ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­­­­
Hodnocení práce slohovky

Aktuální známka: ---
Hodnoceno: 0x Prosím, ohodnoť práci

Velká francouzská revoluce

Už od poloviny 17. století za vlády Ludvíka XV. narůstal státní (královský) dluh kvůli řadě prohraných válek. Francie ztratila hodně zámořských kolonií a nepřispíval tomu ani nákladný královský život. Bylo zde mnoho královských úředníků, kteří byli velmi dobře placeni, ačkoliv nikdo nevěděl zač. Tyto dluhy rostly i za Ludvíka XVI. (vládl v letech 1774-1792). Situace byla neúnosná, třetí stav se v červnu 1789 prohlásil Národním shromážděním. Král se zalekl, ale poslanci zasedali dál a v září 1791 vypracovali ústavu. Ale mezitím 14. července 1789 došlo v Paříži k povstání. Pařížané dobyli Bastilu a zmocnili se pařížské radnice.

První období revoluce

Poslanci přijali tuto zprávu se zděšením, oni chtěli pokojnou cestou změnit Francii a zlepšit hospodářskou situaci. Docházelo k útokům na panská sídla, venkované je plenili, ničili spisy s jejich povinnostmi. Často zasahovalo i vojsko. Řada šlechticů odešla do zahraničí. V srpnu roku 1789 byly vyhlášeny srpnové dekrety, které rušily stavovská privilegia. Tzn. všichni obyvatelé Francie si byli rovni před zákonem a všichni platili daně dle výše majetku. Zrušeno kupování úřadů i poddanství. Ve stejném měsíci vyhlášena Deklarace práv člověka a občana. Zde byly vyjádřeny základní principy, z nichž měla vycházet ústava: zejména osobní svoboda, rovnost před zákonem, právo na soukromý majetek a svoboda slova, vyznání a shromažďování. Král byl nucen toto přijmout, podepsat a musel přesídlit do Paříže. Umírněnější poslanci sedávali ve sněmovně vpravo a ti radikálnější vlevo. Toto rozdělení na pravici a levici zůstává dodnes.

Události let 1790-1791

Situace ve Francii se stále zhoršovala. Staré daně a dávky se nevybíraly, nové ještě nebyly zavedeny. Stát byl na mizině. Chtěli vyvlastnit a rozprodat církevní majetek, v té době bylo zničeno a ztraceno mnoho cenných památek a staveb. V létě 1791 se král pokusil uprchnout, ale byl odhalen, zatčen a odvezen zpět do Paříže a v září 1791 se Francie stala konstituční monarchií.

Konstituční monarchie

Výkonná moc zůstala králi, ale zákonodárnou mělo volené shromáždění. V dubnu 1792 Francie vyhlásila válku Rakousku. Postavení krále se zhoršilo, v srpnu 1792 proběhlo povstání, král byl sesazen a uvězněn. Ve Francii došlo k vyhlášení republiky.

Republika

Jako republika Francie potřebovala novou ústavu. Francie stále válčila, a to ji velmi vyčerpávalo. Soudní proces s králem Ludvíkem XVI. dosáhl trestu smrti a v lednu 1793 byl za zradu popraven. Tím se vyostřily vztahy mezi Francií a ostatními státy, zejména Velkou Británií, a Francie jim vyhlásila válku. Válčila skoro s celou Evropou. Toho využili jakobíni a v červnu 1793 se zmocnili vlády.

Jakobíni

Okamžitě nechali popravit hlavní odpůrce. Vyhlásili, že nová ústava začne platit, až skončí válka. Do té doby bude panovat jakobínská diktatura. Moc byla soustředěna do rukou Výboru pro veřejné blaho, do jehož čela se dostal Maximilien Robespierre a který rozhodoval o vnitřní i zahraniční politice. Výbor měl na starost obranu země proti vnitřnímu i vnějšímu nepříteli.
Dále byl vydán dekret o podezřelých, tím se mohl stát opravdu každý. 47 % procesů končilo trestem smrti, takto skončila i královna Marie Antoinetta. Bylo zrušeno i právo na obhajobu.
Francouzi měli už dost teroru, a tak v červenci 1794 došlo k povstání. Robespierre byl zatčen a se stovkou svých stoupenců popraven na gilotině.

Po jakobínech

Životní podmínky ve Francii se stejně moc nezlepšily - potravin málo a drahé. Alespoň se jim podařilo uzavřít mír s některými státy. Ne všichni byli však spokojeni s tím, že je Francie republikou. Mnoho z nich uvažovalo o návratu monarchie. Proto se jim říkalo monarchisté, v roce 1795 se pokusili o povstání, to ale vojensky potlačil tehdy ještě neznámý Napoleon Bonaparte. Velmi pomalu se zlepšovala hospodářská situace, ale vnitropolitická příliš utěšená nebyla. Stále často musela zasahovat armáda k udržení pořádku v zemi. Na konec se shodli, že země potřebuje "vládu pevné ruky" a volba padla na již oblíbeného a úspěšného generála Napoleona Bonaparta. Ten nabídku přijal a 9. listopadu 1799 provedl státní převrat. V čele Francie stanuli tři konzulové, ale moc měl v rukou pouze 1. konzul - Napoleon. Tím byla revoluce definitivně ukončena.

Tisk (Ctrl+P) Uložit jako PDF

Zdroj: Camille, 30.06.2014

­­­­

Diskuse ke slohové práci
Velká francouzská revoluce

Buďte první, kdo přidá komentář.

   





MAPY WEBU Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé DŮLEŽITÉ INFORMACE Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti OPTIME - prodej reklamy - marketingové zastoupení pro Český-jazyk.cz
- web: www.optime.cz
- kontaktní osoba: Mgr. Marek Sochor
- více informací o možnostech reklamy na Český-jazyk.cz


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)

Upozornění

 

Stop blokování reklam

Milý návštěvníku serveru Český-jazyk.cz,

omlouváme se, že Ti musíme zobrazovat toto hloupé vyskakovací okno, ale zjistili jsme, že je ve Tvém internetovém prohlížeči aktivní blokátor reklam, díky kterým mohou dnes tyto stránky bezplatně fungovat.

Pokud nechceš být tímto oknem neustále rušen, prosíme Tě, aby sis blokování reklam vypnul či si alespoň přidal výjimku pro náš web.

Jedině peníze z reklamy nám pomáhají tyto stránky udržovat v provozu a neustále je obsahově i rozvíjet.

Děkujeme Ti mnohokrát za pochopení.

tým Český-jazyk.cz

 

Toto sdělení zavřeš klávesou Esc nebo kliknutím na křížek v pravém horním rohu.
Po zavření okna nedojde k žádnému omezení funkčnosti serveru Český-jazyk.cz, nicméně, každé další načtení stránky může být doprovázeno otevřením tohoto upozornění, nedojde-li k odstranění či úpravě blokování reklamních ploch.

­