ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

   
­­­­
Hodnocení práce slohovky

Aktuální známka: 2.00
Hodnoceno: 5x Prosím, ohodnoť práci

Byl jednou jeden guláš

Kdysi dávno, kdy člověk žil prostým životem zemědělce, tvrdě pracoval a po chuti mu byl jen chléb ze srdnaté pšenice, kterou si sám sklidil, a lahodná voda, jež mu dodávala svěžest, byla Země blahobytu opravdovým rájem plným hojnosti a štěstí. Lidé byli spokojení s málem, kterého se jim dostávalo. Vše uťala náhlá a nepředstavitelná migrační vlna národů, která strhávala téměř všechny zvyklosti a tradice, nebo je hodně měnila. Ani ingredience a suroviny, používané v tradičních jídlech, se nemohly ubránit revoluci.

Překvapováním chuti prostých občanů různorodými variacemi ingrediencí se zvedaly nároky na jídlo a suroviny domácí, vždy primární v dosud výborných krmích. Ty byly následně částečně odsunuty na druhé místo, nebo úplně vynechány z jídelníčku nevděčných lidí. Po prvotní porážce se zhrzené přísady, používané v běžných pokrmech, rozhodly k poslednímu odporu na hoře Hrnec, kde bojovaly za svobodu a navrácení privilegií v puse jedlíků.

Porada před bitvou byla krátká a výstižná, v čele s generálkou Pšenicí se všechny suroviny shodly na heslu dne "Zadupeme je do země, ze které vzešly!"
Začala bitva, která neznala v té době obdoby. Řízná, ostrá a vždy rozhodná maďarská paprika myslela, že po první porážce na planině Divokých chuťových buněk se suroviny Země blahobytu vzdají a podrobí se nové síle. Jaké bylo tedy její překvapení, když přišla zhlédnout bitevní pole v červeném plášti, splývajícím jí až na zem. Její majestátní, zelená hlava se na chvíli otřásla při pohledu na tvrdě, nelítostně a odvážně bojující Pšenici, hrdě vyhlížející ve zlaté zbroji uprostřed bitevní vřavy, velící zástupům malým, avšak udatným zároveň. Paprika začala cítit zmatek, nikdy se ještě nesetkala s někým, kdo by za své místo na stole položil život. Uvědomila si, že Pšenici a armádě Země blahobytu závidí jejich vlastnosti, a tak rozkázala svému vojsku se stáhnout. Poté, kdy její obdiv dosáhl vrcholu, se rozhodla promluvit s velitelkou Pšenicí.

Pšenice rozhodně necítila ani obdiv, ani nějaké skryté pocity pokory, byla rozhodnutá nevzdat se poslední naděje, vložené do této poslední šance. I tak, když se paprika přiblížila k táboru, se neubránila záchvěvu náklonnosti poté, co zahlédla vysoko zdviženou hlavu papriky, jak přichází s bílou vlajkou a s moudrým, přívětivým úsměvem.
"Co pohledáváš, Ničitelko, zde, v táboře posledního vzdoru?" osopila se příkře stráž Ječmene.
"Potřebuji si promluvit s velitelkou, která vše změnila," klidně odpověděla Paprika.
Pšenice ale nechtěla mluvit, nýbrž jen vyslala posla, který vzkázal, že pokud chce Ničitelka mluvit, pak jen v souboji na život a na smrt, jenž rozhodne o vítězství.
Paprika, nyní velice uvážlivá a velkomyslná, svolila s vědomím, že síla a rozhodnost je v tomto boji na její straně.
Stanuly proti sobě, pohledy nenávisti a nezměrné solidarity se střetly a obě věděly, že o své věci musí druhou přesvědčit. Začal boj, jaký byl do té chvíle nevídaný, obě se snažily zvítězit, ale jen Pšenice se snažila Papriku smrtelně zranit.
"Chtěla jsem si promluvit o budoucnosti našich národů v poklidu, nesnažím se zvítězit mocí, nýbrž moudrostí a laskavým slovem. Vím, že vysoké ztráty na obou stranách vše komplikují a vzájemná nenávist jen tak nezmizí, ale mír bych uzavřela pro zachování ingrediencnosti a přátelství," vykřikla Paprika z plna hrdla.
Pšenice se ze všech sil snažila zachovat rozvahu a bodnout přesně protivnici do těla, náhle jí však po střetnutí meč vyletěl z ruky a ona na kolenou přemýšlela o zprávě, kterou právě slyšela od její sokyně. Najednou začala chápat, že proti moudrosti a rozumnému vystupování je její ostří pouze tupý a rezavý nástroj, kterým by přivodila jen zkázu sobě i národu.
"Buďme přáteli, spojme se v jedno jídlo a utvořme chuť, která se zapíše do legend, oběti této války nepřijdou nazmar a budou připomínány jako hrdinové," s těmito slovy nabídla mocná vládkyně Paprika ruku generálce Pšenici.
"Toto jídlo budou jíst všichni lidé bez ohledu na vyznání, rasu či názor na nás, bude to guláš a my budeme navždy žít v něm," zněla odpověď Pšenice.
Od té doby všechny suroviny na světě se snaží najít společný záměr a cíl. Tak nastává nová epocha míru a rovnosti ve světě.

Tisk (Ctrl+P) Uložit jako PDF

Zdroj: Izeux, 03.03.2014

­­­­

Diskuse ke slohové práci
Byl jednou jeden guláš

Buďte první, kdo přidá komentář.







MAPY WEBU Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé DŮLEŽITÉ INFORMACE Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti OPTIME - prodej reklamy - marketingové zastoupení pro Český-jazyk.cz
- web: www.optime.cz
- kontaktní osoba: Mgr. Marek Sochor
- více informací o možnostech reklamy na Český-jazyk.cz


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)

Upozornění

 

Stop blokování reklam

Milý návštěvníku serveru Český-jazyk.cz,

omlouváme se, že Ti musíme zobrazovat toto hloupé vyskakovací okno, ale zjistili jsme, že je ve Tvém internetovém prohlížeči aktivní blokátor reklam, díky kterým mohou dnes tyto stránky bezplatně fungovat.

Pokud nechceš být tímto oknem neustále rušen, prosíme Tě, aby sis blokování reklam vypnul či si alespoň přidal výjimku pro náš web.

Jedině peníze z reklamy nám pomáhají tyto stránky udržovat v provozu a neustále je obsahově i rozvíjet.

Děkujeme Ti mnohokrát za pochopení.

tým Český-jazyk.cz

 

Toto sdělení zavřeš klávesou Esc nebo kliknutím na křížek v pravém horním rohu.
Po zavření okna nedojde k žádnému omezení funkčnosti serveru Český-jazyk.cz, nicméně, každé další načtení stránky může být doprovázeno otevřením tohoto upozornění, nedojde-li k odstranění či úpravě blokování reklamních ploch.

­