Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Rozhodl jsem se popsat loveckého psa, jenž patří mému dědovi. Jedná se o tříletého irského setra, který slyší na jméno Max a který je vycvičený k loveckým účelům.

Narodil se v chovatelské stanici irských setrů na Chebsku. Jeho výška činí zhruba šedesát centimetrů, takže to není rozhodně žádný trpaslík. Při pohledu na něj vidím kaštanově hnědou, rovnou, dlouhou a velmi hustou srst. Má protáhlou hlavu i nos, na konci zakřivený do hranatého tvaru a zakončený úhlově černým čenichem s širokými nozdrami. Nad nosem na mě vykukují dvě veselé, oříškově hnědé oči, jež mají, jak říká děda, mandlový tvar. Jeho středně velké uši, které vypadají jako by byly zavěšeny vzadu na hlavě, jsou přitisknuty a posazeny zhruba na stejné úrovni jako oči. Hlavu a tělo spojuje mohutný krk. Nad úzkým hrudníkem mu vyčnívá rovný hřbet. Tělo zakončuje středně dlouhý, ke konci se zužující ocas. Přední i zadní nohy, zakončené poměrně malými tlapkami a prsty, mezi nimiž je bohaté osrstění, působí rovně a svalnatě.

Když k dědovi přijedu, dostane Max vždy velkou radost, že mě vidí. Dává to najevo veselým štěkotem a neuvěřitelnou hravostí. Je velmi hodný a chytrý. Pravidelně se mu doplňuje čerstvá voda, granule a šťavnaté maso ze psí konzervy. Mám ho rád, jako by byl můj vlastní.