ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­­­­
Hodnocení práce slohovky

Aktuální známka: 1.67
Hodnoceno: 6x Prosím, ohodnoť práci

O vlkovi a malé ovečce

- bajka/pohádka

Tato bajka je o jednom vlkovi, který byl velmi hodný, ale neměl žádné přátelé. Tedy až jednou...

Po lesní klikaté cestičce v Zeleném lese si vykračoval šedý vlk, autorita sama, jeho rysy byly ušlechtilé, srst měl krásně učesanou, zuby bílé jak perly a ani nesmrděl jako ostatní vlci. Ti byli nejraději, když se mohli vyválet v něčem smradlavém, ale on ne. Šedý vlk voněl po fialkách a spadaném listí.
A tento vlk si s úsměvem na tváři a radostí z krásného, slunného dne vyšel na procházku. Neměl v úmyslu zabíjet a trhat obyvatele lesa, ale jen se projít. Najednou, když se právě vyhnul velkému mraveništi, se před ním objevila malá ovečka. "Co tu dělá taková malá ovečka? Doufám, že se mne nelekne," pomyslel si vlk a ostrým zrakem pozoroval malou třesoucí se ovečku. "To je můj konec!" mihlo se jí hlavou hned, jak ho uviděla a začala se třást. Nakonec nevydržela to napjetí, upadla na zem a začala strachy bečet na celé kolo. Vlk nevěděl co udělat, ale chtěl ovečku utišit a pomoci jí, a tak k ní promluvil: "Neboj se mne ovečko, nejsem jako ostatní vlci, já nejsem zlý, já jsem hodný." Ovečka se vzchopila, přestala plakat a bečet, podívala se na vlka svýma krásnýma očima a zeptala se ho: "Opravdu mi nic neuděláš?"
"To víš že ne. Copak děláš tady? Neměla bys být se stádem na louce a pást se?" chopil se slova vlk a sedl si na zem plnou spadaného jehličí.
Ovečka vyskočila, až to zaklapalo, utřela si zbytek slz z očí a odpověděla mu: "Máš pravdu vlku, ale já jsem se ztratila a nemůžu najít cestu zpět," v očích ovečky se opět zaleskly slzy. Vlk se na to nemohl dívat a tak se nabídl: "Mohl bych ti pomoci, já tento les a jeho okolí znám jako nikdo jiný a vím, kde tvé stádo většinou bývá... Odvedu tě tam!" Ovečka souhlasně přikývla a už šli.
Cesta netrvala dlouho a za tu krátkou dobu ovečka zjistila, že se vlka opravdu nemusí obávat.
A najednou byli na velké zelené louce na kraji lesa, kde se páslo stádo ovcí. Ovečka poděkovala vlkovi a na památku mu darovala svůj zvoneček.
A od té doby po celém lese a širém okolí byl tento vlk znám jako "Přítel ovcí", protože se už neživil ovčím masem.

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Zdroj: ,

   
­­­­

Diskuse ke slohové práci
O vlkovi a malé ovečce







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)