všechny ostatní, kteří byli na tomto vymřelém jedinci závislí. Přežije jen ten nejsilnější. A podobně je tomu s lidmi. Slabí budou ušlapáni silnějšími. Tak se může stát, že na zemi zůstane jen ten nejsilnější člověk, který ovšem taky brzy zemře, protože se ukouše nudou.
A kam vede tento trend, kdy se člověk stará jen o jeho vlastní život? O přítomnost, o to, aby byl na zemi šťastný. Netvoří nic pro budoucnost, protože se ho už netýká.
To pak ale není žití, ale nesmysluplné bytí. A kdo jen je, tak je ale v budoucnu nebude. Zapomene se na něho. Kdo ale žije, vytváří, vkládá sebe sama do něčeho trvalého, tak ten i bude. Toho si budou v budoucnu připomínat pro věc, jíž zbudoval. Jak napsal Exupéry ve své Citadele, důležité je se za něco směnovat. Zůstane po nás to, co jsme vytvořili. Žijeme tedy, dokud vytváříme, když přestaneme budovat, umíráme a začínáme jen být.
To, že si někteří lidé neuvědomují tento rozdíl mezi bytím a žitím, je také příčina napjatých vztahů mezi nimi. Neboť každý sám nemáme sílu vybudovat veliký chrám, nikdo z nás. Budujme tedy vztahy mezi lidmi, abychom pak společně mohli utvářet budoucnost.
Je důležité, abychom nepřestali budovat. Když přestaneme, začneme se dohadovat o právo na předmět našeho budování a opět tak porušíme vztahy a tím i rovnováhu na světě.
Proto naši politici by se neměli snažit rozdělit si to semínko moci, které jim bylo dáno, neboť pokud je rozdělí, tak už nikdy nevyroste strom.
Zdroj: Era, 28. 10. 2006
Možnosti:  ,
|
|
|
|
