Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Nakladatelství Mladá fronta, ČSM, 64 stran

DOBA A MÍSTO DĚJE:

Chladné léto, Krokovy Vary - lázeňské město na řece Orši

HLAVNÍ POSTAVY:

mistr Antonín Důra - starší muž, majitel venkovní plovárny v lázeňském městečku, záletník, stará se o své tělo, lidské tělo je pro něj nejdůležitější, svoji ženu už ani nemá rád
Kateřina Důrová - nepřitažlivá žena, manželka Antonína, není šťastná v manželství
Kanovník Roch - největší mravokárce, ale sám je okouzlen dívkou
major Hugo - přítel Antonína
Arnoštek - potulný kouzelník, cestuje po světě, polykač ohně, akrobat apod.
Anna - mladá krásná dívka, nejspíše partnerka Arnoštka, pomáhá Arnoštkovi při vystoupeních - vybírá peníze

OBSAH:

Je chladné léto a v lázeňském městečku Krokovy Vary se skoro nic neděje. Do Důrovy plovárny tedy mnoho lidí nechodí. Kanovník Roch je pohoršen proto, že si Antonín Důra sundal kalhoty, když lezl do vody. Manželé Důrovi se vzájemně pomlouvají. Do města přijíždí potulný kouzelník Arnoštek a jeho pomocnice Anna. Uspořádají několik představení pro lidi. Město je vzhůru nohama. Antonín Důra, kanovník Roch i major Hugo jsou okouzleni krásou Anny. Kateřině Důrové se zase líbí Arnoštek a nosí mu jídlo. Antonín Důra podvede svoji ženu s Annou, ale když vchází Anna do domu, poleje ji i sebe vodou a zalže manželce, že Annu zachraňoval. Kateřina mu nevěří, ale přesto se o Annu stará. Potom od něj odejde za Arnoštkem. Kateřina pobývá tedy společně s Arnoštkem a Annou. Kanovník Roch jde v noci k maringotce a Anna ho pozve dovnitř, právě vaří ryby. Opilí výtržníci se právě vrací z hospody a vtrhnou do maringotky. Zraní kanovníka Rocha - natrhnou mu ucho. Antonín mu ho potom sešije. Major Hugo se také snaží o Annu, chce, aby s ním zůstala, ale Arnoštek ho zbije. Při posledním představení Arnoštek spadne z lana, které chce přejít. Tuto nehodu zavinil jeden opilý divák. Kateřina se pohádá s Arnoštkem a odchází zpět k Antonínovi. Rozhodla se, že mu odpustí. Avšak Antonín neodpustí jí a není rád, že se k němu vrátila.

ZNAKY:

• novela (překvapivý závěr - vše bylo jako za starých časů, Důrovi se neusmířili)
• humoristické dílo
• v novele je mnoho myšlenek
• užívání přechodníků a vytříbeného formálního jazyka

MYŠLENKA DÍLA:

Ve městečku byla nuda a stereotyp. Když přijeli Arnoštek a Anna, město jako by se zbláznilo. Tito dva lidé všechny ovlivnili a vše bylo vzhůru nohama. Kritika např. lidí nestálých v manželství (Důrovi) a pokrytců (kněz).

CITÁT Z KNIHY:

"Tento způsob léta," děl vposled, odvraceje se od přístroje Celsiova, "zdá se mi poněkud nešťastným. Je chladno a můj dech, jakkoliv jsem nepozřel vody, je mrazivý. Který měsíc nám zbývá, jestliže ani červen není dost vhodný, abychom pečovali o zdraví a o tělesnou čistotu? Nuže, ať je podnebí příznivé čili nic, tyto věci nesnesou odkladu."

"Výtky, které jsem vznesl proti krásnému písemnictví, neplatí bez výhrady a neplatí obecně. Avšak je nezvratná pravda, že ženské jsou hlupačky a že nikdy a nijak nebyly účastny velikých věcí aniž rozkoší duševních."
"Právě tak," poznamenal major zapaluje si doutník, "nesloužily nikdy ve vojště, a jakkoliv se jim líbí přiléhavé spodky a barevné kabátce, nerozumějí vojenství ani za mák. Víte-li pak, abbé, že jsem se nesetkal s dámou, která by znala základy balistiky nebo taktiky a která by měla jakékoliv mínění o těchto věcech? "Pah," doložil, "dovedou kaziti staré rody křížíce se s největší snadností s potomky šlechty a přivádějíce na svět čtenáře poštovních knížek."

"Vrátila jsem se," pravila Kateřina, "protože ti chci odpustiti. Byl jsi již sdostatek potrestán za svoji nevěru, neboť žiješ tři dny v nečištěném a pustém příbytku, jíš neupravená jídla a snad ani nespáváš. Nemohu se na tebe déle hněvati, Antoníne."

VLASTNÍ NÁZOR:

Rozmarné léto není moc čtivé, ale nudné také není. Myslela jsem, že bude ještě horší.