ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

   
­­­­
Hodnocení práce slohovky

Aktuální známka: 1.50
Hodnoceno: 2x Prosím, ohodnoť práci

Spor o Alandské ostrovy

Základní údaje

Finové nazývají autonomní a demilitarizované Alandské ostrovy Ahvenanmaa [ahvenanmá], Švédové Åland ['oːland]. Toto souostroví se nachází v Baltském moři, geograficky patří k Finsku, avšak demograficky ke Švédsku, neboť většina jeho obyvatel hovoří švédsky.

Na ploše 13 300 km2 se nachází 6757 ostrovů a útesů, z nichž je obydlených jen 60, kdy 40 % obyvatel bydlí v hlavním městě Mariehamn.

Historie

Od 13. století do začátku 19. století přerušovaně probíhají rusko-švédské války, přičemž ke Švédsku patří Finsko včetně Alandských ostrovů, Karelie, necelé území Litvy, Lotyšska, Estonska a část Norska.

Po tomto období utiskování Finů Švédy byla ve městě Fredrikshamn podepsána mírová smlouva, kdy připadla v rámci Fredrikshamnského mírů ze dne 17. září 1809 Rusku mnohá území "okupovaná" Švédy. Jednalo se o Alandské ostrovy, část Laponska, Västerbottenu a celé dnešní Finsko, které jako součást Ruské říše však vystupovalo autonomně pod názvem Finské velkovévodství do roku 1917.

Území vyjmenovaná v mírové smlouvě připadla Finsku, jehož hlavním městem se staly Helsinky. Byla vybudována vlastní samospráva, administrativa i ekonomika. Za podpory romantismu kvetlo ve společnosti vlastenectví, jež vyústilo v aktivní národní politiku, školství i průmysl a železnicí byla propojena různá území.

V roce 1899 však nastaly masové nepokoje, neboť byl vydán únorový manifest, jenž zrušil finskou samostatnost. Tento manifest byl anulován až o šest let později.

Nezávislost byla prohlášena 6. prosince 1917 finským sněmem. Jiné státy včetně Ruska ji akceptovaly počátkem roku 1918. Finové si zvolili krále za pomoci Německa, avšak to prohrálo válku a sny o nadvládě finské monarchii se rozplynuly. Roku 1919 se státní zřízení Finska změnilo na republiku, v jejímž čele stanul prezident Kaarlo Juho Ståhlberg.

Po vyhlášení nezávislosti roku 1917 požadovalo 96 % švédských obyvatel, aby se Aland připojil ke Švédsku. Poté se rozhořela pře, jíž se říká "Spor o Alandské ostrovy", "Otázka Alandských ostrovů" nebo "Krize Alandských ostrovů" aj.

Konflikt na Alandských ostrovech

Alandy chtěly být připojeny za každou cenu ke Švédsku. Zástupci alandských měst a obcí organizovali tajnou schůzi, kde se dohodli na připojení ke Švédsku. Poté se konalo neoficiální referendum, kdy většina švédských obyvatel podepsala petici, která byla delegací přeložena švédskému králi a vládě.

Liga národů vyčkává na rozhodnutí, které učiní Nejvyšší rada jak Finska, tak Švédska.

Na to zareagoval finský parlament a přijal zákon, který navrhoval částečnou autonomii a demilitarizaci. Delegace tento postup odmítla a dále trvala na svém prohlášení o připojení ke Švédsku.

Mezi tím se švédsko-finské vztahy zhoršují a poté již Finsko nechce spolupracovat, neboť považuje spor za svou vnitřní záležitost.

Liga národů tedy vytvořila tým právníků, kteří usoudili, že tento případ nespadá do vnitřních věcí Finska, ale spadá pod mezinárodní právo. Ve zprávě se jednalo o právním nároku na sebeurčení souostrovanů.

Tato zpráva byla velmi dobře přijata delegací souostroví, kdy 27. června 1920 přistoupili na kompromis. Finsko zaručí suverenitu, demilitarizaci a neutralitu souostroví na základě statutu autonomie. Navíc byla potvrzena kulturní identita souostroví, jelikož jim byla uznána jazyková specifičnost.

