Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Všechny společnosti potřebují pravidla, jimiž stanovují práva a povinnosti svých členů. Veřejné zákony tak činí ve vztahu jedince k vládě. Různá odvětví veřejného práva se překrývají, ale mohou být rozdělena na trestní, ústavní, správní a mezinárodní právo.
Zákony jsou obvykle výsledkem kompromisu a diskuse v zákonodárném sboru daného státu. Vytvoření konečné formy zákona často vyžaduje hodně času a peněz.

Prvopočátkem všech zákonů je myšlenka. Tyto myšlenky mohou být pro dobro celé společnosti nebo mohou odrážet vyhraněné názory určité části společnosti. Mohou se formovat nátlakové skupiny a organizují se petice, aby pro daný názor byla získána podpora a aby byl problém uveden v obecnou známost. Průkazná podpora lidu může přesvědčit politického zástupce dané skupiny, aby návrh podpořil, a tím se také zvýší přesvědčivost návrhu v očích zákonodárného sboru.
Když byl osloven politický zástupce, jenž považuje daný návrh za užitečný nebo je-li zřejmé, že návrh má významnou podporu veřejnosti, může politický zástupce podat návrh zákonodárnému sboru jako návrh zákona.

Jakmile přijme politický zástupce dané pojetí a snaží se prosadit daný názor, přicházejí na řadu vyjednávání a kompromisy. Politický zástupce musí přesvědčit ostatní členy zákonodárného sboru, že daná myšlenka je hodnotná. Fungují-li dobře nátlakové skupiny, pak myšlenka nabude značné důležitosti a bude mít větší šance na úspěch.
V této době již byla rozvinuta do předlohy zákona pro projednávání v parlamentě neboli do návrhu zákona, který musí soutěžit s ostatními návrhy zákonů o diskusní čas v zákonodárném sboru. V těchto fázích může být pozměněn, aby byl přijatelnější pro ostatní politické zástupce.
Pak návrh konečně vystupuje ze zákonodárného sboru a stává se zákonem. Tímto způsobem se tedy z myšlenky stane zákon.