ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­­­­
Hodnocení práce slohovky

Aktuální známka: 2.59
Hodnoceno: 17x Prosím, ohodnoť práci

Krásný srpnový večer

Byl 1. máj, byl lásky čas, tak začíná Máchův zpočátku zamilovaný Máj. Má povídka začíná jinak.
Jednoho srpnového večera, který byl pro mnohé lidi významný až smutný, se v kempovém středisku, konal rozlučkový večer. Kemp, pronajatý pro asi 60 lidí skoro od začátku srpna, zažil mnoho dobrodružství, scének a skvělých večerů. Celý tábor probíhal tak nějak v poklidu: Každý den ráno snídaně nic moc, to asi aby se probudili i ti co předchozí noc ponocovali, poté následuje úklid a táborová hra na téma předem určené. Téma, ve kterém se odehrává celý tábor. Den proti stereotypu brání právě tato hra; každý den jiný úkol pro 4 skupinky utvořené z lidí – kluků a dívek všech teenagerovských věků. Většina těchto kamarádů nebo alespoň známých se přes rok docela málo vidí. Každý polední klid si vyprávějí svá dobrodružství, příhody, které stihli zažít přes rok, co se neviděli, anebo ty příhody, které jim přichystal předchozí den.
Tábor je umístěn v krásné, někdy až docela romantické krajině. Je to příroda, neposkvrněná ničím špatným, ničím, co svět může zatím tuto krásnou idylu poskvrnit. Leží v údolí, kterým protéká řeka Skalice. I když zní jako paradox to, že zde není ani kousek signálu pro mobilní síť T-Mobile, který tu většina dočasných obyvatelů vlastní.
Již zmíněný stereotyp díky těmto jasně daným, ale každý den spontánním liniím okamžitě mizí, nemá šanci se uchytit mezi partou tak skvělých lidí, kteří si rádi užívají a rádi se baví. Jednou za pár dní přijde jakási odměna v podobě diskotéky. Ta jim umožňuje uvolnění nahromaděné energie, legální porušení zákonů večerky, byl by přece hřích v tak parádní chvíli - večer ji neposunout alespoň o třičtvrtě hodiny.
Jedním z mnoha nepsaných pravidel je, aby tu starší odrostlejší jedinci nenavazovali jiný než přátelský kontakt mezi sebou. Ale pravidla jsou od toho, aby se porušovala. A podle dalších pořekadel se přece i musí najít pár výjimek, které ono pravidlo potvrdí. Je zde pár vytipovaných, notoricky známých jedinců, kteří se jakoby dobrovolně k této "špinavé" práci hlásí. Již několik let známá Jana, ta zatím nikdy nezklamala, je tak známá, že i vedoucí mezi sebou žertovně uzavírají sázky, jak dlouho vydrží sama, je to udatná lovkyně, tak se není co divit. Dále tu máme skoro stejně proslulého Michala, který na tom není tak, aby byl obětí sázek, ale také zatím nezklamal. U hlavase Petra je zapsán jako "průserář", takže se také není, co divit, že dokáže právě jemu docela slušně rozhodit sandál.
Všichni se mezi sebou respektují, dá se říci, že je to naprosto kompatibilní kolektiv.
Právě na tento poslední den se lidé těší stejně jako na ten první, ale je tu malá trpká skutečnost, i když je v tento den večer ona závěrečná kalba, pařba, diskotéka,... - prostě kotel, ten den je zároveň i poslední, po něm nastane opět dlouhá doba, po kterou se neuvidí, vrátí se zpět do skutečného světa. Poslední noc v paralelním světě se musí pořádně oslavit, všechna daná pravidla jsou tabu. Ještě před startem celé této show musí být slavnostní ukončení, vyhlášení vítězů, poděkování.
Vše je uzavřeno, ročník tábora 2005 je mrtev, ať žije ročník 2006, jakoby si všichni říkali. Ještě než se začnou vyprávět, ba dokonce tradovat historky, musí skončit úplně. Na případné slzy bude čas až zítra, dneska si musí všichni pořádně užít. Už několik dní trvá románek mezi Janou a její "obětí" Radkem. Za to Michala nám, až dost pro něj nečekaně, sbalila Sandra. Šla na něj pěkně pomalu, zlehka, on její hru přijal – štěstí, že byli spolu ve družince, byli si celý den na blízku. Michal nebere z počátku nic vážně, považuje to celé za hru Sandry, nechává všemu volný průběh, chce mít jistotu, že je vše, jak má být. Tak se vedení chytá Sandra, která očividně ví, co chce. Mají na poznání se navzájem pouze tři dny, ale čas jakoby plynul z ničeho nic strašně pomalu, dokonce jakoby se i zastavil, oni vůbec neprotestují, není také proč. Kdo by také protestoval, bojkotoval něco, co se mu líbí, co si užívá.
Párty se pomalu rozjíždí. Všichni se snad dobře baví a Michal je ve svém živlu, má momentálně dvě lásky. První je Sandra, která je pro něho, ač ji zná jen pár dní, ideálem, a tou druhou je fakt, že dělá to, co ho nejvíc baví, pouští muziku a rád sleduje, jak si ostatní užívají a baví se. Z ničeho nic, i když to Michal čekal za ním přijde Sandra: "Nezatancujem si?" nabídne mu otázku, která se jen opravdu těžko odmítá. Nemůžou jít na parket. Užívají si za rádiem. Nehodlají čas jen tak promarnit, na nic nečekají a po krátké hře se začínají líbat. Michal Sandru občas trochu škádlí tím, že od ní odtáhne hlavu a pozoruje ji, jak se dál snaží ho líbat, po chvíli tu hru ale nevydrží a vrátí se zpět k jejím roztouženým rtům. Líbaní nemůže trvat dlouho, Michal má ještě pořád svou "práci" musí uspokojovat a nechávat se uspokojovat i ostatní nejen Sandru. Pustí další písničku, zase ploužák, přece nenechá svou lásku jen tak utéct zpátky na parket. Teď, už bez her, se vášnivě líbají hned od začátku. Nevadí jim vůbec, že zrovna přišla vedoucí Martina, ona není důvodem přestat, pokračují dále ve svých něžných dotecích. Hudba už zase pomalu dohrává, čas teď plyne naopak podivně rychle. Michal si až při výměně cédéčka všímá Martini, která trpělivě čeká. Michal se probírá ze snu, do kterého ho Sandra uvedla, a vrací se opět ke svým povinnostem. Jen tak mezi řečí se chce Martina ujistit, zda Michal opravdu ví, co dělá, tuší, že tohle by ho mohlo stát "místo" příští rok.
DJ nemůže hrát ploužáky pořád, musí pustit také něco, co lidi opět rozjede. Sandra se vrací zpátky na parket. Dají si ještě žhavou pusu a Michal vyzívá Sandru: "Vrať se mi potom." Sám se vrací k rádiu, začíná si chystat věci tak, aby, až se Sandra vrátí, měl na ní co nejvíce času, nemusel se zdržovat hledáním dalších CD. Čas běží dál, pořád se všichni dobře baví, sice tančící dav už lehce prořídl, protože ne všichni vydrží absolvovat celou tuto jízdu. Po několika ryze hitových skladbách Michal hraje opět ploužák, který je jako výzva pro Sandru, aby se k němu vrátila. Ta zase nemarní čas a prakticky po pár vteřinách už je u něj v objetí a tancují. Z ničeho nic se objeví hlavas Petr, který se při začátku další písně Michala žertovně ptá: "Půjčíš mi ji na chvilku?" "Jasně, ale vrátit," odpovídá s úsměvem Michal, "záleží na tom jestli ona bude chtít," pak rychle dodává, protože si uvědomuje, že Sandra není jeho majetek. Petr odchází se Sandrou na parket. Za chvíli ji "vrací", jak slíbil. Pak ještě chvilku sonduje a odchází. Michal a Sandra mají klid – největší "nebezpečí" odešlo a znovu se k sobě tulí. Zanedlouho poté jsou všichni vyzváni, aby vyšli ven a zhlédli ohňostroj. Sandra s Michalem opouští DJský post a ruku v ruce kráčejí k břehu řeky, kde je ohňostroj připraven. V tichosti vši stojí a čekají na odpálení. Sandra stojí, drží stále Michala za ruku, oba si vyměňují pohledy a úsměvy. V jejich obličejích se odrážejí barvy vystřelujícího ohňostroje. Je to naprostá romantika jako z amerického bijáku. Michal je šťastný, má vše co mu stačí ke štěstí. Právě odehrál další úspěšnou diskotéku, má super holku, kterou miluje a doufá, že je jeho láska opětována.
Toto celé má ovšem jednu chybu, jednu překážku. Ani jeden z nich ji zatím neřeší. Sandra není z Prahy, ba co víc není ani z okolí Prahy. Jejich domovy jsou od sebe vzdáleny asi 100Km. Ale na co řešit problémy teď, stejně by nic nevyřešili, pouze by si nynější situaci zkazili.
Je konec ohňostroje. Následuje chvíle, kdy je čas vrátit se do sálu a uklidit ho po sobě. Michal se ujímá sklízení rádia a cédéček, Sandra mu s tím ochotně pomáhá. Všechna cd sklízí do batohu, kamarádi pomohou Michalovi odnést hifi věž do chatky, pak jdou na tradiční "sraz", kde už nehraje diskotéka, ale jeden z vedoucích, Jirben, na kytaru. Michal zajde se Sandrou k ní na chatku a také se připojí k ostatním, co ještě nejdou spát, ale dál pokračovat, v oslavě na onen "sraz". Drží se za ruce, dojdou k chatce a ihned vstoupí dovnitř. Sedí tam asi patnáct lidí, ale jedna postel palandy je volná. Michal a Sandra zamíří rovnou k ní, aby jim jí někdo nezabral. Sednou si. Jirben hraje na kytaru písně, které k tomuto táboru neodmyslitelně patří, vystřídá hodně interpretů – Nohavicu, Kryla, Nedvědy, taky zahraje něco svého... Sandra začíná být dost unavená. Stočí se do klubíčka a položí si hlavu Michalovi do klína. Ten chápe, že je unavená. Něžně jí pohladí po tváři a po vlasech. Netrvá dlouho a Sandra usne, Michal ale s hlazením a s doteky nepřestává. Sedí a užívá si svého štěstí, poslouchá písničky a zpívá s ostatníma. Vůbec vlastně netuší, kdo všechno tu je. Vidí jen ty, co sedí na postelích, ale nahoru na palandy nevidí. Občas někdo odejde, někdo zase přijde. Pája, která právě přišla, si sedá na postel naproti Michalovi a spící Sandře. Je značně veselá a není pochyb o tom, co jí dostalo do tak veselého stavu. Pořád se směje. Pak si všimne Sandry, koukne na Michala a potichu se ho snaží zeptat, jestli spí. Ten jenom přikývne a Pája se na něj usměje. Asi po třičtvrtě hodiny se Sandra probudí. Hned pochopí, co se stalo, že usnula. Věnuje Michalovi jeden ze svých nejmilejších úsměvů. Jako odměnu za něj dostává polibek. Po chvíli, kdy se lehce probouzí a věnuje se Michalovi, se i ona připojuje svým hlasem ke zpěvu. Michal jí s úžasem poočku pozoruje, když zpívá svou oblíbenou písničku Podvod. Takhle plyne celý večer. Přichází také hlavas a rozdává slané tyčinky. Sandra s Michalem se navzájem krmí. Pak, když už jim zbývá jen jedna poslední tyčinka, si dají každý jeden konec do pusy, ujídají z ní a těší se až jí snědí a dají si pusu. Do konce večera už moc nechybí. Celý večer si pořád vyměňují pohledy a něžné doteky. Když zjistí, že jim už ze strany hlavase nic nehrozí, tak si dají pořádný polibek. Líbaní si užívají, ale zase nesmí moc dlouho provokovat hlavase Petra, protože už to, že nic nenamítá jim stačí. Ke konci už se chvíli jen povídá, protože většina lidí už usnula. Pomalu se začne uklízet a budit spící. Ještě se chvilku povídá před chatkami, pak se jde spát. Sandra dá pusu Michalovi, ten jí pohladí po tváři: "Dobrou noc a sladký sny, ráno se na tebe těším," a jde spát. "Já taky," odpoví mu Sandra a jde taky spát. Je pozdě večer, spíš brzká ranní hodina, takže nikomu z kluků nedělá problém usnout i když zítřejšek není nijak veselý den, není se na co těšit. Všichni mají už zabaleno, jenom Ondra, Michal, Radek a Drobek, jako obvykle balí až na poslední chvíli, druhý den ráno.
Další den ráno má službu Sandřin oddíl, to znamená, že budí. A jak slíbila, jde hned za Michalem a probouzí ho pusou. Takové probuzení Michal ještě nezažil. Zákonitě musí přijít odměna, v tomto případě polibek. Chvíli si povídají a líbají se. Sandra musí jít: "Musím jít holkám pomoc připravit snídani, tak se zatím měj." "Nechoď," přemlouvá ji Michal, ale zodpovědná Sandra trvá na svém. Po snídani následuje pro kluky zmíněné balení kufrů, s ničím se napárají. Zabaleno mají prakticky během několika minut. Teď už jen uklidit chatku a počkat než přijede autobus.
Všichni mají sbaleno. Všichni odjíždí. Všechno definitivně končí.

