ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­­­­
Hodnocení práce slohovky

Aktuální známka: 1.73
Hodnoceno: 15x Prosím, ohodnoť práci

Koláč

  • charakteristika přítele
  • některá jména a jiné osobní údaje byly v charakteristice redakcí upraveny

OSNOVA:

I. Představení charakterizované osoby
II. Vnější charakteristika1. Vzhled
2. Oblečení
3. Mimika a gesta
III. Vnitřní charakteristika1. Povahové vlastnosti, jednání
2. Zájmy, nadání, aktivity
IV. Závěr


K charakteristice jsem si vybrala svého přítele Jana Nováka. Narodil se v roce 1984, bydlí v Trutnově se svým o tři roky mladším bratrem a pracuje jako záchranář v Baňské záchranné službě. Všichni mu říkají Koláč. Tuto přezdívku dostal již na základní škole a sám si již její původ nepamatuje. Poznala jsem ho v létě přes své přátele a myslím, že jeho povaha si říká o to, abych popsala právě jeho.

Honza sice nemá důvod užírat se komplexy z příliš nízké postavy, ale nijak mnoho také nevyrostl, jeho výška se pohybuje něco málo pod 180 cm. Tento člověk příliš neholduje sportu, ale vzhledem k tomu, že se v práci občas zpotí a že má malou spotřebu jídla, zdá se mi jeho postava objemově adekvátní. Jeho hlavu pokrývají poměrně krátké oříškově-hnědé vlasy s leskem a hebkostí sametu, které shledávám velice kvalitními. Úzký obličej se chlubí jemnými a opravdu krásnými rysy. Mně osobně v obličeji připomíná (netuším proč) rozespalého, ale roztomilého a hezkého medvěda. Čelo má poměrně vysoké a jeho psí oči plní hloubka v odstínech hořkosladké čokolády. Uhlově černými řasami mrká Honza neobvykle pomalu, což dojem právě probuzeného medvěda umocňuje. Nos by se dal shrnout slovy: malý, krátký a u mírně zdvižené špičky rozšířený. Linie jeho zdravě červených a na muže poměrně plných rtů podtrhuje symetričnost jeho tváře a ukrývá (bez nadsázky) dokonalý chrup. Jeho obličej zakončuje výrazná brada bez ďolíčku. Kvůli požadavkům v zaměstnání si musí Jan pravidelně holit vousy, ale kdyby si mohl svobodně vybrat bez ohledu na ostatní, pěstoval by si několikadenní strniště, které mu dodává na mužnosti a trochu ho "postaršuje". Lícní kosti se mu nepatrně rýsují, ale rozhodně kvůli tomu nepůsobí vyzáble. Mezi jeho další poznávací znaky bez pochyb patří (již od 6 let) dioptrické brýle. Momentálně na nose nosí výrobek značky En face s černými silnými obroučkami a bohužel čtyřmi dioptriemi. Jemu však brýle sluší a sám tvrdí, že by je za kontaktní čočky nikdy nevyměnil. Jeho pokožku pokrývá několik mateřských znamének a vyznačuje se raritou - pokud třeba jen malinko přitlačíte nehtem a přejedete mu s ním přes kůži, po chvilce mu naskočí rudé "jizvy", jež vypadají opravdu krutě a přesvědčivě. Naštěstí po chvilce zmizí, ale hláškám, že se hodí do sado maso filmů, se nevyhne. Dlouho jsem přemýšlela, jestli nevyzní podivně a nevhodně, když to sem napíšu, ale tvrzení jeho babičky "Jsi chlupatej jak špatně živený prase" není příliš vzdálené od pravdy.

Honzu téměř nespatříte v jiné barvě než černé. Neobdivuje ty hrozně tvrdé a "true metalisty" s bradkou, dlouhými vlasy a obrácenými pentagramy na krku, ale rád nosí oblečení se svými oblíbenými uřvanými a pro většinu lidí neznámými skupinami. Líbí se mu též bizarní a pro některé lidi možná zvláštní motivy, bez potisku snad ani nic nevlastní. Černou v míře kombinuje s červenou a bílou. Rád si koupí značkové oblečení, ale stejně tak mu nečiní problém si koupit kalhoty ze second handu. Nenosí žádné doplňky vyjma tuhých mrazů, kdy si na hlavu narazí (jak jinak než černou) čepici od jakési potápěčské značky (s prací se jezdí pravidelně potápět do Ústí nad Labem). Co se týká bot, libuje si ve značce Converse a nepohrdne ani vysokými kanadami. Téměř nikam nechodí bez svého (překvapivě černého) batohu značky Dakine ozdobeného třemi plackami s jakýmisi "temnými" logy. Rád objednává věci i přes Internet, avšak sám říká, že mu jako jednomu z malá příslušníků mužského pohlaví nakupování nevadí - spíše naopak. Nesnáší pocit, že nevypadá dostatečně dobře. Má styl. Dobrý styl. (Ale VŮBEC nemá hřeben, což je pro mě jakožto pro dívku více než nepochopitelné.)