Liga národů vytvoří znovu komisi, která opět celou věc prošetřuje a má spor ukončit. Ta nakonec v roce 1921 vydá zprávu, která má několik bodů:

  1. Ostrovy jsou součástí Finska od roku 1809 a doposud tedy k Finsku náleží.
  2. Ostrovy jsou geograficky součástí Finska a jejich oddělení by způsobilo politický chaos.
  3. Držení ostrovů Finskem nepředstavuje žádnou vojenskou hrozbu pro Švédsko.
  4. Konvence o demilitarizaci z roku 1856 stále platí a Alandské ostrovy jsou i nadále neutrální.

Z toho vyplynuly pak čtyři záruky, které bude Finsko vůči Alandským ostrovům dodržovat:

  1. Na Alandských ostrovech se bude ve školách vyučovat ve švédštině.
  2. Alanďané mají předkupní právo na pozemky.
  3. Po pěti letech pobytu získává obyvatel Aland volební právo.
  4. Alanďané poskytnou vládě seznam tří osob, ze kterých vláda vybere nastupujícího guvernéra.

Všechny strany toto rozhodnutí Komise potvrdilo a přijalo.

Avšak na konferenci Ligy národů ze dne 27. června 1921 v Ženevě švédský premiér Hjalmar Branting protestoval proti rozhodnutí připojit souostroví s Finskem. Kompromis byl zde poté potvrzen. Souostroví Aland bylo vyhlášeno jako autonomní prostor beze zbraní, který je neutrální.

Richard Sandler chtěl roku 1938 nechat přezkoumat stav Alandských ostrovů, ale zvedl tím vlnu nevolí, kdy se 31. října konala demonstrace proti tomuto přezkoumání. Sešlo se 4000 lidí. Petici proti revizi statutu podepsalo 96,2 % obyvatel.

Poté, začátkem druhé světové války, se ještě pokusilo Rusko opevnit souostroví. K tomuto pokusu se 30 národů postavilo odmítavě a Rusko bylo z Ligy národů vyloučeno.

Důležitou roli v tomto boji hrál Julius Sundblom, jeden z místních vůdců ostrovů a člen tajné delegace, který byl známý jako král Aland a byl stoupencem kampaně za spojení se Švédskem.

Alandské ostrovy po roce 1945

S koncem druhé světové války se naskytla možnost v politickém programu ve Finsku i ve Švédsku opět otevřít problém statusu souostroví. Politické orgány neměly důvěru ve finské vládě, a to bylo ku prospěchu Švédsku.

11. září 1945 byl okres Alans zařazen na pořad švédské i finské vládě o jeho stavu.

28. prosince 1951 vznikl nový zákon o autonomii ostrovů, jenž potvrdil definici alandské národnosti.

V roce 1970 se objevila skupina Fria Åland, hnutí za nezávislost ostrovů, která prohlásila tuto pozici bez získání mandátu v místním parlamentu.

O něco později, v roce 1990, se lobby s názvem Sällskapet Åland Framtid, což se dá přeložit jako "Budoucnost alandské komunity", si upevnila pozici dvěma mandáty ve třicetimístném parlamentu ve volbách v říjnu 2003. Poté zvítězila ve volbách v roce 2005 a 2007.

Podle novinových průzkumů v roce 2002 se polovina respondentů vyjádřila pro zachování statusu, čtvrtina chtěla autonomii zvýšit a sotva jedna desetina chtěla úplnou nezávislost. V současné době jsou obyvatelé, kteří chtějí nezávislost, v menšině. To je dáno výhodnými právy, která jim poskytuje Evropská unie.

Výsledek

Alandské ostrovy jsou parlamentní republikou jako autonomní území Finska. Mají vlastní parlament o 30 členech, který je odpovědný vládě, jež se skládá ze šesti ministrů a předsedy.

V rámci zahraniční politiky jsou Alandské ostrovy zcela závislé na Finsku.

Alandy mají dále vlastní vlajku, policii, poštovní známky a soukromé letecké společnosti. Občané jsou osvobozeni od vojenské služby ve finské armádě.

Nejvyšší hlavou Alandských ostrovů je guvernér, jehož volí finská vláda z návrhu pěti kandidátů, které předloží alandský parlament.

Příklad úspěšného řešení

Politici, novináři, akademici a okolní svět často studují Alandy jako příklad úspěšného řešení menšinového konfliktu. Alandy jsou považovány za jedinečný příklad z několika důvodů:

  1. jejich autonomie existuje po dlouhou dobu
  2. řešení problému bylo dosaženo bez použití zbraní
  3. jsou jak samosprávné, tak demilitarizované

I podle profesora Vladimíra Baara se stalo Finsko příkladem k řešení národnostní politiky v Evropě, protože "územní i kulturní autonomii získala menšina tvořící tehdy cca 5-6 % populace - navíc se vztahovala na národ, který Finy po staletí vykořisťoval."

Změněné vnímání alandských vztahů k Finsku

Obyvatelé Alandských ostrovů nevnímají finskou svrchovanost jako něco negativního, nýbrž jako benevolentní a dokonce i prospěšnou.

Ke změně vnímání vztahů k Finsku pomohlo zklamání z nedostatečné podpory Švédska a také sdílený osud během a po druhé světové válce. Nakonec se tedy negativní vztah Alandských ostrovů k Finsku změnil v pozitivní: ze "švédské provincie ve finském vlastnictví" k "autonomní součásti Finska".

Alandy dnes

Podle zkušeností cestovatelů, kteří na Alandách byli, jsou Alanďané spíše nakloněny ke Švédsku, neboť jediným úředním jazykem je švédština, ve školách se vyučuje švédsky a nápisy tam jsou také jen ve švédštině. Navíc si prý uvědomují spíše dění ve Stockholmu než v Helsinkách a radši přijímají švédské koruny než eura.

Na druhou stranu jsem nalezla i opačný názor bývalé studentky finštiny, která také Alandy navštívila. Ta na svých webových stránkách www.finsko.com napsala, že se všude domluvila finsky a neměla s tím žádný problém.

Alandy a Evropská unie

V roce 1995 se Finsko připojilo k Evropské unii. Připojeny byly i Alandské ostrovy, avšak s řadou výhodných výjimek. Příkladem by mohl být zákon o daňové úlevě, kdy trajekty s trasou mezi Alandami a Finskem/Švédském mohou provádět tuto výdělečnou činnost.

Alandský vstup do Evropské unie byl závislý na Lagtingu - alandském parlamentu. Byla kvůli tomu uskutečněna dvě referenda a nakonec byl ve zvláštním Protokolu č.2 O Alandách upraven vztah Alandských ostrovů k Evropské unii.

Při uzavírání mezinárodních smluv potřebuje Finsko taktéž souhlas alandského parlamentu, jinak by zde smlouvy neplatily.

V Protokolu č.2 O Alandách jsou Alandské ostrovy uvedeny jako třetí území ve věci nepřímého zdanění. Alandy tímto spadají podle mezinárodního práva k územím se zvláštním postavením.

V Protokolu je také ustanoveno, že fyzické a právnické osoby, které nemají na Alandách domovské právo, nemohou nabývat a vlastnit nemovitý majetek bez povolení příslušných alandských úřadů.

ZDROJE:

Tisk (Ctrl+P) Uložit jako PDF

Zdroj: Alice Chytrá, 13.12.2013

­­­­

Diskuse ke slohové práci
Spor o Alandské ostrovy

Buďte první, kdo přidá komentář.







MAPY WEBU Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé DŮLEŽITÉ INFORMACE Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti OPTIME - prodej reklamy - marketingové zastoupení pro Český-jazyk.cz
- web: www.optime.cz
- kontaktní osoba: Mgr. Marek Sochor
- více informací o možnostech reklamy na Český-jazyk.cz


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)

Upozornění

 

Stop blokování reklam

Milý návštěvníku serveru Český-jazyk.cz,

omlouváme se, že Ti musíme zobrazovat toto hloupé vyskakovací okno, ale zjistili jsme, že je ve Tvém internetovém prohlížeči aktivní blokátor reklam, díky kterým mohou dnes tyto stránky bezplatně fungovat.

Pokud nechceš být tímto oknem neustále rušen, prosíme Tě, aby sis blokování reklam vypnul či si alespoň přidal výjimku pro náš web.

Jedině peníze z reklamy nám pomáhají tyto stránky udržovat v provozu a neustále je obsahově i rozvíjet.

Děkujeme Ti mnohokrát za pochopení.

tým Český-jazyk.cz

 

Toto sdělení zavřeš klávesou Esc nebo kliknutím na křížek v pravém horním rohu.
Po zavření okna nedojde k žádnému omezení funkčnosti serveru Český-jazyk.cz, nicméně, každé další načtení stránky může být doprovázeno otevřením tohoto upozornění, nedojde-li k odstranění či úpravě blokování reklamních ploch.

­