Bez přátelství se nedá žít
Téma této úvahy je mi velmi blízké a to je možná i důvod, proč jsem se pro něj rozhodla. Mám k tomuto tématu opravdu silný vztah. A proto se hned nabízí otázka, co je to vlastně přátelství? Většina z nás si pod tímto označením představí vztah dvou velmi blízkých lidí, vztah, který je mimo lidské chápání, i když se budeme opravdu snažit, nikdy přesně neurčíme, proč to pro nás má v životě takový význam. Já si osobně myslím, že přátelství je určitý druh silného citu, který nedokážeme pojmenovat jinak než takto. Svým způsobem je to láska, ale jiná než láska dvou heterosexuálních či homosexuálních životních partnerů. Ale láska to je. Není tak silná jako mateřská nebo, jak už jsem zmiňovala, láska k životnímu partnerovi, ale není to pouhá náklonnost.
Přítelem nemůžeme označit jen tak někoho, přítel není kamarád, přítel je přece člověk, kterému bezmezně věříme, člověk, pro kterého bychom dýchali nezávisle na tom, jak vypadá a jestli nás přitahuje, ale díky tomu, jaký je uvnitř, díky jeho podstatě. A kamarád? Kamarád je člověk, se kterým sdílíme například společný koníček a čas od času s ním strávíme několik chvil a popovídáme si více méně o samých povrchních věcech, protože to přece není přítel. Proč tomu tak je? Proč to takhle rozdělujeme? Přítele od kamaráda a kamaráda od přítele? Protože kamarádů můžeme mít neomezeně, ale nejlepšího přítele jen jednoho. Přítel je někdo, kdo nás zná, někdo, kdo nepotřebuje slova k tomu, aby věděl, jak se cítí ten druhý a dokáže odhadnout situaci a jak se má k dotyčnému zrovna v tuto chvíli chovat, co má říci nebo jáké má udělat gesto, aby ho buďto povzbudil nebo přiměl k rozumu, když je ten druhý něčím zaslepen a snaží pomoci, i kdyby ho to stálo cokoliv. Občas takové přátelství stojí hodně sebezapření a kompromisů, ale výsledek přeci stojí za to. Každý potřebuje někoho, kdo ho podrží, to už je nám prostě dáno, je nám dáno být citliví a potřebujeme se přece o to s někým podělit. Přítel je něco jako druhá rodina, druhé zázemí. Přítelem se nám může stát i osoba opačného pohlaví a ve většině případů takováto přátelství fungují nejlépe, ale jen do doby, když se jeden do druhého zamiluje. Teď by někdo mohl podotknout, že přátelství mezi klukem a holkou (nebo jestli chcete raději mezi mužem a ženou) neexistuje, ale proč? Protože ti dva lidé po nějakém čase začnou přitahovat a přátelství se mění v lásku, lásku mnohdy silnější, než si dokážeme představit, protože ti dva lidé se navzájem opravdu znají a nedokáží si tak snadno ublížit, protože ten druhý pro ně hraje opravdu významnou roli v jejich životě.
Proč se tady nedá bez přátelství žít? Nad tím se asi každý musí zamyslet sám, nemám na to jednoznačnou odpověď, ale přátelství je pro mě jedna z nejdůležitějších věcí v životě. Snad pro vás také a pokud ne, zkuste se zamyslet nad vaším žebříčkem hodnot a uvidíte sami, že vám tam něco chybí. Bez přátelství se opravdu nedá žít, i když pro to nemáme žádné logické vysvětlení. Zkuste tomu věřit a svět pro vás bude lehčí a veselejší.
Zdroj: kristýna f., 24. 05. 2006
Možnosti:  ,
|
