Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Jsem daleko od civilizace, daleko od lidí, daleko od všech strastí. Nevím čím to je, ale vždy, když se snažím od něčeho utéct, tak se ocitnu zde. Pohled na malebnou krajinu mě uklidní a rozveselí.
Nad celou krajinou se vznáší usměvavá tvář slunce, jež sem vnáší jasné a tolik vítané světlo. Sytě zelená pokrývka se rozprostírá po celém údolí. Do tohoto nádherného koberce jsou vsazeny květy nejrůznějších barev a velikostí. Jejich krásu snad nelze ani popsat.
Řídká mlha se rozprostírá nad křišťálovým jezerem, z jehož břehu vyrůstá stařičká vrba obklopená rákosy. Připomíná mi moudrou babičku, která ráda naslouchá příběhům, které se vyprávějí v její blízkosti. Třeba teď si rákosy rozhoupané lehkým vánkem cosi šeptají do ouška a vrba napjatě poslouchá. Za vrbou se rýsuje hustý les, jímž se prodírá neklidný potůček. Jeho krkolomná cesta končí v mohutné skále. Pohled na potůček ztrácející se v útrobách skály mě trochu rozruší. Copak asi dělá v tom temném chřtánu? Z přemýšlení mě vytrhne zvuk praskajících větví. Jeden menší strom, který již nevydržel nápor stáří, padl k zemi. Ulehl na měkkou zem vystlanou napadaným listím.
V dáli se rýsuje zaoblený kopec, na jehož vrcholku se tyčí opuštěný balvan. Smutně vyhlížející masa kamene zbuzuje soucit. Je tak daleko od všeho, co já mám na dosah ruky. Je jako vyvrženec, který udělal něco špatného a teď za to musí pykat. Balvan je obtočen pichlavým plevelem, který jej vězní a nepustí.
Dlouhotrvající ticho bylo náhle přerušeno. Narušitelem se stala maličká žába. Rozhodla se osvěžit chladnou vodou z jezírka. Klidná hladina se po jejím skoku rozčeřila. Po žábě zbyla jen zvětšující se kolečka na rozlehlé hladině. Naspod jezírka vidět není, protože se od něho odráží ostré sluneční paprsky.
Najednou se začínají probouzet ptáci a jejich hlavičky vykukují z nejrůznějších stromů. Jeden z nich, který se usadil na vrcholku nic netušící břízy, začal zpívat. Celá krajina zpozorněla. Dokonce i majestátný topol, který zaujímá místo v samém středu, dojatě naslouchá. Nemůžu se vynabažit tohoto pohledu.
Avšak pomalu se vytrácí zpěv ptáků a pohled na můj vysněný kraj. Jsem zase zpátky v reálném světě. Nejsem smutná, protože vím, že to nebylo naposledy, co jsem navštívila to nádherné místo.