Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• příklad vypracování komentáře k vybranému článku

Při čtení těchto řádků se mnoha čtenářům nechce věřit, že se tyto události mohly v naší zemi opravdu stát, ačkoli nám tuto informaci autorka textu sama sděluje. Je zde uvedeno několik konkrétních případů chování nezletilých žáků na školách v naší zemi, při nichž se nám tají dech při pomyšlení, jakých krutostí a surovostí jsou dospívající schopni, jako by v sobě neměli kousek citu.

Olga Franzlová jako důvody takto nezpůsobilého chování uvádí vliv televize, vliv rodiny dítěte a dále jejich vědomí o trestní bezúhonnosti mladistvých. Ovšem velikou roli hrají také vztahy mezi kamarády a spolužáky, dítě je totiž snadno manipulovatelné, a tak přejímá chování svých kamarádů jen proto, aby zapadlo do kolektivu. Je známá spousta případů, kdy se takzvaně chytli špatné party a ta i řádně vychované děti stáhla ke dnu.

Vliv prostředí je tedy veliký a nedá se před ním jakkoli izolovat. Jako nejlepší východisko se zřejmě jeví důkladná výchova, kdy musí jít především rodiče příkladem a po dobu, kdy dítě hledá sebe samo, zvýšit kontrolu nad jeho aktivitami a věnovat mu více času.

Velkým problémem v trestání prohřešků spáchaných nezletilými je věková hranice trestné odpovědnosti mladistvých. Autorka v článku přesně vystihuje tuto problematiku. V naší zemi je tato odpovědnost ustanovena na patnáct let. Pod tento věk jsou děti beztrestné. Otázkou tedy je, zda by se vláda neměla zamyslet nad posunutím této hranice níže a inspirovat se tak například u Velké Británie.

Tento článek by mohl posloužit jako jakési vyburcování společnosti a měl by se šířit mezi lidmi, aby se všichni nad touto situací zamysleli. Protože naši potomci jsou budoucností nejen naší země a je tedy potřeba je vést daným směrem.

Ovšem abychom nekřivdili všem dorůstajícím žákům, bylo by dobré do článku přidat i statistiku s konkrétními čísly, jak často k takovým trestným činům dochází, jaký je věk pachatelů a jejich počet v jednotlivých letech. Článek lze totiž z jisté míry brát jako zavádějící, protože může poukazovat pouze na děti s psychickými poruchami, které by do zápočtu patřit neměly, jelikož si nejsou plně vědomy svého chování.