Menu
Český stát za vlády Jagellonců
Nástupcem Jiřího z Poděbrad se stal Vladislav Jagellonský, ve státě tak začíná vládnout nová dynastie. Rozhodující vliv v zemi si ale ponechala bohatá šlechta. Vladislav vládl jen v Čechách, protože se zde vyskytoval druhý král - Matyáš Korvín, což ohrožovalo jednotu státu. Tato situace se vyřešila v roce 1490, kdy Matyáš Korvín zemřel a Vladislav byl zvolen uherským králem. Dochází tak ke sjednocení státu. Král přesídlil do Budína, protože odtud mohl lépe řídit války proti Turkům.
Roku 1500 vydal nový zemský zákoník Vladislavské zemské zřízení, který prohloubil spory mezi šlechtou a měšťanstvem. Obyvatelé měst ztratili právo hlasovat na zemském sněmu a zemský soud mohl navíc zasahovat do městského práva. Měšťané protestovali u krále, který je nejprve nevyslyšel, ale když na něj vyvinuli ekonomický nátlak, slevil ze svých podmínek. Už bylo na čase, část šlechty se totiž vůči měšťanům dopouštěla bezpráví. Města získala hlasovací právo na sněmu v záležitostech, které se jich týkaly, vztahy se ale nezlepšily a byl vytvořen vojenský pakt proti šlechtě. Na stranu měst se přidali přední čeští šlechticové, jako například Bartoloměj Münsterberský, vnuk Jiřího z Poděbrad. Situace se hrotila a hrozila další občanská válka.
V roce 1516 zemřel král Vladislav a šlechta s měšťany začala své spory řešit kompromisem. Ten představovala Svatováclavská smlouva podepsaná v roce 1517, která uznávala některá městská privilegia v soudní oblasti, měšťané dále uhájili již získané výhody a šlechta získala svobodu podnikání. Velký podíl na této dohodě si připsal Vilém z Pernštejna, majitel pardubického panství a nejvyšší hofmistr.
Na trůn usedl Ludvík Jagellonský, který se ze všech sil bránil proti Turkům, takže většinu vlády strávil v Uhrách. Proti Turkům se chystala křížová výprava, ve které byla četně zastoupena chudina. Její vůdci, Jiří Dóža a Vavřinec Meszáros vyvolali povstání, které se rozšířilo po Uhrách a zastavil ho až uherský magnát Jan Zápolský. Jiří Dóža byl zajat a brutálně popraven.
Ve 20. letech 16. století se objevily náboženské spory. Část kališníků totiž přijala myšlenky reformace z Německy a začali se označovat jako novoutrakvisté. Kališníci, kteří nechtěli mít s reformací nic společného, si říkali staroutrakvisté a začali se sbližovat s katolíky. To způsobilo napjatou situaci a opět hrozila občanská válka. V této situaci zemřel král Ludvík Jagellonský. V srpnu 1526 bojoval v bitvě u Moháče proti Turkům, byl poražen a na ústupu se utopil.
Zdroj: Aleinad, 10.12.2007
Diskuse ke slohové práci
Český stát za vlády Jagellonců
Aktuální pořadí soutěže
- mrtaf (3,0)
- Anka (2,5)
- Aneta Sedláčková (1,5)
- Drozdislav (1,5)
- Simír (1,0)
Štítky
hlídač č.47 jak se kalila ocel osoba, které si vážím edgar wallace Kapesní průvodce Palahniuk Kouzlo Vánoc klatovy úspěchy Hastrman Lumírovci velká samota oficiální dopis sepp jörgen graves zlaté rouno kontaminace krylovovy bajky mateřská škola domácí práce eyerová Antonín Sova slabiky squash duševní zdraví revue nevermore karel v postmoderní james Clavell
Doporučujeme
Server info
Počítadlo: 678 145 521
Odezva: 0.02 s
Vykonaných SQL dotazů: 3
Návštěvnost: TOPlist.cz - školství › Český-jazyk.cz
© 2003-2024 Český-jazyk.cz - program a správa obsahu: Ing. Tomáš Souček, design: Aria-studio.cz Autoři stránek Český-jazyk.cz nezodpovídají za správnost obsahu zde uveřejněných materiálů! Práva na jednotlivé příspěvky vlastní provozovatel serveru Český-jazyk.cz! Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.
Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí