ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­­­­
Hodnocení práce slohovky

Aktuální známka: 2.53
Hodnoceno: 51x Prosím, ohodnoť práci

Krajina

Mnohokrát jsem přemýšlela nad tím, čím je naše planeta asi nejzajímavější. Po dlouhých úvahách mě napadlo pouze jediné. To nejvzácnější peří, kterým se může lidská populace chlubit, vychází z přírody a především z její různorodosti. Na zemi se nachází tisíce a tisíce všemožné fauny a flóry a tudíž je jen velmi malá pravděpodobnost, že krajina například u nás v České republice bude stejná jako třeba ve Francii. Pochopitelně zde najdeme pár shodných prvků, jelikož oba státy leží ve stejném klimatickém pásmu. Nejmarkantnější rozdíly ale nejspíš uvidíme podle nadmořské výšky, ve které se zrovna nacházíme. Dále poznáváme rozdíl v rázu krajiny, nacházíme-li se v tundře nebo například v tropech, což je dáno rozdílnými klimatickými podmínkami v těchto krajinách. Laicky řečeno, kde více prší, můžeme očekávat jinou strukturu krajiny než v oblastech, kde zaprší jednou za "uherský rok".
Pokud si nějaká rodina naplánuje o slunečném víkendu výlet do přírody s tím, že seznámí své děti s různorodostí krajiny a vypraví se třeba na Sněžník, tak pochopitelně nebude tolik nadšena, jelikož se stále nachází v nízké nadmořské výšce a nebude to pro ně na tolik okouzlující, jako kdyby si zajeli na dovolenou třeba do Tater. Jedná se sice o neadekvátní přirovnání, ale Tatry jsou velmi dobrým příkladem různorodosti přírody. Když se ocitnete v Tatrách, najednou poznáváte krajinu, která dokáže rozbušit srdce nejednomu z nás. Dýcháte krásně čistý vzduch, všude je klid a pohoda. Úplný opak toho, na co jste zvyklí z města, tedy pokud pocházíte z města, stejně jako já. Kolem vás se rozprostírají široké pláně jehličnanů a čím více stoupáte, krajina kolem se začíná měnit. Nacházíte vysokohorská jezírka až s neskutečně průzračnou vodou. Nejznámější takové jezírko v Tatrách je na Štrbském Plese. V těchto nadmořských výškách převažují zakrslé kosodřeviny, které s dalším stoupáním nahrazuje již jen tráva a mech. Když konečně zcela vyčerpáni dorazíte k cíli, jste ve výšce 2250 metrů nad mořem. Kolem sebe máte jen různě velké kameny a při pohledu dolů vidíte barevné tečky - turisty, kteří se buď přibližují nebo oddalují podle toho, jakým směrem mají namířeno. No, není to nádhera? Všude je vidět, že si s touto krajinou příroda ráda pohrála. Občas asi přírodě přijde, že si hrála až moc a tak se rozhodne sama sobě ublížit. Možná chce ublížit především lidem, než sama sobě. Například přírodní katastrofa nás umí potrestat pořádným způsobem. Příkladem jsou tomu věčné záplavy, požáry a taky nedávná větrná katastrofa v Tatrách, ze kterých se bude příroda i lidé ještě několik let vzpamatovávat. Tato událost výrazně poničila ráz krajiny a jak řekl jeden Slovák: "Tatry již nikdy nebudou Tatrami!" Nebo si vzpomeňte na ničivou vlnu Tsunami, která zahubila tisíce lidí a způsobila nepřístupnost k asijským zemím na několik let do budoucna.
Rozdělení podle klimatických pásem a s ním související klimatické podmínky nabízejí širokou škálu pohledů na krajinu. Stále více se hovoří o globálním oteplování z důvodu produkce skleníkových plynů. I kdyby lidstvo ale přestalo tyto plyny produkovat, oteplování by pokračovalo i nadále. Vědci předpokládají, že by průměrná teplota měla narůst o 1.4 do 5.8 °C. V době ledové byla například průměrná globální teplota o 6 °C nižší, než je dnes. Předpokládané oteplení bude tedy znamenat větší či menší posunutí podnebných pásem. Asi nehrozí, že by začali na Antarktidě růst palmy, ale může to způsobit, že by se tyto subtropické oblasti staly obyvatelnějšími. Naopak Sahara, která je již teď prakticky neobyvatelná, by se stala místem bez známky života. A obecně chudé státy, které leží v subtropickém a tropickém pásmu, by byly nejvíce postiženy. Otázkou je, kdy se lidstvo tohoto problému dokáže zbavit a zda-li to vůbec dokáže.
Já osobně jsem celkem spokojena tam, kde žiji. Sice v malém průmyslovém městě jménem Děčín, ale toto město je obklopeno úžasnými scenériemi, které nám může závidět mnoho větších měst. Kousek za Děčínem se rozkládá chráněná krajinná oblast Česko-saské Švýcarsko o rozloze zhruba 80 kilometrů čtverečních, která se sice nepyšní deštnými pralesy jako mají třeba v Brazílii, nechlubí se ani na sebe navazujícími vodopády, na kterých se v Chorvatsku natočil jeden velmi populární díl filmu Vinetou, přesto má tato krajina svůj půvab a šarm, který láká stovky turistů, kteří chtějí dychtivě poznat krásy Severních Čech.
Jediná věc, která mi celkem dost vadí, je znečištění, které už není bohužel jen ve městech, ale také v lesích. V takových severských zemích se s ničím podobným tolik nepotýkají každý den. Myslím, že nejvíce znečišťujícím národem jsou Němci. Svou zemi si udržují v naprosté čistotě. Pouze občas nalezneme v centru velkoměsta běžnou špínu. Jakmile se ale dostanou za hranice svého státu, chovají se naprosto nepřípustně. Nemyslím tím jen jejich odhazování odpadků - podle toho bezpečně poznáte, kde se německá rodina na dovolené usídlila - ale především podle jejich chování v přírodě. Vždyť krajině neprospívá to jejich věčné hlučné chování. Plaší se tím zvěř a také si neuvědomují, že narušují klid ostatních lidí, kteří se chtějí na dovolené odreagovat od hluku, který ve velkoměstech mají téměř na denním pořádku. Samozřejmě se nedá soudit pouze podle národnosti, ale hlavně podle slušného vychování jednotlivce. Uvádím zde Němce, jelikož jsem s nimi měla už mnohokrát na dovolené tu čest a zrovna nejslušněji se nechovali. Řekla bych, že na druhém místě v neslušném chování k přírodě budou Američané. Vzhledem k jejich hektickému způsobu života jim nezbývá čas na přemýšlení o tom, co pro ně vlastně životní prostředí znamená a proto je pro Američana časově výhodnější zahodit odpadek na zem, než přejít silnici a odložit jej do odpadkového koše, který je pouze na druhé straně ulice. Vždyť ale oni přece pořád nemají čas, tak čemu se divit...
Další věc, která mi velmi vadí, je ztotožňování přírodní krajiny s tzv. "civilizační krajinou". Někteří lidé mají totiž představu, že si ptáci mohou stavět hnízda v pilířích mostu nebo že se dokonce všechna zvířata přestěhují někam jinam. Jenže zvířata nejsou lidé a je pro ně docela těžké se přizpůsobit. Vždyť kvůli lidskému chtíči po penězích vymírá část zvířecích druhů a bohužel dobrým příkladem tomu je kácení deštných pralesů. Na tomto devastování mají velký podíl Američané, kteří kupují hovězí maso z tamní krajiny a obyvatelé z velmi chudé oblasti zaslepeni touhou po penězích bezmyšlenkovitě kácí a rozšiřují tak prostory pro chov dobytka.
Kladný vliv v jistém ohledu mohou mít i přehradní nádrže či dálnice. Vytvářejí se zde nová stanoviště teplomilné květeny, zarůstající skládky se stávají domovem mnoha vzácných druhů motýlů... Oblasti kdysi souvislých a nepochybně jednotvárných pralesů v pahorkatinách na jihovýchodě středních Čech se lidským přičiněním změnily na malebnou mozaiku menších lesů, polí, luk, pastvin a menších sídlišť, kde sice z původní přírody mnoho nezbylo, zato se však zvýšila krajinná pestrost. Přímo je používán termín industriální krajina. Časem možná budeme chránit železniční náspy, vesnická fotbalová hřiště, hřbitovy a výsypky. To samozřejmě neznamená, že každý zásah je nutně ku prospěchu a zvyšuje estetickou hodnotu krajiny.
Myslím, že krajina, která byla donedávna pro všechny něco samozřejmého, získala díky svým katastrofám u obyvatelstva mnohem větší autoritu. Nebereme ji už jako samozřejmost, která tu s námi bude navždy a nedotčena. Hledíme na ni s velkým obdivem a především s respektem. Příroda je pro mě tím nejlepším kouzelníkem. A stejně jako posvátná je pro věřícího Bible, pro mě se stává posvátným symbolem příroda. Myslím, že nejen na mne má příroda takový vliv, protože i když žijeme v době plné spěchu, jistě se někdy každý z nás přistihne v situaci, že před vším shonem musí občas utéci do přírody. Pro člověka je příroda tím nejlepším odreagováním a nejefektivnějším způsobem nabití energie. Veškerá krajina kolem nás se neustále mění a přestože si toho tolik nevšímáme, jsme její součástí a měníme se s ní, protože není pro nás pouhým prostředím, ve kterém žijeme, ale ovlivňuje i to, jak cítíme a myslíme.

