Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• poznámka k tématu: jedno ze zadání písemné práce z češtiny pro maturitu 2015 (podzim) znělo Tajemný posel a jednalo se o vypravování odehrávající se ve středověku navazující na výchozí text

Z klidného spánku mě vytrhává hlasité bouchání na dveře. Kdo to jen může být takhle pozdě? Obouvám si kožené botky s kožichem, přes ramena si přehazuji tmavou kamizolku po matce a do ruky beru svícen, stojící na stolku vedle postele. Tlumené rány se ozývají znovu.
"Už jdu!" křičím na osobu za dveřmi a se skřípotem otvírám.
Za dveřmi stojí moje komorná v noční košili. Obličej má popelavý a svíce se jí v ruce třese.
"Co se děje, že mě budíš v takovou hodinu?" ptám se jí.
"Omlouvám se, mylady, za toto vyrušení, ale u bran stojí posel s naléhavou zprávou. Prý je to otázka života a smrti!" odpovídá polohlasem.
"A proč jste nevzbudili mého manžela?"
"Posel si žádá mluvit jen s vámi, má paní."
"Inu, dobrá. Proč tu tedy ještě stojíme?" pravím a vykračuji do chodby.

Procházíme rychle chodbou. Na konci chodby chci odbočit doleva k trůnnímu sálu a z něho rovnou k bráně, avšak má komorná mě zastaví.
"Má paní, posel čeká u vchodu pro služebnictvo."
"Aha, v pořádku. Veďte mě." odvětím.
Následuji moji komornou chodbičkami pro služebnictvo až ke vchodu do hradu.
"Počkej tady," pravím své služebné a vydávám se k postavě postávající u brány.

Posel stojí vedle svého koně, zahalen v černém plášti. Když přicházím blíž, sundává si kápi a já mu mohu vidět do obličeje.
"Prý jsi se mnou chtěl hovořit," štěknu na posla.
"Ano, drahá paní, mám pro vás velmi důležitý vzkaz od krále ze sousedního království," odpovídá mi.
"Co zrovna on by mi mohl..." svou otázku už nedokážu dokončit, jelikož se mým břichem prohnala čepel meče. Teď mi právě dochází, proč nevzbudili mého manžela, proč jsem na toto setkání musela jít vchodem pro služebnictvo, proč se mé komorné klepala ruka. Byla jsem využita jako jiskra, co zažehla válku.