Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Vážený Mistře,

od poslední zprávy z Československa uplynulo již hodně vody v potoce. Nebudete tomu ani věřit, kolik nového se událo od roku 1964, kdy Vám psal náš národní umělec Jan Werich. Během necelé poloviny století se lidstvo ocitlo tak daleko jako nikdy předtím. Vývoj se ubírá mílovými kroky kupředu, neohlížeje se napravo ani nalevo.

Jak jste se, Mistře, mohl dočíst z posledního listu, člověk již opustil svoji kolébku Zemi a vydal se vstříc vesmírnému dobrodružství. Dobytím Měsíce jsme vstoupili do kosmické éry a návštěva naší luny není nemyslitelná. Výzvou ovšem zůstávají planety, prozatím nám je souzena naše modrá zdrojnice života.

Co Vám ale pan Werich zatajil, byl obrovský úspěch dnes již sedmimiliardového lidstva. Dozajista víte, že staří Řekové byli přesvědčeni o tom, jak je atom nedělitelný, však by ho také neoznačili přívlastkem átomos zbůhdarma. Nám se díky vědě podařilo takřka nemožné. Rozbili jsme jádro a získáváme štěpením těchto částic toliko drahocennou energii. Nebyli bychom to ale lidé, tvorové nepoučitelní, toužící po moci, věční Macbethové a Hamleti, abychom dobro proměnili ve špatnost. Při vojenské operaci v Japonsku nechybělo mnoho a díky atomové bombě mohlo přijít o život mnohem více osob, než uvádí smutná čísla.

Nebudete mi to, drahý Williame, ani věřit. Pro informace a všechno vědění již několik let nechodíme pro vševědoucí knihy, nýbrž stačí otevřít náš notebook - věc vskutku geniální -, která pracuje na opravdu složitém principu podobném prachobyčejnému systému abakusu. Pomocí klávesnice, jež nemá příliš daleko svým vzhledem ke klaviatuře klavichordu, zadáme latinkou požadovaný výraz, a Internet, tedy celosvětová síť plná informací, nám zobrazí na monitoru hledaný výsledek, podobně jako když listujete naučnou knihou, avšak mnohem rychleji a obsáhleji.

Jedno je se však od Vašich dob ani trošku nezměnilo. Když se podívám na ulici po kolemjdoucích, vždy mohu spatřit nějakého Romea objímajíc svoji Julii, kteří se snaží utajit svoji nehynoucí lásku před přísnými rodiči. K lady Macbethové tu a tam nemají daleko milující matky, jež dopomáhají k moci svým dětem. Ani po Kordeliích si stýskat nemusíme, vždy tu byly a budou.

Zkrátka se Vaše veledíla stala nadčasovými jako žádná jiná. Troufám si tvrdit, že není v Evropě žádného učeného dospělého, jenž by o Vás či Vašich hrdinech neslyšel.
Bylo mi ctí, Mistře, podělit se s Vámi několika řádky o nejzásadnějších událostech od doby Vaší poslední návštěvy světa živých.

Se srdečným pozdravem

Veronika

PS: Už ani to Československo není tím, čím bývalo. Teď jsme samostatnými republikami - českou a slovenskou. Zkrátka věčné jsou tu snad jen Vaše hry...