ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

   
­­­­
Hodnocení práce slohovky

Aktuální známka: 3.50
Hodnoceno: 4x Prosím, ohodnoť práci

Stoletá válka

PŘÍČINY SOUPEŘENÍ FRANCIE A ANGLIE

  • 1328 ve Francii Karlem IV. vymírá hlavní větev Kapetovců a francouzská koruna podle sálského zákona (Lex Salica) připadá vedlejší linii Kapetovců, rodu Valois [valoa]
  • prvním panovníkem z rodu Valois je Filip VI. (1328-1350, synovec Filipa IV. Sličného)
  • nárok na francouzskou korunu uplatňuje anglický král Eduard III. (v Anglii 1327-1377, vnuk Filipa IV. Sličného)
  • skutečným důvodem války:
    1. byla hrozící ztráta jihozápadních anglických území ve Francii, které drželi Angličané, ale byly lénem francouzské koruny a po pařížském míru 1259 zůstala omezena na úzký pruh pobřeží mezi Bordeaux a Charente (dovoz soli a vína do Anglie)
    2. byl zápas o vliv ve Flandrech (odběratelé anglické vlny, závislí na Anglii, ale volně připojeni k Francii) - zisk z výroby suken

STOLETÁ VÁLKA (1337-1453)

  1. etapa války (1337-1360) - převaha Anglie
    • napětí mezi Anglií a Francií přerostlo roku 1337 ve válku, která začala potopením francouzských lodí u flanderského pobřeží, následným vyloděním a pleněním severofrancouzských měst (Caen, Calais aj.)
    • roku 1340 došlo k anglickému vítězství v námořní bitvě u Sluis
    • v roce 1346 propukly rozsáhlé boje, kdy se Angličané pod vedením Eduarda III. vylodí v severní Francii a 26. 8. 1346 poráží francouzské vojsko v bitvě u Crécy [krési], česky Kresčaku, kde zahynul i francouzský spojenec a český král Jan Lucemburský
    • Velké anglické vítězství - v bitvě u Crécy (Kresčaku) porazil anglický král Eduard III. s 16000 vojáky přesilu třicetitisícového rytířského vojska francouzského krále Filipa VI. a položil tím základy své mocenské převahy na kontinentě. V bitvě se Angličané odchýlili od až doposud běžně užívané taktiky. Angličtí rytíři sesedli z koní a setrvali v obraně, boj rozhodli namísto nich lukostřelci, jejichž střelba decimovala útočné houfy Francouzů. Poprvé byly též nasazeny střelné zbraně. Závěrečným útokem bitvu rozhodl šestnáctiletý "černý princ" waleský Eduard.
    • v bitvě u Crécy proti sobě stojí méně početné anglické vojsko (žoldnéřské oddíly lučištníků ze svobodných rolníků) a početnější francouzské vojsko rytířů (těžkooděnci v brněních a s kušemi), které je však neuspořádané, sebevědomé, těžko ovladatelné (osobní statečnost rytířů)
    • roku 1347 navzdory hrdinské francouzské obraně dobývají Angličané Calais
    • dochází k pustošení Francie a dalším neúspěchům
    • v letech 1355-56 vpád "černého prince" do Francie z jihozápadu, porážka Francouzů u Poitiers a zajetí francouzského krále Jana II. Dobrého
    • 1357 rozpuštění generálních stavů v Paříži
    • roku 1360 smlouvou z Brétigny ukončena první fáze války: územní zisky Anglie - Eduard obdržel suverénní vévodství akvitánské, rozšířené o Gaskoňsko, Poitou, Saintonge, Périgord, Limousin a Calais a France platila tři milióny zlatých výkupného za svého krále Jana II. zajatého v bitvě u Poitiers (1356)
  2. etapa války (1360-1375) - převaha Francie
    • francouzský král Karel V. reorganizoval armádu (z peněz z vyšších daní), změnil taktiku (místo velkých bitev konal drobné výpady z opevněných hradů a měst)
    • roku 1369 se Francouzi vzbouřili proti Angličanům a v drobných bojích zatlačili početně slabší Angličany k pobřeží
    • proti Francii povstávají flanderská města
    • 1372 byla anglická flotila poražena u La Rochelle - ztráta Akvitánie zahajuje plynulý úpadek anglického postavení ve Francii; dobyta většina ztracených území
    • roku 1375 uzavřeno v Bruggách příměří (boje přestávají i díky vlivu epidemie moru)
    • král Karel V. (1364-1380) v mezidobí urovnává vnitřní spory mezi šlechtou a měšťanstvem
    • 1382 povstalá flanderská města poražena
    • v letech 1405-06 se Francouzi vyloďují ve Walesu a útočí na anglické území ve Francii
    • roku 1392 vypukly ve Francii spory o moc mezi orleánskými a burgundskými vévody za duševně chorého krále Karla VI. (1380-1422, od roku 1391 zvaného Šílený), které přerostly roku 1407 v občanskou válku, došlo k oslabení francouzské monarchie a nové anglické ofenzívě
  3. etapa války (1415-1453)
    • v srpnu 1415 se anglický král Jindřich V. (1413-1422) z rodu Lancesterů vylodil ve Francii a znovu prosazuje nárok na francouzský trůn
    • 15. října 1415 Jindřich V. spolu s burgundskými vévody vítězství u Azincourtu
    • Vítězství Angličanů u Azincourtu - anglický král Jindřich V. porazil francouzské oddíly u Azincourtu a rozšířil tím své panství ve Francii. Stoletá válka tak vstoupila do své závěrečné fáze. Jindřich využil nároků svého praděda Eduarda III. na francouzský trůn, aby obnovil válku s Francií, jež se zmítala ve vnitřních zmatcích. Spojil se s Burgundskem, jehož vévoda Jan Nebojácný ho uznal jako krále, aby tak co nejvíce zeslabil moc francouzského krále, svého lenního pána. Dobytí francouzského území potřeboval Jindřich V. především z vnitropolitických důvodů, aby upevnil ne zcela legální pozici lancasterské dynastie. To se mu podařilo, získal na vážnosti, situace v Anglii se konsolidovala a anglická flotila ovládla La Manche.
    • v letech 1417-19 dochází k opětně dobytí Normandie Angličany
    • 1420 uzavřena smlouva z Troyes, která potvrzovala dobytí Normandie Angličany, sňatek Jindřicha V. s dcerou francouzského krále Karla VI. a jeho uznání za francouzského regenta (dědice francouzského trůnu)
    • 1422 smrt Jindřicha V. a Karla VI., na anglický trůn nastupuje nezletilý Jindřich VI.; Anglie s burgundskou pomocí ve válce úspěšně pokračuje; část šlechty a duchovenstva za krále ve Francii vyhlásila Karla VII. - Francouzi se opět vzchopili k odporu
    • konečný zvrat přišel po vystoupení Jany z Arku a odražení Angličanů roku 8. 5. 1429 u města Orléans; následně dobyta Remeš, kde byl za pomoci Jany korunován král Karel VII. (1422-1461) z rodu Valois

