Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Dobrá zpráva, mám napsat fejeton! Super...
Jak začít? Matně vzpomínám na rubriku FEJETON, kterou si občas přečtu v máminých časopisech. Všechny tamní fejetony jsou vtipné, vzpomínám-li si dobře. Tudy cesta nevede, vtipná nejsem!
Za druhé, věnují se tématům žen od 30 výše, tedy pubertálním dětem, manželovým nevěrám, popřípadě omezeným šéfům. Tudy cesta asi také nepovede. Nemám zkušenosti.
Fejeton by se měl údajně dotýkat aktuálních témat. Píše se o terorismu, ničení životního prostředí a o tom, že někde srazil vlak s autem X mrtvých. Tomu se moc věnovat nechci.
Sahám tedy po jiném informačním zdroji, knize. V knihovně jsem objevila útlou knihu Roberta Křesťana. Tady bych měla nalézt návod na psaní fejetonu. Smůla, návod nenalezen. Ale zato jsem se dozvěděla něco o snářích, vibrátorech a lahvounech (tedy zaměstnancích samoobsluh, vybírajících vrácené lahve).
Můj beznadějný pohled směřuje k počítači. Snad mi alespoň internet podá pomocnou ruku. Vypadá to nadějně, počítač se rozbíhá, pracuje a hurá vyhledávač mi vyplivnul, a sakra, 116 700 odkazů. Původně jsem měla v plánu tomuto úkolu věnovat 45 minut, ale to jsem netušila, jak bude zajímavé vyhledávání informací, než začnu se samotným psaním. Sice jsem nezjistila, jak mám fejeton napsat, ale došla jsem k zajímavému vědeckému objevu. Internetové fejetony čtou asi jen mně podobně zoufalí studenti soudě podle diskuzí následujících článek. Téměř každá obsahovala poznámku studenta, který se snaží přijít na to jak vyzrát nad tímto zapeklitým žánrem. Z každého vědeckého bádání by mělo vylézt řešení. Světe div se, také jsem jedno objevila. Poskytla mi jej jakási Lenoulinka, tato asi dívka autora beze studu požádala o vymyšlení fejetonu jen pro její potřebu a podle dalších diskusních příspěvků jí autor patrně vyhověl. Že bych si nějaký ten fejeton také nechala poslat?