ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­­­­
Hodnocení práce slohovky

Aktuální známka: 1.00
Hodnoceno: 1x Prosím, ohodnoť práci

Význam dne 17. listopadu

  • poznámka k tématu: jedno ze zadání písemné práce z češtiny pro maturitu 2013 znělo Začalo to 17. listopadu 1989... (referát o politických událostech, které započaly 17. listopadu 1989)

Jeden den, který hned dvakrát zamíchal dějinami českého státu. V této práci se budu zabývat významem tohoto dnu, protože v současné době je v Poslanecké sněmovně již potřetí návrh na změnu názvu státního svátku v tento den. Stávající název "Den boje za svobodu a demokracii" by měl být rozšířen o "Mezinárodní den studentstva". Kde se tento návrh na doplnění názvu objevil poprvé, bude popsáno níže v práci spolu se stručnou historickou procházkou.

Abychom měli obrázek o náladě v naší zemi kompletní, je potřeba začít v říjnu roku 1939. Tehdy se totiž oslavy dvacátého prvního výročí republiky změnily v protest proti německé okupaci. Hitler zabral Československo, úřadoval zde říšský protektor Konstantin von Neurath a začala druhá světová válka. Nálada lidí nebyla nijak optimistická, proto došlo k velkým, hlavně studentským demonstracím, které byly potlačeny jednotkami SS. Při těchto střetech byl zastřelen mladý pekař Václav Sedláček a postřelen student medicíny Jan Opletal. Ten však 11. listopadu zranění podlehl a zemřel ve fakultní nemocnici na Karlově náměstí na zánět pobřišnice. O čtyři dny později se konal smuteční průvod Prahou k uctění jeho památky, který měl skončil na hlavním nádraží, aby odtud mohla být odeslána rakev na Opletalovu rodnou Moravu. Rakev na Moravu odcestovala, avšak průvod se změnil v další nepokoje a demonstraci proti nacistickému režimu.

Odpověď ze strany německého vůdce na sebe nenechala dlouho čekat. Hitler se v důsledku série demonstrací rozhodl odpor studentů zlomit uzavřením českých vysokých škol. To se stalo skutečností právě 17. listopadu 1939. V noci na tento den bylo pozatýkáno přes 100 studentů a pedagogů a devět představitelů studentských organizací přišlo o život ještě ten samý den. Přes tisíc dvě stě dalších studentů ve věku dvacet a výše let bylo poté odvezeno do koncentračních táborů, především do Sachsenhausenu. Tam byli někteří drženi až do roku 1942. Všichni byli nuceni pracovat, například vozit stavební materiál v kolečku z lodi na loď v mrazivých teplotách pod bodem mrazu. Na jednom pokoji přežívalo 150 studentů. Dohromady se dělili o 40 slamníků na spaní. Celkem třicet pět z nich se nedožilo propuštění. Oficiálně byly vysoké školy uzavřeny na tři roky. Jak se později ukázalo, zůstaly uzavřené až do konce války.

Události v tehdejším Československu byly natolik alarmující, že roku 1941 byl v Londýně 17. listopad vyhlášen Mezinárodním dnem studentstva celkem dvaceti šesti zastoupenými státy světa. V současné době je toto jediný mezinárodní den, který má původ na českém území. Do roku 1989 byl pod tímto názvem znám 17. listopad i v českých kalendářích. Možná by tomu tak bylo i dnes, kdyby se nestaly události při aktu uctění památky Jana Opletala a výročí padesáti let od listopadových událostí roku 1939 na pražském Albertově.

Studentské organizace připravily na 17. listopad 1989 průvod z Albertova za Jana Opletala, jenž měl původně skončit u pražského hlavního nádraží v Opletalově ulici, aby zde studenti mohli zanechat květiny a svíčky. Podobně jako o padesát let dříve se i tato akce změnila v násilné střetnutí studentů s příslušníky pořádkových sil, pro změnu se Sborem národní bezpečnosti. Ti již na Národní třídě přerušili procházející průvod. Studenti projevili nesouhlas s vládnoucím režimem komunistů, který měl už i v dalších státech velké problémy. Tyto násilné události zahájily sérii dalších již nenásilných procesů, jež vedly k pádu komunistického režimu v Československu. Především se zvedla vlna odporu vůči vládě, která násilím zasáhla proti studentům na Národní třídě. V podvečer 19. listopadu vznikla pod vedením Václava Havla skupina Občanské fórum, kde byli zastoupeni představitelé opozice za účelem prodiskutování dalšího postupu. O den později vešla většina vysokých škol do stávky a zástupci Občanského fóra začali vyjednávat s federální vládou Československé socialistické republiky. Další den došlo ke sjednocení postoje vysokých škol českých i slovenských, takže se stávkovalo po celém území. Během 22. listopadu se hojně protestovalo v Praze i Bratislavě, avšak další den armáda vyslovila plnou podporu Ústřednímu výboru Komunistické strany československé i její vládě. Nadcházející den při jednání Ústředního výboru z vedoucí funkce odstoupil Miloš Jakeš s celým vedením, což znamenalo první větší změnu uvnitř strany. Prezidentem byl stále Gustáv Husák, jenž po dlouhém jednání Ústředního výboru a nepovedené tiskové konferenci nového vedení udělil milost sedmi politickým vězňům a jednomu šéfredaktorovi časopisu. Ten stejný den, v sobotu 25. listopadu, probíhala mše vedená kardinálem Tomáškem za svatořečení Anežky České, kde se sešlo přes šedesát tisíc věřících. Tito lidé se v odpoledních hodinách připojili k demonstracím na podporu požadavků Občanského fóra. K nim mimo jiné patřilo i možnost jmenování nestraníků do vlády.

V pondělí proběhla dlouho obávaná generální stávka, které se účastnily tři čtvrtiny obyvatel Československa. V odpoledních hodinách proběhla další demonstrace na Václavském náměstí s heslem "Konec vlády jedné strany". Dne 10. prosince 1989 Gustáv Husák oznamuje svou rezignaci na funkci prezidenta po jmenování nové vlády, kde už měli své zastoupení i jiné politické strany a nestraníci. O devatenáct dní později se prezidentem poprvé po jednačtyřiceti letech vlády komunistů stává hlavní představitel Občanského fóra Václav Havel. Do vlasti se začínají vracet lidé z nuceného exilu, jsou rozpuštěny milice a zrušena pohotovost armády. Se zvolením Václava Havla končí období studentských stávek a občanských demonstrací. Začal tak proces demokratizace státu, který by zabral mnoho a mnoho dalších stran textu.

Od roku 2016, sedmdesát pět let po vyhlášení Mezinárodního dne studentstva, se v České republice již třikrát otevřela debata v Parlamentu České republiky na téma názvu státního svátku, který připadá na 17. listopad. Poprvé s touto iniciativou přišel Svaz bojovníků za svobodu o pár let dříve, ale do Sněmovny se návrh na přejmenování svátku nedostal. To se povedlo až v roce 2016. Tehdy několika tisíci podpisy podpořená petice Národního parlamentu dětí a mládeže za rozšíření názvu svátku vešla do rukou petičního výboru a podpořila tak návrh poslankyně Válkové na zařazení tohoto tématu do legislativního kalendáře. Poprvé návrh novelizace zákona č. 245/2000 Sb. o státních svátcích prošel prvním hlasováním 102 hlasy pro ze 163 přítomných poslanců, přičemž k úspěchu bylo potřeba získat 83 hlasů pro. Avšak tento návrh neprošel přes hlasování v Senátu.

Podruhé se návrh dostal do balíčku k několika dalším návrhům na změnu nebo přidání významných dnů, čímž ztratil svůj původní záměr a kvůli mnoha neshodám na dalších bodech balíčku opět skončil neúspěchem. Nebyli by to studenti, aby se snadno vzdali, a tak v roce 2017 i 2018 pokračovaly a pokračují snahy o doplnění názvu státního svátku. Po spojení Národního parlamentu dětí a mládeže, který zastupuje žáky základních a středních škol, a Studentské komory Rady vysokých škol, která reprezentuje studenty vysokých škol, se návrh dostal opět pomocí nátlaku na politiky na pořadník bodů k jednání. K velkému překvapení všech zainteresovaných subjektů, včetně Svazu bojovníků za svobodu, který od začátku snahu mladých podporuje, protože zastupuje druhou významnou skupinu, a to listopadových účastníků, totiž samotné pamětníky, bylo hlasování v prvním čtení úspěšné a návrh postoupil opět do Senátu. Kvůli volbám však zatím nebyl čas se návrhem dále zabývat.

Všichni teď napjatě čekáme, jak to bude s osudem 17. listopadu dále. Rozhodně nesouhlasím s tvrzením některých tehdejších opozičních politiků, že by přejmenování mělo být nějakou formou komunistické propagandy. Název má pouze upozornit na širší význam tohoto dne a současně uctít památku všech těchto tragických událostí. Zároveň je dobře, že se na tímto tématem otevřela veřejná debata, protože podle veřejných průzkumů mnoho lidí zapomíná nebo vůbec neví, co se stalo v letech 1939 a 1989. Zároveň nemluvím o dalších důležitých dnech, jejichž význam bývá často neznámý pro mnoho lidí. Historii má smysl si připomínat právě ve dnech, kdy se politická stabilita otřásá v samotných základech. Nesmíme zapomínat na to, čím jsme si již jako národ prošli a předcházet tomu, aby se historie opakovala stále dokola.

ZDROJE:

  1. diskuse s pamětníkem Vojmírem Srdečným, přímým účastníkem dění 17. listopadu 1939, odvezen do Sachsenhausenu, držen zde jeden rok, jeden měsíc a jeden den; příští rok oslaví sté narozeniny
  2. aktivity Národního parlamentu dětí a mládeže v letech 2015-2017 - diskuse, přednášky, petice a další
  3. sledování jednání v Poslanecké sněmovně a Senátu ČR nad bodem přejmenování státního svátku 17. listopadu
  4. schůzky s představiteli Svazu bojovníků za svobodu, Nadace Josefa, Marie a Zdenky Hlávkových, Studentské komory Rady vysokých škol, rektorem Karlovy univerzity Tomášem Zimou a dalšími
  5. Stream.cz: Den studentů (17. listopad 1939 a 1989)
  6. Tiché zprávy: Víte, co se stalo 17. listopadu 1939? Kdo byl zastřelen?
  7. Novinky.cz: 17. listopad - Den boje za svobodu a demokracii
  8. iForum.cuni.cz: 17. listopad 1939 je opředen mýty, říká historik Petr Koura
  9. Wikipedie: Jan Opletal
  10. iDnes.cz: Připomeňte si události 17. listopadu 1989 minutu po minutě
  11. EuroZprávy.cz: Sametová revoluce: Nezapomeneme na 17. listopad 1989. Podívejte se
  12. iRozhlas.cz: Mýty a realita 17. listopadu 1989: žádné drama, nebo pouliční masakr?
  13. iRozhlas.cz: Průzkum: 60 procent mladých neví, co se stalo v roce 1938, o srpnu 68 se nejčastěji dozví od rodiny
  14. Post Bellum: Jak známe naše "osmičková výročí"?

Tisk (Ctrl+P) Uložit jako PDF

Zdroj: Heraxida, 14.01.2019

­­­­

Diskuse ke slohové práci
Význam dne 17. listopadu

Buďte první, kdo přidá komentář.

   





MAPY WEBU Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé DŮLEŽITÉ INFORMACE Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti OPTIME - prodej reklamy - marketingové zastoupení pro Český-jazyk.cz
- web: www.optime.cz
- kontaktní osoba: Mgr. Marek Sochor
- více informací o možnostech reklamy na Český-jazyk.cz


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)

Upozornění

 

Stop blokování reklam

Milý návštěvníku serveru Český-jazyk.cz,

omlouváme se, že Ti musíme zobrazovat toto hloupé vyskakovací okno, ale zjistili jsme, že je ve Tvém internetovém prohlížeči aktivní blokátor reklam, díky kterým mohou dnes tyto stránky bezplatně fungovat.

Pokud nechceš být tímto oknem neustále rušen, prosíme Tě, aby sis blokování reklam vypnul či si alespoň přidal výjimku pro náš web.

Jedině peníze z reklamy nám pomáhají tyto stránky udržovat v provozu a neustále je obsahově i rozvíjet.

Děkujeme Ti mnohokrát za pochopení.

tým Český-jazyk.cz

 

Toto sdělení zavřeš klávesou Esc nebo kliknutím na křížek v pravém horním rohu.
Po zavření okna nedojde k žádnému omezení funkčnosti serveru Český-jazyk.cz, nicméně, každé další načtení stránky může být doprovázeno otevřením tohoto upozornění, nedojde-li k odstranění či úpravě blokování reklamních ploch.

­