Jana z Arku osvobozuje Francii

Francouzská armáda v čele s Janou z Arku (Jeanne d'Arc) vítězí 8. 5. 1429 nad Angličany u Orléansu, čímž došlo ke zvratu ve stoleté válce ve prospěch Francouzů. Již od 14 roků se Jana cítila předurčená Bohem k tomu, aby pomohla následníku trůnu Karlu VII. v jeho boji proti Angličanům. Po orleánském vítězství byl Karel VII. Janou doveden do Remeše a zde korunován. Roku 1430 padla Jana do zajetí Burgunďanů, kteří ji vydali do rukou svých spojenců Angličanů. V roce 1431 byl s ní veden v Rouenu církevní proces pro obvinění z kacířství a čarodějnictví. Byla odsouzena, 30. 5. 1431 upálena.

Roku 1456 Janu z Arku rehabilitovali (v 19. století dokonce prohlásili za svatou) a od té doby je uctívána jako francouzská národní hrdinka.

  • roku 1430 Jana z Arku Angličany zajata; Jindřich VI. se nechává korunovat králem Francie
  • roku 1431 v Rouenu Angličané Janu upálili jako čarodějnici, ale válku už zvrátit nedokázali
  • 1436 Angličané ztrácejí Paříž; Francie uzavírá smír s burgundským vévodou - roste moc Karla VII., která nabývá na síle po obsáhlé daňové reformě roku 1438
  • 1444 úmluva z Tours: Anglie postupuje vévodství Maine
  • 1449 Angličané porušují tourskou dohodu, výsledkem je zhroucení anglického odporu pod současným francouzským tlakem
  • 1453 porážka Anglie u Castillonu ukončuje její úsilí o znovudobytí Gaskoňska, Anglii zůstává pouze Calais a ostrovy v kanálu La Manche
  • boj pokračuje do ztracena v neplodných výpravách z let 1474 a 1492
  • 1558 ztráta Calais ve prospěch Francie (titul krále Francie si však angličtí králové ponechali až po Jiřího III. a až do roku 1932 je francouzský erb součástí znaku listu The Times)

