Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

"Moře dává novou naději tak, jako spánek dává sny," prohlásil Kryštof Kolumbus a musím uznat, že měl pravdu.

Ten den jsem se cítil pod psa. Odešel jsem bez jediného slova z hotelového pokoje, abych se mohl uklidnit a trochu popřemýšlet. Při mojí cestě nikam jsem náhle uviděl malý útes vzdouvající se nad hladinou ve tvaru přední části lodě. Vyšplhal jsem na svou pomyslnou palubu a zpozoroval tu nekonečnou azurovou plochu.

Při prvním pohledu na moře jsem oslněn ostrým světlem. Po dalším zkoumání si všímám, že je to odraz slunce, který vytváří dokonalou souhru světel. Z každé malé vlnky září malá jiskra, společně však dokážou vytvořit okázale silnou záři. Jedna vlna vedle druhé vytváří obraz připomínající skrčený a znovu napnutý papír.

Popojdu k okraji útesu a zahledím se dolů. Ty malé vlnky, kterými je moře poseto, nabírají sílu, mění se v bílou bublinkovou peřinu a v pravidelných intervalech bijí do stěn útesu. Nad hladinou krouží rackové a zuřivě křičí. Spolu s šuměním moře je to koncert pro mé uši. Zavírám oči pod tíhou odrazu slunce a nechávám se unášet uklidňujícími zvuky moře.

Po chvíli se odvážím oči znovu otevřít. Slunce slábne a pomalu se blíží k hladině. Obloha stále silněji žloutne a moře dostává zcela jiný vzhled. Zářivá zlatá koule se schovává pod blankytně modrou peřinou a uléhá ke spánku. I já odcházím, zabořuji nohy do písku s úsměvem a s novou nadějí.