Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Jedním z nejčastějších chirurgických onemocnění je apendicitida neboli zánět apendixu (červovitý výběžek slepého střeva), jenž leží v pravé dolní čtvrtině břicha. Chybně bývá označována za zánět slepého střeva. Toto onemocnění patří mezi takzvané náhlé příhody břišní. Pro tuto skupinu onemocnění je typické, že vznikají náhle z plného zdraví, mají rychlý průběh a v případě neléčení vedou k závažným komplikacím včetně ohrožení života.

Určitou úlohu při vzniku apendicitidy mají vedle způsobu výživy dva faktory. Obstrukce (zamezení průchodnosti, ucpání) nestrávenou potravou či tuhou stolicí a infekce (zánět) apendixu. Ve většině případů je příčina neznámá a nepředvídatelná. Jediné, co lze ovlivnit, je životospráva. V některých rozvojových zemích Afriky a Asie, kde převažuje rostlinná strava s vysokým obsahem vlákniny, se zánět červovitého výběžku téměř nevyskytuje. Složení stravy má tedy pro rozvoj tohoto onemocnění také velký význam.

Prvním charakteristickým příznakem je bolest kolem pupku. S postupujícím zánětem se přesouvá do pravého podbřišku. Bolest se zhoršuje při chůzi do schodů a při předklonu. Pokud apendix praskne, dochází k ústupu bolesti a nemocný pociťuje úlevu. Záhy se však rozvíjí zánět pobřišnice a stav nemocného se zhoršuje. V tomto případě lze pozorovat na pohmat citlivé a tvrdé břicho. Mezi další příznaky patří zástava odchodu plynů a stolice, nechutenství, zvýšená teplota, zrychlený puls, někdy se objevuje i průjem. Nemocný je neklidný a nesoustředěný.

Krom příznaků pomohou lékaři v diagnostice (určení nemoci) i další vyšetřovací metody. Z fyzikálního vyšetření je to pohled, poklep, pohmat, poslech a vyšetření per rectum (konečníkem). Z laboratorních metod se využívá hematologických (krevních) a biochemických (složení živých organismů) rozborů krve, moči či stolice. Velmi využívané jsou i zobrazovací metody, především ultrazvuk a rentgen břicha. Využívá se i gynekologického a urologického vyšetření. Přestože je k dispozici mnoho vyšetřovacích metod, nelze vždy stoprocentně toto onemocnění určit.

Existují dva druhy léčby apendicitidy. Konzervativní (tradiční) a chirurgická (operativní). Konzervativní léčbou je myšleno zklidnění zánětu nebo jeho iritace (ledování). Pokud nedojde ke zklidnění zánětu, dochází k appendektomii (operativní odstranění apendixu), která probíhá v celkové anestezii (znecitlivění celého těla).

Perforace (prasknutí) apendixu a peritonitida (zánět pobřišnice) jsou nejobávanějšími komplikacemi apendicitidy. Dochází k rozsáhlému zánětu, který ohrožuje nemocného na životě. Může se objevit abces (voda v dutině břišní) nebo vzniknou pozánětlivé srůsty v dutině břišní.