Co se týká mimiky a gest, Honza nemá příliš širokou paletu. Líbí se mi jeho ne příliš hlasitý, ale mužský hluboký smích, který - pokud dostane opravdový "záchvat" - přechází do zajíkání se. A jeho blažený úsměv s lehce zdviženými koutky úst, jenž se nevidí příliš často, bych označila za úplný balzám na duši. Kvůli vzácnosti takových momentů však Honza zprvu v některých lidech zanechá dojem chladu a odtažitosti (ten se mu však po bližším seznámení podaří vždy potlačit). Doteď si též pamatuji, že mě překvapil jeho příjemně zabarvený basový hlas. Jeho pohled mí přátelé označili za filosofický, nejednou jsem slyšela, že vypadá chytře, intelektuálně či "jako ze senátu". On se však vždy ohání tím, že za to mohou pouze jeho brýle. Nejhorší je, pokud se na vás naštve. Nechodí sem tam, ani nemlátí do stolu. Čelo se mu u kořenu nosu svraští do krátkých předčasných vrásek, zvučný hlas ještě více zvýší, linka dělící horní a spodní ret povadne v smutnou grimasu a on vás nepřestane hypnotizovat vyčítavým a pro ty, kteří to nezažili, nepředstavitelně srdcelámajícím pohledem. A přestože mě samotné nepřetržitý oční kontakt nevadí, ba naopak, v tento moment to nesnesu. Gesta příliš nepoužívá, pouze při vzteku má tendence vyhazovat ruce chaoticky do vzduchu. Neřadí se mezi příznivce teatrálního objímání a pusinkování na rozloučenou. I ten nejnepatrnější fyzický kontakt nemá s nikým kromě své partnerky nebo dívky, o kterou stojí.

Jan je rozhodně mentálně a psychicky vyspělý, uvažuje rozumně a nerozhodnost mezi jeho povahovými rysy úplně chybí, když už něco dělá, myslí to skutečně vážně, bez výjimek. Vyznačuje se občas zvláštním smyslem pro humor a sám o sobě tvrdí, že nachází zalíbení v "divných" věcech (například jde-li o filmy). Výčet jeho dobrých vlastností? Neskutečně dlouhý, a to nepřeháním. Jedná se o rytíře, anglického gentlemana a bojovníka za věrnost a nepovrchnost. Upřímnost, dobrosrdečnost, obětavost i štědrost u sebe považuje skoro za samozřejmost. Nikdy předtím se ke mně nikdo nechoval tak hezky. Když má totiž někoho rád, "rozkrájí" se pro něj, snaží se udělat všechno pro to, aby se ten druhý cítil nejlíp a přímo ho těší utrácet peníze za milovanou osobu. Umí odpouštět. Nechová se jako sebejistý idiot ani jako sebelitující zakomplexovaný chudáček a je schopen své ego obětovat. Nejenže se hlásí k tomu, že jde o vnitřek a ne o zevnějšek, ale jako jeden z mála podle toho skutečně jedná. Tento neskutečně hodný člověk si však nenechá šlapat na hlavu a dokáže vstát a říct svůj názor. Nenávidí, když se mu někdo snaží linkovat život, neustále ho sekýruje a opravuje jeho chyby, přesto je však dokáže přiznat. Opovrhuje nevděčností, falší a pozérstvím (již zmiňovanými "true metalisty" a podobnými odvětvími). Občas má sklony k nedůvěřivosti a pokládá otravné kontrolní otázky. Dokáže sám něco zorganizovat. Vzhledem k tomu, jaký vztah má k fyzickému kontaktu se svými přáteli, dívá se na všechno to držení se kolem pasu na fotkách jinak než většina populace a má sklony k bezdůvodné žárlivosti. Nechá si však vše vysvětlit a ve svých závěrech se nikdy neunáhluje. Tento věrný a stálý muž dokáže vyvinout opravdu silný cit, a i když to na sobě nedává znát, jeho vnitřní život ovlivňuje i citlivost a zranitelnost. Průměr mu nestačí, a tak se na jeho chování projevuje i značně vysoká cílevědomost. Občas se nevyjadřuje sprostými slovy neposkvrněným slovníkem, ale mluví tak v snesitelné míře a k ostatním se nechová bezdůvodně nepříjemně. Neprojevují se u něho žádné známky náladovosti, a když už na něho přijde špatná nálada, neodnáší to jeho okolí.

