ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground­

OSNOVA:

I. Amerika oslavuje
II. Jeden zmizel, ale je tu nový
III. Nové nebezpečí

Lidé v ulicích. Vlajky. Smích. Hudba. Nedávný pohled do Ameriky? Američané slavili a snad i někteří dále slaví zabití nejspíš nejznámějšího teroristy moderního světa. Toho, jenž způsobil ztráty a bolest tisícům lidí. Je-li však opravdu čas na oslavy, o tom můžeme všichni polemizovat. Jistě, zemřel ten, který nám (když říkám nám, myslím především západní svět) ublížil, nicméně, pořád je trochu přehnané a zbytečně dramatické mávat kvůli tomu vlajkami a radovat se.

Už dnes, a to tomu není ještě ani měsíc, celosvětová média mluví o tom, že na jeho místo je zvolen nový nástupce. Sice prý nesouhlasil s útoky na dvojčata z 11. září 2001, ale upřímně, asi těžko budeme mít před sebou novou tvář - hodného teroristu. Terorista bude vždycky zlý, vždycky nám bude chtít ublížit, protože jinak nedokáže vyjádřit svůj opačný názor.
Dál se můžeme ptát, jestli bylo opravdu nutné dráždit hada bosou nohou. Ano Bin Ladin si zasloužil smrt, ovšem nebylo by lepší postavit ho před soud nebo alespoň úspěšnou likvidační operaci tolik nezmedializovat? Možná ano, sice by měl Obama méně hlasů a menší oblibu, zbytek našeho světa by ovšem nemusel být v ohrožení před odplatou a teroristé by se necítili tolik podráždění.

Dejme tomu, že jsme byli v Ládinově blátě, sice jsme dlouho nevěděli kde, ale alespoň jsme trochu tušili, jak to bláto vypadá. Teď sedíme v louži úplně někoho neznámého, můžeme doufat, že málo schopného člověka, jehož postupy proti nám nebudou natolik sofistikované. Je však možné, že se v té louži část světa utopí - to jde ostatně i na lžíci vody. Je možné, že ta louže bude tak trochu naplněna novou kyselinou, která je připravena spolknout a sežehnout věci, lidi a místa, které by to dřívější bláto jen zamazalo.