ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

   
­­­­
Hodnocení práce slohovky

Aktuální známka: 4.00
Hodnoceno: 6x Prosím, ohodnoť práci

A kachny kvákaly

Postávala jsem v místním parku u rybníčku plného kachen a čekala na svého přítele. Měl zpoždění, což u něj nebylo časté, zvlášť když byl chladný říjnový den. Věděl, že je mi zima za všech okolností a snažil se přijít vždycky včas. Vlastně on byl celkově gentleman. Když bylo chladno, půjčil mi svoji bundu nebo mi chytil ruce a dýchal na ně a mnul je v teplých rukou. Vzpomínala jsem, jak jsem jednou na zimním soustředění myla nádobí ve studené vodě a pak jsem se celá třásla. Sedl si vedle mě, schoval si moje červené prsty do dlaní a pak je políbil. Jeho rty na mé ledové kůži přímo hořely, když mě pak líbal, zima už mi vůbec nebyla.

Kachny kvákaly a křídly vířily vodu, pár kapek omylo i můj obličej. Honza pořád nikde a já se cítila hrozně sama. Všude byla mlha, porosené listy ležely smutně na zemi a kolemjdoucí se mračili. Vybavila jsem si jeho úsměv, když jsem ho poprvé chytla za ruku. Vůbec se nelekl, myslím, že to čekal. Ukazováčkem jsem mu kroužila po dlani a on mě palcem hladil přes prsty. Pak jsem ho chytla a on mi dlaň na oplátku zmáčkl tak, že mi zbělely konečky prstů. Usmál se a dál si povídal se svými přáteli. V té době jsem mezi obyčejné přátele patřila i já. Až do večera toho dne, kdy všichni odešli domů a my v parku zůstali sami, přesně na tomhle místě, kde na něj teď čekám.

"Jsi nádherná," řekl mi tehdy a pramínek mých plavých vlasů mi posunul za ucho. Pohledem těkal mezi mými rty a očima, a pak se ke mně naklonil a políbil mě.
"Chci, abys byla celá moje. Nikoho jiného," zašeptal ještě mezi polibky a já s úsměvem kývla. Něco ve mně tehdy vybuchlo.

Kolem rychle prošel muž v černém klobouku a zahnul po štěrkové cestičce směrem do centra města. Měl na spěch a okolí nevnímal, stejně jako já. Honza se už opozdil o deset minut, začínala jsem se ztrácet v myšlenkách, proč ještě nepřišel. Napadalo mě, co všechno se mu mohlo stát.

Před třemi měsíci spadl ze schodů a pak ležel tři týdny v nemocnici kvůli slabému otřesu mozku. Nosila jsem mu tam mandarinky a on mi z dlouhé chvíle psal básničky. O tom, jak mě miluje a jak se cítí, když mne objímá. Seděla jsem na růžku jeho postele celé hodiny a on mi je četl. Byly dlouhé i krátké a celou dobu, co mi je předčítal, mě držel za ruku a hladil prsty. A pak jsme spolu loupali mandarinky a hádali se, kdo sní ten poslední měsíček.

V parku se ochladilo a vítr s sebou přinesl slabý déšť. Pár mokrých listů se mi přilepilo na kalhoty a já se je zmrzlými prsty snažila sundat. Neměla jsem deštník, ten vždycky nosil Honza. Chytla jsem ho za rameno, on nad námi rozevřel svůj deštník a šli jsme spolu mezi mokrými lidmi, kteří se nestačili schovat. Vzpomněla jsem si, jak jsem se jednou zastavila, až Honza škubl deštníkem a na nás spadlo pár studených kapek.
"Co je?" vyjekl a hbitě se vyhnul dalšímu chodci, jenž do nás málem narazil.
"Hrozně bych se chtěla líbat v dešti," zašeptala jsem a rukama ho chytla kolem krku.
"Ale budeme mokří..."
"To nevadí..."
Složil deštník a silnou dlaní přitiskl můj obličej k tomu svému. Mezi našimi rty se ztrácely kapičky deště a mokré vlasy mi na zádech promáčely celou bundu.

Honza se objevil na druhém konci rybníka. Jak jsem ho uviděla, roztála jsem a okamžitě ho chtěla tisknout v náručí. Pomalu se ke mně blížil a v ruce něco držel, asi dárek pro mě. Mlha kolem mě se rozplynula a nad stromy se rozzářilo slunce. Sledovala jsem Honzu, jak se ke mně blíží a vyrazila jsem mu naproti. Všechno kolem bylo tak krásné a čisté, i cesta mezi námi byla volná a bez překážek. Rozeběhla jsem se a vrhla se mu do náruče. Stál úplně prkenně a odtáhl mě od svého těla. V dlani měl náramek, který jsem mu dala k narozeninám. Podal mi ho.
"Potkal jsem holku, Terezko," usmál se a pohladil mě po vlasech.
Nechápala jsem, co tím myslí.
"Zamiloval jsem se do ní a chci s ní být."
Čas se zastavil a všechno, co jsem chtěla a cítila, se náhle rozplynulo. Prudce jsem ho od sebe odstrčila. Chvíli jsem zhluboka dýchala, a když mi z oka unikla první slza, napřáhla jsem se a dala mu facku.
"Omlouvám se," zašeptal, otočil se a nechal mě tam stát. Jako by se ani nic nestalo. Odcházel a kachny mezitím kvákaly.

Tisk (Ctrl+P) Uložit jako PDF

Zdroj: Ajka Stará, 31.10.2015

­­­­

Diskuse ke slohové práci
A kachny kvákaly

Buďte první, kdo přidá komentář.







MAPY WEBU Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé DŮLEŽITÉ INFORMACE Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti OPTIME - prodej reklamy - marketingové zastoupení pro Český-jazyk.cz
- web: www.optime.cz
- kontaktní osoba: Mgr. Marek Sochor
- více informací o možnostech reklamy na Český-jazyk.cz


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)

Upozornění

 

Stop blokování reklam

Milý návštěvníku serveru Český-jazyk.cz,

omlouváme se, že Ti musíme zobrazovat toto hloupé vyskakovací okno, ale zjistili jsme, že je ve Tvém internetovém prohlížeči aktivní blokátor reklam, díky kterým mohou dnes tyto stránky bezplatně fungovat.

Pokud nechceš být tímto oknem neustále rušen, prosíme Tě, aby sis blokování reklam vypnul či si alespoň přidal výjimku pro náš web.

Jedině peníze z reklamy nám pomáhají tyto stránky udržovat v provozu a neustále je obsahově i rozvíjet.

Děkujeme Ti mnohokrát za pochopení.

tým Český-jazyk.cz

 

Toto sdělení zavřeš klávesou Esc nebo kliknutím na křížek v pravém horním rohu.
Po zavření okna nedojde k žádnému omezení funkčnosti serveru Český-jazyk.cz, nicméně, každé další načtení stránky může být doprovázeno otevřením tohoto upozornění, nedojde-li k odstranění či úpravě blokování reklamních ploch.

­