ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Hálek Vítězslav (*05.04.1835 - †08.10.1874)

­­­­

Poldík rumař (2)


BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Nakladatelství Otto, Praha, 54 stran

DOBA A MÍSTO DĚJE:

19. století, v Praze

CHARAKTERISTIKA POSTAV:

Poldík - pracuje s koňmi, pomalý, tichý, nesmělý
Málka - mladá a hezká dívka, dobře vaří
Frantík - veselý, pískař, miluje Vltavu, lehkomyslný

OBSAH:

Poldíku rumařovi vařila Málčina matka. Když zemřela, začala pro Poldíka vařit Málka. Poldík se styděl jí dvořit, trvalo dlouho, než z nich byl pár. Když Málka jednou čekala na Poldíka u Vltavy, vzal ji pískař Frantík na projížďku po vodě. Málce se to velmi líbilo a chodila za Frantíkem častěji. Poldík se urazil a odehnal od sebe Málku. Málka, která se líbila Frantíkovi, se brzy za pískaře provdala. Život s Frantíkem byl velmi veselý. Měli spolu syna Frantíka. Poldík si k sobě bral mladé chlapce na učení. Ale neučil je být rumaři, ale pískaři. Myslel si totiž, že rumař je špatné povolání a pískaři mají lepší život. Málčin Frantík měl nehodu na Vltavě a zemřel. Málka neměla peníze. Poldík jí nabídl, že může Frantíka dát k němu na učení. Málka ale odmítla, nechtěla mít z Poldíka pískaře, aby se pohyboval po nebezpečné vodě jako jeho otec. Chtěla z něho mít rumaře. Poldík tedy učil Frantíka být rumařem. Málka jim zase začala vařit a strávila mnoho let s Poldíkem a Frantíkem. Až do Poldíkovy smrti.

ZNAKY:

Povídka z lidového prostředí, ačkoli z Prahy

MYŠLENKA DÍLA:

Kontrast veselosti, lehkomyslnosti a volnosti proti vážnosti, usedlosti, jistotě. Nejdříve to vypadalo, že Frantíkovo povolání je lepší, ale nakonec se i Málka přiklonila k Poldíkově povolání. Každý člověk má své pro a proti, ale měl by zůstat takový, jaký je.

CITÁT Z POVÍDKY:

Poldík se usmíval na ni jako na obrázek, a po toto odpoledne bylo mu, jako by jí pořád měl říkat, jak ji má rád. Ale neřekl to, nýbrž vše, nač se zmohl, bylo: "Tak tedy, Málko, kdy pak z nás bude párek?"

VLASTNÍ NÁZOR:

Povídka se četla dobře a líbila se mi.

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Zdroj: Pavla Čermáková, 20.02.2008

   
­­­­

Diskuse k výpisku
Vítězslav Hálek - Poldík rumař (2)







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)