Koláčovou velkou vášní se stala hudba. Nejčastěji se z jeho repráků rozléhá řev metalových skupin typu Kylesa nebo Gorgoroth (doufám, že jsem název napsala správně), ale nepohrdne ani melodickými a hudebně jemnějšími interprety jako Johnny Hollow nebo Kosheen. Do hudby ochotně investuje i peníze (sluchátka, CD) a pravidelně navštěvuje koncerty a festivaly (Brutal Assault). Jeho neuvěřitelně silný žaludek se odráží i na výběru filmů - v jeho počítači nalezneme spoustu "krváků" (přátelé si z něho občas pro zálibu v "hnusných a zlých věcech" dělají legraci), ale rozhodně se nebrání ani snímkům s (podle mého názoru) inteligentnějším dějem - Americká krása (doporučuji, můj oblíbený) nebo Kids (ten také stojí za zamyšlení). S přáteli se často schází u něho doma a hrají deskovou hru Arkham horror. Pohybují se zde ve fiktivním městě a za užívání předmětů, kouzel a náhod, které si vylosují, se snaží přemoci zlé síly. Smyšlené fantasy světy ho celkově baví, a tak občas neodolá kvalitně graficky zpracovaným a pěkně vymyšleným počítačovým hrám. Rozhodně netrpí závislostí na počítači, avšak svůj notebook vlastní a komunikační kanály jako Facebook nebo ICQ dobře zná. Čte jak knihy, tak časopisy, hlásí se na příklad k fanklubu spisovatelů Palahniuka či Lovecrafta. Rád tráví čas s přáteli a z podniků navštěvuje například Kafírnu nebo Pivovarskou. Vaření mu nevadí, ale většinou skončí u pizzy Ristorante či housky zapečené v mikrovlnné troubě. Zbožňuje čokoládu a víno. Má sklony k puntičkářství (v tomto ohledu se chová málem jako žena), chce mít ve všem přehled, opovrhuje nepořádkem a nejistotou. Nikdy nelže. Rád si zajde do kina či na výstavu. Baví ho jezdit autem (dobře se mu jezdí v sanitce, ale sám se může pochlubit pěkným Peugeotem) a přeje si podívat se do Skandinávie. Hovoří skvěle anglicky (rok studoval na jazykové škole v Náchodě a obdržel i certifikát na dobré úrovni), dříve maloval a občas z jeho nitra vypadne i pár hezkých poetických řádků, které ale vzhledem ke své nespokojenosti se svým literárním vyjadřováním dává nerad někomu číst.

I na mě zpočátku působil nedostupně. Již při prvním bližším kontaktu jsem však první dojem smazala z hlavy. Svou na tuto dobu neobvykle skvělou a nesobeckou povahou a nenapodobitelným smíchem si mne získal a příklad by si z něho měla v mnoha ohledech brát většina dnešní společnosti (i já). Lidé v našem okolí nás bez diskusí ovlivňují víc, než si myslíme. A já si opravdu velice cením toho, že do mého blízkého okolí patří právě on. V některých ohledech možná tato práce zní až nereálně a skoro zamilovaně a fascinovaně...ale on takový skutečně je.

Tisk (Ctrl+P) Uložit jako PDF

Zdroj: Péťa, 04.01.2011

­­­­

Diskuse ke slohové práci
Koláč

Buďte první, kdo přidá komentář.

   





MAPY WEBU Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé DŮLEŽITÉ INFORMACE Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti OPTIME - prodej reklamy - marketingové zastoupení pro Český-jazyk.cz
- web: www.optime.cz
- kontaktní osoba: Mgr. Marek Sochor
- více informací o možnostech reklamy na Český-jazyk.cz


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)

Upozornění

 

Stop blokování reklam

Milý návštěvníku serveru Český-jazyk.cz,

omlouváme se, že Ti musíme zobrazovat toto hloupé vyskakovací okno, ale zjistili jsme, že je ve Tvém internetovém prohlížeči aktivní blokátor reklam, díky kterým mohou dnes tyto stránky bezplatně fungovat.

Pokud nechceš být tímto oknem neustále rušen, prosíme Tě, aby sis blokování reklam vypnul či si alespoň přidal výjimku pro náš web.

Jedině peníze z reklamy nám pomáhají tyto stránky udržovat v provozu a neustále je obsahově i rozvíjet.

Děkujeme Ti mnohokrát za pochopení.

tým Český-jazyk.cz

 

Toto sdělení zavřeš klávesou Esc nebo kliknutím na křížek v pravém horním rohu.
Po zavření okna nedojde k žádnému omezení funkčnosti serveru Český-jazyk.cz, nicméně, každé další načtení stránky může být doprovázeno otevřením tohoto upozornění, nedojde-li k odstranění či úpravě blokování reklamních ploch.

­