Tisk (Ctrl+P) Uložit jako PDF

Zdroj: Sonišška:-), 22.05.2005

­­­­

Diskuse ke slohové práci
Krajina

Buďte první, kdo přidá komentář.

   





MAPY WEBU Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé DŮLEŽITÉ INFORMACE Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti OPTIME - prodej reklamy - marketingové zastoupení pro Český-jazyk.cz
- web: www.optime.cz
- kontaktní osoba: Mgr. Marek Sochor
- více informací o možnostech reklamy na Český-jazyk.cz


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)

Upozornění

 

Stop blokování reklam

Milý návštěvníku serveru Český-jazyk.cz,

omlouváme se, že Ti musíme zobrazovat toto hloupé vyskakovací okno, ale zjistili jsme, že je ve Tvém internetovém prohlížeči aktivní blokátor reklam, díky kterým mohou dnes tyto stránky bezplatně fungovat.

Pokud nechceš být tímto oknem neustále rušen, prosíme Tě, aby sis blokování reklam vypnul či si alespoň přidal výjimku pro náš web.

Jedině peníze z reklamy nám pomáhají tyto stránky udržovat v provozu a neustále je obsahově i rozvíjet.

Děkujeme Ti mnohokrát za pochopení.

tým Český-jazyk.cz

 

Toto sdělení zavřeš klávesou Esc nebo kliknutím na křížek v pravém horním rohu.
Po zavření okna nedojde k žádnému omezení funkčnosti serveru Český-jazyk.cz, nicméně, každé další načtení stránky může být doprovázeno otevřením tohoto upozornění, nedojde-li k odstranění či úpravě blokování reklamních ploch.

­