Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Věc, kterou bych Vám chtěl popsat, zná každý a mnoho lidí ji i vlastní. Obecně lze říci, že v dnešní době by to bez ní už ani nešlo a leckdo by si svůj život už ani nedokázal představit.

Já ji vlastním také. Používám ji téměř každý den a ani dnes bych tu bez ní nebyl. Snažím se o ni starat, jak nejlépe dovedu. Jsou ale i okamžiky, kdy ji doslova "zanedbávám". Ponechávám ji špinavou nebo stát venku v zimě či dešti, a ona mi i tak slouží, jak nejlépe dovede.

Nejhorší je, když není "najedena". To s ní pak nehnou ani ta nejmilejší slovíčka, čistota a útulné prostředí její vlastní místnosti. Jak už jsem se zmínil, ta moje má dokonce svou místnost, jíž obývá se svou kolegyní, která má majitelku v mé přítelkyni. V noci i po většinu času odpočívá, poté odvede svou práci a opět sní svůj sen.

Barvu má červenou. Sluší jí, když má nablýskaný "kabát" a je krásně čisťounká, proto se snažím ji udržovat v co největším pořádku. Někdy jí udělám radost a koupím jí něco na zkrášlení, popřípadě jí změním její typickou vůni nějakým deodorantem. V jejích útrobách se cítím bezpečně i pro její ochranné prvky, kterými je vybavena. Pohybuje se po čtyřech zavalitých nohou, jež mění podle ročního období. Nejraději má svůj "elixír života", bez kterého mě ani nepozdraví svým "bručivým" zvukem. Když už ji ale probudím, snaží se mi vyhovět a přizpůsobit se mým požadavkům. Mohu si zapnout i rádio, jehož písničky nás provázejí na dlouhých cestách. Beru ji jako člena rodiny a dokonce má i své jméno. Syn ji pojmenoval podle jeho oblíbené postavičky z pohádky - Ready.

Určitě jste z popisu poznali můj osobní automobil Opel Astra. Tento model mě zaujal svým elegantním designem i sportovním vzhledem. Vlastním ho již 8 let a za tu dobu jsme se již dobře poznali a vím, co od něj mohu očekávat. Až jednou přijde čas a on doslouží, budu se s ním jen těžko loučit. Ale bez automobilu si zkrátka svůj život představit nedokáži.