Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Vždy jsem chtěla objevovat neprozkoumaná místa plná nových zážitků a dobrodružství, třeba školu. To jsem však netušila, že moje sny plné fantazií se ani v nejmenším nepodobají skutečnosti. Realita předčila mé očekávání...

Místo velkého bílo-modrého nápisu ŠKOLA by se spíše hodil nápis BLÁZINEC. Chodby vypadají jako pavilon opic. Stejný zápach, stejný hluk, pouze liány tam chybí. Ve třídách se bojíte, aby vám desátník Valenta neustřelil hlavu, jak mu to nařídil generál Skála. Vypadá to tam jako za 2. světové války. Z lavic jsou postaveny provizorní bunkry a hlavní útok směřuje na katedru. Profesor se krčí za svým opevněním, nad hlavou mává bílým praporkem a prosí o milost. Studenti však nedbají prosbám a pokračují v útoku. Jakmile zazvoní zvonek, profesor vybíhá ze třídy v obličeji sněhově bílý a přísahá, že se pomstí!

Takto si asi žádný člověk školu nepředstavoval, ale je tomu tak. Jedni říkají, že vinu nesou studenti, protože jsou nevycválaní a nemají takovou úctu k profesorům, jako měli jejich dědové. Jiní dávají vinnu profesorům, protože nemají dostatečnou autoritu. Ovšem já se přikláním spíše na stranu profesorů.

Jednoho dne se však pravděpodobně stane to, co sliboval profesor, který si nepřál být jmenován. Profesoři se obléknou do vojenského, naplní své aktovky tajnou municí a napadnou tábor studentů. Z této bitvy vzejde jen jeden vítěz. Můžeme začít uzavírat sázky. Miluji studentský život.