LIDOVÁ POVSTÁNÍ VE FRANCII A ANGLII

Příčiny povstání

  • válečné útrapy, hospodářské škody, drahota, neúroda a hladomor
  • oslabené obyvatelstvo podléhá dýmějovému moru (tzv. černá smrt - vysoké horečky, velké bolesti, úmrtí do 4 dnů), jenž přichází v letech 1347 z Východu do Francie, Anglie a ostatní Evropy (1351, 1378, 1380 opakování) - obětí asi polovina populace, zvláště ve městech - hospodářská krize, organizovaná zločinnost - nespokojenost

Povstání ve Francii

  • 1358 povstání v Paříži vedené kupcem Étiennem Marcelem (požadavek kontroly hospodářství generálními stavy)
  • 1358 selská válka ve střední Francii - povstání jacquérie (podle posměšného označení venkova Jacques Bonhomme = Kuba Dobrák) v čele se "selským králem" Vilémem Cailletem
  • porážka obou

Povstání v Anglii

  • kritika bohatství a přepychu světského a duchovního panstva - oxfordský mistr John Wycliff, kazatel John Ball (myšlenka rovnosti, zrušení poddanství a roboty - uvězněn)
  • 1380 po vypsání daně z hlavy povstání lidu v čele s Watem Tylerem (pálení panských sídel, dokladů o nevolnictví)
  • 1381 tažení do Londýna - měšťané otevřeli brány, sympatie řemeslníků a chudiny - král Richard II. uprchl do pevnosti Tower, osvobozen kazatel John Ball - lid jedná s králem, falešný slib krále
  • Tyler zákeřně zavražděn, zahynul i Ball, odboj krvavě poražen

PO STOLETÉ VÁLCE

Francie

  • Ludvík XI. (1461-1483) posiluje pozice, oslabení vlivu vysoké šlechty, zavedena daň z hlavy (taille), opora měšťanstva a byrokratického státního aparátu
  • politické sjednocování Francie, vznik centralizované monarchie, stálé vojsko, vzniká národní trh (hospodářský rozvoj), vznik novodobého francouzského národa, nad místními nářečími převládá francouzština

Anglie

  • vnitřní krize v důsledku porážky
  • boje o trůn mezi dvěma rody - z jihu Yorkové (znak bílé růže) X ze severu Lancaster (znak červené růže) = válka růží (1455-1485) - pobita převážná část staré anglické šlechty
  • vrchol krize: Richard III. (York) X Jindřich Tudor (potomek Lancasterů), Jindřich zvítězil roku 1485 v bitvě u Bosworthu a stal se králem Jindřichem VII. (1485-1509)
  • s dynastií Tudorovců dochází k upevnění moci, vzniká tzv. nová šlechta (podnikatelská činnost v oblasti vlnařství a soukenictví), mocenský a hospodářský vzestup (původní prodej vlny se mění na výrobu a prodej jemného a levného sukna, které konkuruje drahému suknu florentskému a flanderskému), vzniká novodobý anglický národ, společným jazykem angličtina

Tisk (Ctrl+P) Uložit jako PDF

Zdroj: Anna Jakubíková/Smíšek, 05.11.2013

­­­­

Diskuse ke slohové práci
Stoletá válka

Buďte první, kdo přidá komentář.







MAPY WEBU Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé DŮLEŽITÉ INFORMACE Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti OPTIME - prodej reklamy - marketingové zastoupení pro Český-jazyk.cz
- web: www.optime.cz
- kontaktní osoba: Mgr. Marek Sochor
- více informací o možnostech reklamy na Český-jazyk.cz


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)

Upozornění

 

Stop blokování reklam

Milý návštěvníku serveru Český-jazyk.cz,

omlouváme se, že Ti musíme zobrazovat toto hloupé vyskakovací okno, ale zjistili jsme, že je ve Tvém internetovém prohlížeči aktivní blokátor reklam, díky kterým mohou dnes tyto stránky bezplatně fungovat.

Pokud nechceš být tímto oknem neustále rušen, prosíme Tě, aby sis blokování reklam vypnul či si alespoň přidal výjimku pro náš web.

Jedině peníze z reklamy nám pomáhají tyto stránky udržovat v provozu a neustále je obsahově i rozvíjet.

Děkujeme Ti mnohokrát za pochopení.

tým Český-jazyk.cz

 

Toto sdělení zavřeš klávesou Esc nebo kliknutím na křížek v pravém horním rohu.
Po zavření okna nedojde k žádnému omezení funkčnosti serveru Český-jazyk.cz, nicméně, každé další načtení stránky může být doprovázeno otevřením tohoto upozornění, nedojde-li k odstranění či úpravě blokování reklamních ploch.

­