A jak to bylo se Sandrou a Michalem dál?

Nestal se z nich ideální pár, jednou za pár dní byla ve schránce obálka. Ano, je to tak, zradila je dálka.

Podle skutečnosti napsal Michal Pála; všechny postavy jsou skutečné; vše se stalo v noci mezi 20.08.2005 – 21.08.2005 (a bylo to opravdu kouzelné !!!).

Tisk (Ctrl+P) Uložit jako PDF

Zdroj: Misha (Well), 09.03.2006

­­­­

Diskuse ke slohové práci
Krásný srpnový večer

Buďte první, kdo přidá komentář.

   





MAPY WEBU Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé DŮLEŽITÉ INFORMACE Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti OPTIME - prodej reklamy - marketingové zastoupení pro Český-jazyk.cz
- web: www.optime.cz
- kontaktní osoba: Mgr. Marek Sochor
- více informací o možnostech reklamy na Český-jazyk.cz


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)

Upozornění

 

Stop blokování reklam

Milý návštěvníku serveru Český-jazyk.cz,

omlouváme se, že Ti musíme zobrazovat toto hloupé vyskakovací okno, ale zjistili jsme, že je ve Tvém internetovém prohlížeči aktivní blokátor reklam, díky kterým mohou dnes tyto stránky bezplatně fungovat.

Pokud nechceš být tímto oknem neustále rušen, prosíme Tě, aby sis blokování reklam vypnul či si alespoň přidal výjimku pro náš web.

Jedině peníze z reklamy nám pomáhají tyto stránky udržovat v provozu a neustále je obsahově i rozvíjet.

Děkujeme Ti mnohokrát za pochopení.

tým Český-jazyk.cz

 

Toto sdělení zavřeš klávesou Esc nebo kliknutím na křížek v pravém horním rohu.
Po zavření okna nedojde k žádnému omezení funkčnosti serveru Český-jazyk.cz, nicméně, každé další načtení stránky může být doprovázeno otevřením tohoto upozornění, nedojde-li k odstranění či úpravě blokování reklamních ploch.

­